Počet kazů u dětí nám ubývá před očima, přiznal v Liberci prezident ČSK Šmucler. Přesto žádal ministra o peníze na prevenci

Takové horko jako na sjezdu České lékařské komory ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi na víkendovém sněmu stomatologů v Liberci rozhodně nebylo. Přesto si i od zubařů vyslechl jednu výtku – ministerstvo prý nedělá dost pro prevenci zubních kazů u dětí. Nikdy na to prý resort nedal byť korunu a nepřispěly dokonce ani zdravotní pojišťovny, které z fondu prevence financují třeba nepochopitelně Mořského koníka, ovšem zubní kazy opomíjejí. „Chápu, že ministerstvo asi 46 miliónů nemá,“ podotkl na vrub ministra prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler. „Má, ale nejste jediní. Paní náměstkyně mi řekla, že vám bude volat, abyste se přihlásili s projekty týkající se monitoringu zubního kazu do dotačního programu zdravotní péče,“ odvětil na to Vojtěch s příslibem, že se podívá na to, kde se celá věc zadrhla. Kromě preventivních programů sněm ČSK řešil třeba i absolventské praxe a postavil se proti neoprávněnému používání termínu „klinika”.

Preventivní programy určené dětem na školách považuje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler za velmi důležité. Stomatologové by rádi od státu dostali na tuto prevenci zhruba 46 milionů korun, protože prozatím výuku, jak si správně čistit zuby, financují ze svého či za peníze sponzorů.

„Stany proti zubnímu kazu děláme za peníze komory každý rok. Loni to bylo dokonce až 650 preventivních akcí, a počty zubního kazu jsme díky tomu snížili nejen u dětí na polovinu. Nyní chceme naučit čistit si zuby hlavně děti v Ústí na Labem a v Ostravě, kde ani rodiče mnohdy nevědí, co to je zubní kartáček. Jestli taková prevence stojí 46 milionů, když se ročně zaplatí ze zdravotního pojištění na plomby až jeden a půl miliardy, tak nemusíme být zvláštními ekonomy abychom pochopili, že se prevence vyplatí. Jen připomenu pro nás nepochopitelné preventivní akce typu Mořský koník, kdy se za miliardy jezdí k moři na výlety… Já vás nechci ale grilovat,“ pustil se Šmucler v neděli v Liberci do ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Podle něj si již stomatologická komora na ministerstvu zdravotnictví podala žádost o dotaci v rámci programu zdravotní péče, šlo o 450 tisíc, ale nic se dlouho nedělo. „Dva měsíce to tam leželo s tím, že to bude nakonec jen 200 tisíc. Pak jsme tam volávali pravidelně další tři měsíce, otravovali jsme každý den, a nakonec nám paní náměstkyně řekla, že ty peníze nedostaneme. A když projekt napíšeme znovu, tak je prý dostaneme až příští rok. Nechci vyvolávat konflikt, ale tohle je realita věci,“ lamentoval nad chodem resortu Šmucler. Rozhodně prý však tuto situaci nepřipisuje Adamu Vojtěchovi, jenž je ministrem necelý rok.

Mohlo by vás zajímat

Vývoj léků pro moderní terapie blokují striktní pravidla regulace

„My a Slováci jsme jediné národy, které neví, kolik je v zemi zubních kazů. Odhadujeme to z jediné studie Výzkumného ústavu stomatologického, ale nemáme žádná jiná data,“ poznamenal dále Šmucler.

„Otázka prevence a edukace je zásadní a uděláme všechno pro to, aby se to skutečně rozjelo. V řádu měsíců bychom snad mohli mít nějaký plán. Buď to bude financováno ze systému dotačních titulů ministerstva, anebo ze zdravotních pojišťoven z fondu prevence,“ slíbil nakonec Vojtěch, kterému bylo jen den před tím na sjezdu České lékařské komory (ČLK) vytýkáno, že hodil kvalifikované lékaře přes palubu, jelikož jim od ledna 2019 nevzrostou platy o deset procent. Více zde.

„Bylo to tam dost divoké,“ přiznal k tomu Vojtěch pro Zdravotnický deník. A zřejmě si oddechl, že se v Liberci setkal s přívětivějším prostředím. Jeho osobu a spolupráci si ostatně na sociální síti pochvaloval prezident ČSK Šmucler ještě během sněmu.

S ministrem se vidíme každý měsíc…

„Pan ministr zdravotnictví přijel na náš sněm. To vůbec není něco samozřejmého, že se ministr schází s lékaři. Bývalo zvykem jedno společné jednání ročně, vesměs bez závěru. Nyní se vidíme každý měsíc, spíše častěji. A díky tomu se problém za problémem řeší. Po roce je stomatologie o hodně dál. Ráj nenastane zítra, ale posouváme se vpřed,“ komentoval na Facebooku Šmucler. „Chceme převzít větší zodpovědnost za zdravotnictví z ministerstva, které nemůže stíhat být všude,“ uvedl zde navíc.

„Zubaři do škol“ by se ale rozhodně neměli vrátit k modelu, jako tomu bylo před rokem 1989. „To bylo peklo, noční můra, z hlediska moderní společnosti je už toto nemožné. Naše školy ale mají ze zákona dětem přednášet zdravotní výchovu včetně metodiky čistění zubů, ovšem nedělají to. My jsme ochotni jim k tomu vyškolit lidi. Kdyby to prováděli lékaři, byla by to nesmírně drahá záležitost,” vysvětlil Šmucler s tím, že výuku na školách může zastoupit organizace Zelený kříž, jež je dle jeho slov v prevenci „nejúspěšnější na světě“.

U dětí z bohatších rodin se podle prezidenta ČSK podařilo dramaticky snížit počty kazů, takže v letošním roce stomatologové ušetří za plomby pro děti zhruba 800 milionů korun. „Počet kazů nám ubývá před očima,” přiznal Šmucler pozitivní trend. Nebývalo tomu tak ale vždy.

„V EU dokonce existuje terminus technicus ´zuby českých a polských dětí´, což znamená, že stav chrupu v Čechách a v Polsku je nejostudnější v Evropské unii. A je to pravda. Výrazně se zanedbala hlavně výchova u dětí v chudších oblastech,“ podotkl. Evropská unie podle něj nyní dokonce řeší, že ve vyspělých zemích unie nebudou již od roku 2027 kazy ani u jednoho dítěte.

Počty zubních kazů až o třetinu se podařilo v Česku snížit i díky tomu, že každé dítě při narození dostane zubní průkaz, který brzy nahradí jeho nová varianta s komiksovými postavičkami. Ty také budou figurovat v připravované mediální kampani.

Na počet obyvatel máme největší počet zubních lékařů

Prezident ČSK překvapivě v Liberci poznamenal, že je v Česku zubních lékařů dostatek. „Na počet obyvatel máme největší počet zubních lékařů na světě. Nedostatek je jen na třech místech: ve dvou vojenských újezdech a v obci Abertamy. Přestaňme se dojímat tím, že někde končí zubní lékař a dva tisíce lidí tak nebude mít péči. Není tomu tak,“ řekl.

„Rakousko má osm milionů obyvatel a čtyři tisíce zubních lékařů a my máme na deset milionů obyvatel 8 500 zubních lékařů, tak kolik jich ještě chceme mít? Přibývají nám neustále. Je tu sice generace zubních lékařů, kteří měli statisticky odejít do důchodu před deseti lety, odcházejí až nyní a řadě z nich se nepodařilo předat praxi. Lidé si ale brzy za ně najdou jiného lékaře. Já chodím každý den v Praze kolem třech nových ordinací, kde je plakát jako hrom, že přijímají nové pacienty na pojišťovnu,“ pronesl.

Tam, kde zubaři nejsou, co je zpravidla případ menších obcí, se problém řeší dotačním programem pro venkov. „Jenom loni z Prahy odešlo několik desítek zubních lékařů na venkov, kde zjistili, že hezký domek na venkově je lacinější. Nechme trh, aby si to zařídil,“ dodal.

Ministr Vojtěch k tomu vysvětlil, že pro lokality, kde je potíž s dostupností stomatologické péče, se poskytuje dotace ve výši 1, 2 miliónů korun na pět let, kterou může čerpat ten zubař, který tam bude provádět praxi.

„Každý rok tento stomatolog dostane 240 tisíc. Máme ale k tomu podmínky: že tam musí být pět let, že musí zaregistrovat minimálně 1500 pacientů a že musí mít smlouvy s pojišťovnami nejen pro dospělé, ale i pro děti,“ řekl Vojtěch se zdůrazněním, že se uvažuje o tom, že do těchto míst může komora v budoucnu delegovat ty cizince stomatology, kteří složí úspěšně aprobační zkoušku.

Na sněmu totiž k tomu mimo jiné zaznělo, že mnozí zubní lékaři v odlehlých regionech sice „shrábnou dotace“, ale již poté neplní nastavené mantinely.

Bude zavedena povinná dvouletá praxe absolventů?

V Liberci se kromě toho diskutovalo i o elektronizaci stomatologických ordinací a o neoprávněném používání termínu „klinika” v ambulantní praxi, kdy si nechala komora odhlasovat, že se mají všichni stomatologové při zavádění nových praxí pozdržet termínu „klinika“. Podle vysvětlení Šmuclera je totiž tento termín zavádějící a nevyjadřuje plně svůj význam. Prodiskutovala se i otázka úhrad péče. Stomatologové se totiž pro příští rok dohodli s pojišťovnami na výrazně vyšších úhradách například za výplň při ošetření zubního kazu. Podle ministra Vojtěcha to má vést k tomu, že zubaři budou ochotnější ošetřovat pacienty takzvaně na pojišťovnu, což je cílem.

Sněm navíc projevil i vůli k upravení absolventských praxí a přijal usnesení o zavedení povinné dvouleté praxe absolventů magisterského vzdělávacího programu zubní lékařství. Ještě před několika lety totiž měl čerstvě vystudovaný stomatolog povinnost pracovat tři roky jako zubař pod tzv. školitelem, který měl kontrolovat jeho práci, ovšem dnes je to jinak. I úplně čerstvý absolvent si totiž může hned po škole otevřít vlastní praxi bez školitele.

Podle někdejšího prezidenta ČSK Pavla Chrze tak nemají absolventi všeobecné vzdělání a v případě, když odejdou přímo z fakulty do nemocnic, tak se tam mnohdy stávají jen námezdními dělníky a slouží pohotovosti, anebo se specializují „jen na něco“. „Dokonce máme u nás polovinu zubních lékařů, kteří nebyli mnoho let na žádné vzdělávací akci,“ zaznělo k tomu mimo jiné v diskusi.

Úprava absolventských praxí ale bude muset projít příslušným legislativním procesem.

„Představenstvo komory má do příštího sněmu za úkol vypracovat, jak by to mělo vypadat i legislativně a až se na tom shodne, tak teprve poté to budeme řešit. Je tam ale zásadní obrat od toho, že absolventská praxe byla kdysi zrušena. Je to i reakce na to, že se mění systém studia na stomatologických fakultách v Evropské unii. Podle českého vzoru. Takže se všichni vrací k tomu, co kdysi fungovalo v České republice, ale například i v Německu, tedy k oné povinné praxi. Vracíme se k tomu, co bylo dobré a rušíme, co bylo špatně. Princip je, aby na školách bylo víc teorie, kterou už později nikdo nedožene, a pak půjde jen o to, aby absolventi pod dozorem zkušenějších kolegů absolvovali intenzivní praxi, což zase není reálné provádět na školách,“ vysvětlil Šmucler.

Olga Böhmová