Celé české zdravotnictví trápí nedostatek sester. Doposud se snaha o jejich nalákání či udržení soustředila na navyšování tarifů a příplatků za směnnost (o nepříliš zdařilé úpravě vzdělávání nemluvě), ministerstvo zdravotnictví se ale snaží hledat nové cesty. Jak to tak vypadá, opustilo nyní myšlenku výsluh, místo ní ale zvažuje zavedení příplatku na bydlení. Na konferenci HealthCare Institute Efektivní nemocnice 2018 to řekl premiér Andrej Babiš. Mezi další diskutovaná témata patřily reforma ambulantní péče, DRG Restart či investice do státních nemocnic.
„Vedeme debaty, jak ještě víc motivovat sestry, a nejen ty na směny. Přemýšleli jsme o výsluhách, ale Schillerová (ministryně financí, pozn. red.) nám řekla, že je to blbost. Teď tedy uvažujme o tom, že bychom sestřičkám dali příplatek na bydlení šest tisíc, abychom je ještě víc motivovali,“ říká Andrej Babiš, který ale zároveň trvá na tom, že navyšování platů by už jinak mělo být nyní na managementech jednotlivých nemocnic.
Nedostatek zdravotníků ovšem není jediným problémem českého zdravotnictví. Ve kterých oblastech vidí premiér resty, kterými by se mělo ministerstvo zdravotnictví více zabývat? Podle Babiše jde například o léčebné konopí a jeho dostupnost pro pacienty nebo porodní domy. „Jsem předseda genderové rady, kde máme pilotní projekt centra porodní asistence na Bulovce. A pak tu mám strategii vize fungování zdravotních pojišťoven. To tedy teď budeme diskutovat,“ říká Babiš, který ale podotýká, že není nic, za co by ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi vynadal. „Je to slušný kluk, má nějaký systém řízení, naslouchá, jak tam kdo mluví, a zvládá to velice dobře. Čtyři roky vedle mě na ministerstvu financí se tomu věnoval, napsali jsme X dopisů a myslím si, že tomu rozumí,“ vypočítává Babiš.
Tradičně premiér také neopomněl připomenout trable s bývalým státním tajemníkem Ivo Benedou. „Toho jsme se konečně zbavili, takže je možné ministerstvo řídit. Stávalo se totiž, že když nebyl Adam v práci, tak přišel státní tajemník, rozdával odměny a měnil personál. Tato absurdita státní služby teď končí, takže se do toho konečně může opřít a ministerstvo řídit. Jako firmu, samozřejmě,“ dodává Babiš.
Mohlo by vás zajímat
S pátečním golfem mají mít ambulantní lékaři utrum
Co tedy nyní premiér od Adama Vojtěcha očekává? „Všichni mluvíme o tom, jak lékaři z ambulancí jdou v pátek odpoledne na golf a zůstane to na nemocnicích. Čekám od Adama, že to vyřeší, protože není možné, aby bylo všechno na nemocnicích,“ domnívá se Andrej Babiš.
Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko na to reaguje, že pokud budou úhradové mechanismy přenastaveny tak, aby motivovaly ambulance ordinovat více než 30 hodin týdně, nevidí v tom problém. „Problém by byl, kdyby to bylo pouze direktivně nastaveno, že tam musíme být od rána od sedmi do půlnoci. V tomto je třeba pochválit pana ministra, že nechává prostor dohodovacímu řízení, protože příští rok jdeme tím směrem, že kdo bude déle sloužit, bude mít vyšší hodnotu bodu či koeficientu,“ připomíná Jojko.
U praktiků už bylo tímto směrem nakročeno dříve, a podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak dnes již 75 procent lékařů spadá do nejvyššího kapitačního pásma s více než 30 ordinačními hodinami týdně, jedním dnem do 18 hodin a možností se alespoň dva dny v týdnu objednat na stanovenou hodinu. V rámci připravované reformy primární péče je také domluva na tom, že budou praktici zajišťovat pohotovost na urgentních příjmech. K těm zároveň nyní zasedá na ministerstvu pracovní skupina. „Tam řešíme tři věci: jak urgentní příjmy mají vypadat – jaké mají mít vybavení, dále jak mají být hrazeny, což je věc, která nyní chybí, a pak personální vybavení. To jsou věci, které jsou pro nás zásadní. Budeme v rámci Evropských fondů na rok 2021 a dál chtít žádat investiční peníze na stavbu těchto urgentních příjmů, takže by v rámci České republiky měla vzniknout síť zhruba 80 urgentních příjmů,“ přibližuje Adam Vojtěch.
Praktici by také v rámci reformy měli nabýt nové kompetence, které by měly směřovat k tomu, aby se pohyb pacienta po systému zefektivnil. „Nemáme ale vůbec žádné mechanizmy, abychom pacienta přesvědčili, aby se v systému choval racionálně. To je jeden z důvodů, proč máme průměrně 11 kontaktů pacienta se zdravotním systémem ročně. Pokud se ale mají praktičtí lékaři a ambulantní specialisté v systému k něčemu hlásit, tak chceme zlepšit organizaci péče a zvýšenými kompetencemi přispět k tomu, že kontaktů nebude 11, ale méně,“ poukazuje Šonka (problematice jsme se věnovali podrobněji zde).
Pojišťovny šetří na DRG
Velké změny ovšem nečekají jen primární péči, ale také nemocnice – konkrétně projekt DRG Restart, který zřejmě začne od roku 2020 vstupovat do úhrad. Z toho mají obabvy, možná na první pohled paradoxně, ambulantní specialisté. Ti poukazují na dosud sebraná data, podle nichž schází v systému mnoho miliard. „Ptám se, kde na to vezmeme peníze? Budou pak peníze na péči praktických lékařů a ostatních skupin?“ táže se Zorjan Jojko.
„Peníze musíme najít. Určitě máme rezervy, jako stát, peníze budeme hledat, zvyšujeme zadlužení, je to náš problém a my to určitě uděláme,“ říká na to Babiš. V návaznosti na diskuzi o tom, že zdravotní pojišťovny již mají na účtech rezervy ve výši 40 miliard, dodává: „Už jsem na to přišel. Oni šetří na DRG.“
Adam Vojtěch pak poukazuje na plánované investice na dalších deset let, kdy by mělo do přímo řízených organizací putovat celkem kolem 70 miliard. „Že jsou nemocnice podinvestovány, je nesporný fakt. Proto jsme si vyžádali investiční plány všech nemocnic, a ve spolupráci s ministerstvem financí a MMR budeme v rámci národního investičního plánu řešit, abychom následujících deset let dluh 70 miliard proinvestovali,“ slibuje Vojtěch.
V této souvislosti přišel z publika dotaz na Andreje Babiše s odkazem na místy dezolátní stav některých pražských nemocnic s tím, zda v nich premiér někdy byl. „Na Bulovce jsem nebyl, ale pomatuju si, když jsem jako ministr financí schvaloval 500 milionů sekeru do Svaté Anny a Bulovky. Ty mám tedy z hlediska kondice zafixovány jako nejhorší nemocnice. A Thomayerku znám jako klient, chodím tam s vysokým tlakem. Znám tedy ty nemocnice dobře, věřte mi. My jsme ti, kdo poprvé řekli, že budeme investovat, a postupně to budeme navyšovat. Měníme naše slova na činy,“ reaguje Babiš. „Víte, proč je Bulovka v takovém stavu? Protože 70 procent patří pražskému magistrátu a 30 procent nám. Logicky tam tedy nikdo nechce investovat. Psal jsem teď přivítání novému primátorovi Prahy panu Hřibovi, co s nimi jako stát spoluvlastníme. Kdyby Bulovka patřila ze sta procent státu, tak to bude v jiné poloze,“ dodává Babiš.
Michaela Koubová
