Novou státní tajemnicí MPSV zřejmě bude Ingrid Štegmannová

Novou státní tajemnicí ministerstva práce a sociálních věcí by se měla stát Ingrid Štegmannová. Jmenování projedná ve středu vláda, byla jedinou zájemkyní. Vyplývá to z programu schůze kabinetu. Její předchůdce na ministerstvu Jiří Biskup byl ve funkci od loňského července, jmenován byl na pět let, ale v listopadu odešel do důchodu. Státní tajemník odpovídá za výběr úředníků a zajištění jejich vzdělávání. Hodnotí také jejich práci.

 

Vláda v listopadu ve Sněmovně s pomocí SPD a KSČM prosadila novelu služebního zákona, kterou připravil ještě menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO). Předloha usnadňuje mimo jiné odvolávání státních tajemníků. Kritizují ji odbory či uskupení Rekonstrukce státu.

Ministerstvo práce se už několik let potýká s nedostatkem odborníků. Má řadu neobsazených míst a nedaří se mu je zaplnit. Letos v lednu provedla změny ve složení úřadu tehdejší ministryně Jaroslava Němcová (ANO), další na leden plánuje její nástupkyně Jana Maláčová (ČSSD). Zrušit chce 105 ze zhruba 1650 služebních a pracovních míst, desítky postů ale hned vzniknou. Dohromady se tak má seškrtat 15 pozic, tedy necelé procento. Sekce a odbory se přeskupí. Zruší se dva posty náměstků, dva nové se vytvoří. Záměr schválila vláda koncem listopadu, změny čekají i úřady práce, sociální správu nebo úřad pro mezinárodně právní ochranu.

Zrušit se mají podle vládního materiálu sekce náměstků pro evropské fondy a pro sociálně pojistné systémy. Místo nich mají vzniknout sekce sociálně pojistných systémů a správních agend a sekce evropských fondů a mezinárodní spolupráce. Sekci pojistných systémů, do níž patří sociální pojištění, důchody i lékařská posudková služba, vede náměstkyně Iva Merhautová (KDU-ČSL). Lidovci ve vládě už nejsou. Nynější sekci správních činností a sociální politiky vede náměstkyně Jana Hanzlíková (ANO).

Mohlo by vás zajímat

Náměstka pro evropské fondy úřad od lednové organizační změny nemá. Podle vyjádření ministerstva se tato sekce zruší a vznikne stejná nová, jen se do ní přesune jeden z legislativních odborů.

Podle opozičních stran je systemizace účelová a vede k politickému obsazování míst. Služební zákon měl přitom politizaci bránit.

Změny v úřadu postupně prováděla v minulém volebním období i exministryně Michaela Marksová (ČSSD). Po přijetí služebního zákona výrazně přibylo odborů. Vedení resortu to zdůvodňovalo zaváděním nových opatření i vyřizováním evropských projektů. Pravicová opozice růst počtu úředníků dlouhodobě kritizuje.

-čtk-

ČTK