Všeobecné zdravotní pojišťovně se letos velmi dařilo. Výsledkem je, že na konci letošního roku předpokládá výsledek hospodaření místo plánovaných půl miliardy téměř devět miliard korun. Pojišťovna si tak vytváří rezervu pro další roky, kdy se může ekonomická situace zhoršit, zároveň však chce dát část peněz na reformu primární péče a péči o chronické pacienty. Na briefingu po včerejším jednání správní rady to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
„Zavázali jsme se kolegům z orgánů společnosti, že v lednu na jednání správní rady představíme návrh na realokaci prostředků, které budou k dispozici na běžném účtu. Devět miliard je hospodářský výsledek, na běžném účtu by mělo být něco kolem 12 miliard korun. My bychom chtěli část těchto prostředků alokovat ve prospěch rezervního fondu a posílit tak stabilizační složku pro futuro, a část prostředků alokovat ve prospěch nových projektů, které byly představeny, ať už je to reforma primární péče, nebo organizace péče o chronicky nemocné, což je další téma, které bychom chtěli v příštím roce intenzivně řešit,“ vysvětluje ředitel Kabátek.
Jednou z novinek, která taktéž cílí na zlepšování přístupu k péči, a to zejména ve smyslu rychlosti a předvídatelnosti, je od prosince platná metodika k paragrafu 16. Jaké jsou první zkušenosti?
„Už proběhlo jednání s onkologickou společností pod patronací paní docentky Prausové a také s paní profesorkou Havrdovou ohledně roztroušené sklerózy. Jednání mají jednoduchý výstup: u klientů, kde byly pochybnosti nebo procedura neprobíhala tak, jak si představujeme, se nám daří proces zprůchodnit. Nemohu samozřejmě říct, že to probíhá úplně stoprocentně dle našich představ – je to nová věc, která nabíhá, a jsme kapacitně a časově omezeni, ale snažíme se i před Vánoci schůzky s odbornými společnostmi tlačit. První zkušenosti jsou ale veskrze pozitivní a v prvním čtvrtletí příštího roku bychom mohli představit, jakým způsobem fakticky jednání a dohody dopadly na naše klienty,“ přibližuje ředitel Kabátek.
Souběžně s diskuzí s odborníky také běží jednání s držiteli registrace o ceně léčiv a risk-sharingu. „Myslím, že v lednu budeme moci představit minimálně větší počet jednotek risk-sharingových smluv, které byly na základě metodiky uzavřeny. To jsou pozitivní indicie, že metodika bude fungovat, jak by měla,“ dodává Kabátek.
Žádostí o proton přibývá
Přístup pacientů k péči řešila včera správní rada také v souvislosti s protonovou terapií. „Probírali jsme úhradu protonové terapie onkologických onemocnění, kde zaznamenáváme nerovnoměrnost jednotlivých pracovišť v indikacích diagnóz. Tomu se ještě budeme v příštím roce věnovat a požadujeme podrobnou analýzu indikací plus efektivitu léčby,“ popisuje předsedkyně správní rady Věra Adámková (ANO).
Lidí, kteří protonovou terapii žádají, přitom přibývá. „Protonová terapie musí probíhat na základě indikací odborných společností a v souladu s vyhláškou 134/1997. Když se podíváme na čísla, v roce 2013 jsme měli 25 žádostí, pak to ale narůstá výš a výš až k roku 2018, kde je k dnešnímu datu žádostí 118. Na stovku žádostí je jich přitom schváleno kolem 90. Léčba je samozřejmě drahá, mezi rokem 2017 a 2018 se ale cena v zásadě nezměnila, pohybuje se kolem 75 až 78 milionů. Je tu však velký problém indikační – musíme porovnat jednotlivá centra, aby všichni pacienti měli k léčbě stejný přístup a některé oblasti nebyly znevýhodňovány nebo naopak zvýhodňovány. Hlavně by se ale mělo postupovat podle odborných regulí, protože protonová léčba má řadu závažných rizik a poškození, když se podá nesprávně nebo v nesprávné indikaci,“ doplňuje poslanec a člen správní rady Bohuslav Svoboda (ODS).
Ke konci listopadu měla pojišťovna na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění 11,1 miliardy a rezervní fond byl naplněn do zákonem stanovené výše 2,4 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu za leden až listopad činí 9,4 miliardy. A zatímco ve zdravotně pojistném plánu je výsledek hospodaření za letošní rok stanoven na necelou půl miliardu, nyní pojišťovna předpokládá 8,9 miliardy. „Finanční situace je kromobyčejně dobrá, za posledních deset let tak dobrá nebyla,“ konstatuje poslanec a člen správní rady VZP Miloslav Janulík (ANO).
Celkové příjmy základního fondu zdravotního pojištění se do listopadu vyšplhaly na 170 miliard (118 miliard z výběru pojistného, 50 miliard příjmy z přerozdělení), předpokládané čerpání pak dosahuje 160,6 miliardy (154 miliard jsou náklady na zdravotní služby).
K výsledkům drobným dílem přispělo i vymáhání dlužných částek. Oproti roku 2017 totiž došlo k 15 procentnímu poklesu dlužných dávek, což bylo dáno jednak vyšší platební kázní plátců pojistného, ale také efektivním systémem vymáhání.
Čerpání z provozního fondu včetně převodu do fondu rezervního dosáhlo 3,5 miliardy, což je 80 procent zdravotně pojistného plánu. Z fondu prevence bylo dosud vyčerpáno 353 milionů korun, což je přes 67 procent plánu. Ve stejném období loňského roku sice čerpání dosáhlo necelých 77 procent, což ovšem bylo dáno tím, že již byl zúčtován Mořský koník, zatímco letos bude účtován až v prosinci.
Michaela Koubová
