Česká lékárnická komora (ČLnK) včera rozeslala novinářům tiskovou zprávu, v níž vyjadřuje zklamání z některých ustanovení nového cenového předpisu, který pod označením 1/2019/FAR publikovalo v pátek Ministerstvo zdravotnictví. Komoře vadí, že do nové úpravy nebylo zahrnuto zastropování obchodní přirážky, kterou může využít distributor. Přirážka je totiž společná a lékárníci tvrdí, že si z ní distributoři nezřídka ukrajují příliš velký díl, někdy jí dokonce pohltí celou a oni pak pracují zadarmo. V Dohodovacím řízení bylo podle lékárníků domluveno, že zastropování přirážky, jinými slovy její pevné rozdělení, bude do cenového předpisu zahrnuto. „Vyjádření České lékárnické komory je zavádějící a nepravdivé,“ reagovalo pro Zdravotnický deník Ministerstvo zdravotnictví. Na zastropování obchodní přirážky prý totiž v Dohodovacím řízení netrval ani zástupce lékárníků, protože nebyla nalezena shoda na její výši. Ministerstvo je však ochotno o tématu dál jednat v celém kontextu odměňování lékáren.
Oním zástupcem v dohodovacím řízení, tedy koordinátorem segmentu lékárenské péče, byl předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Ten Zdravotnickému deníku potvrdil, že na zastropování obchodní přirážky netrval. Důvodem byla skutečnost, že se nepodařilo najít shodu na tom, jak by měl tento strop vypadat. Marek Hampel původně trval na rozdělní marže mezi lékárníky a distributory, ve výši „ustálené obchodní praxe“, jak také bylo definováno v závěrečném protokolu z Dohodovacího řízení. Když se však při dalších jednáních ukázalo, že by mohlo být rozdělení i jiné, pro lékárníky nevýhodné, pak byl raději ochoten zastropování opustit. Navíc distributoři nejsou účastníky dohodovacího řízení a rozdělení marže nepatří do jeho kompetencí.
Komora: Jsme zklamáni
Změna cenového předpisu 1/2019/FAR bude účinná od 1. ledna 2019. Upravuje cenovou regulaci stanovením sazeb obchodní přirážky, pravidla o společné obchodní přirážce pro distribuci a lékárnu a taxy laborum, tedy odměny za přípravu léků přímo v lékárně.
„ČLnK je z některých ustanovení aktuálně publikovaného cenového předpisu velmi zklamána. Zastropování obchodní přirážky distributora bylo přitom dohodnuto mezi lékárenským segmentem a zdravotními pojišťovnami v letošním dohodovacím řízení. Všemi stranami podepsaný protokol z jednání, navíc za účasti představitele ministerstva zdravotnictví, hovoří jednoznačně o zastropování ve výši odpovídající současné ustálené praxi,“ napsal novinářům prezident komory Lubomír Chudoba. „Na základě šetření mezi různými typy lékáren proto ČLnK zaslala již před několika měsíci ministrovi informaci o současné hodnotě distribuční marže. Ze strany ministerstva ale nepřišel žádný protinávrh a rovnou bylo slíbené ustanovení v cenovém předpise vynecháno,“ dodal.
V praxi se podle lékárnické komory běžně vyskytují případy, při kterých je při dodávce léčivého přípravku vyčerpána téměř celá společná obchodní přirážka již distributorem, často výrobcem s distribučním oprávněním, pro lékárníka z ní nezbývá téměř nic, pracuje tedy prakticky zadarmo. „Jediným nástrojem, jak lze těmto situacím nyní zamezit, je zastropování obchodní přirážky distributorů, stejně jako v ostatních evropských zemích. Tedy určení hranice, po kterou by mohl distributor obchodní přirážku čerpat. ČLnK tuto hranici na základě rozhodnutí svého představenstva navrhovala na 10 % z každého pásma obchodní přirážky (tedy v prvním pásmu maximálně 3,7 %, v druhém 3,3 %, ve třetím 2,4 % atd.),“ uvedla komora v tiskové zprávě.
Ministerstvo: Nebyla nalezena shoda
„Česká lékárnická komora není účastníkem dohodovacího řízení. Koordinátorem lékárenského segmentu je Grémium majitelů lékáren, jehož zástupce na zastropování obchodní přirážky netrval, protože nebyla nalezena shoda na její výši. Na zastropování netrvaly ani zdravotní pojišťovny. Vyjádření České lékárnické komory je tak zavádějící a nepravdivé,“ reagovala pro Zdravotnický deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová s tím, že tam, kde dohodovací řízení v segmentu lékárenství obsahovalo jasné výstupy dohody, zejména navýšení hodnoty signálního výkonu a zvýšení taxy laborum, ministerstvo dohodu beze zbytku realizovalo.
„V oblasti zastropování obchodní přirážky dohoda neobsahovala jasný výstup a na konkrétní sazbě nebyla shoda, proto obě strany potvrdily, že na realizaci netrvají. Ministerstvo tak zcela naplnilo definované výstupy Dohodovacího řízení mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami,“ zdůraznila mluvčí.
Koordinátor: Mohli bychom přijít o stovky miliónů
Jako koordinátor segmentu lékárenské péče uzavřel Marek Hampel dohodu se zdravotními pojišťovnami na rok 2019. Dohoda je naplněna v bodech změny výše úhrady tzv. signálního výkonu 09552 ve výši 14,-Kč za položku na receptu. Součástí dohody jsou další ujednání, mezi nimi i změna Cenového předpisu, ministerstvo do něj vepsalo změnu výše společné obchodní přirážky v posledních dvou cenových pásmech, upravilo taxy laborum, kde byla podle Hampela dodržena dohodnutá valorizace. Naopak prý chybí avizovaná možnost uplatnění přirážky také na pomocné látky při individuálně připravovaných léčivých přípravcích.
„Co se týká tzv. oddělení či chcete-li zastropování společné obchodní přirážky pro lékárny a distributory, tak tam bylo dohodnuto rozdělení ve výši současné ustálené obchodní praxe mezi lékárnami a distribucí. Již v průběhu dohodovacího řízení jsem jak zdravotní pojišťovny, tak Ministerstvo zdravotnictví informoval, že rozdělení společné obchodní přirážky není obsahem dohodovacího řízení a nikdo z účastníků nedisponujeme potřebnými informacemi, protože jak je všeobecně známo, tak distributoři léčiv nejsou účastníky dohodovacího řízení,“ sdělil Zdravotnickému deníku Marek Hampel.
Ministerstvu zdravotnictví začátkem října zaslal odpověď na žádost o vyjádření na připravované změny v Cenovém předpise a také se vyjádřil k novele zákona o léčivech, kterou chce ministerstvo zavést tzv. emergentní systém zásobování s léčivy. „Trval jsem na rozdělení společné obchodní přirážky v současné ustálené obchodní praxi, ale pokud bude jakýkoliv návrh za strany Ministerstva zdravotnictví nad rámec současné praxe ve smyslu vychýlení ve prospěch distributorů, pak na tomto bodě dohody netrvám. Pan náměstek Vrubel veřejně deklaroval v letních měsících, že představa Ministerstva zdravotnictví je rozdělení obchodní přirážky ve výši 1/3 pro distribuci a 2/3 pro lékárny, což neodpovídá současné ustálené obchodní praxi a znamenalo by to přesun financí v řádech set miliónů Kč ve prospěch distribuce. Ministerstvo na moji otázku, kdo a z jakého zdroje nahradí lékárnám takto odebrané peníze, neodpovědělo. Proto jsem na tomto bodě dohody při nesplnění podmínky současné ustálené obchodní praxe netrval,“ vysvětlil nám koordinátor Hampel.
Předseda Grémia majitelů lékáren má za to, že pokud by řádně fungovalo obchodní prostředí a zdravá konkurence mezi distributory, pak by dělení společné obchodní přirážky nebylo nutné. Upozornil však ještě na jeden problém – v Cenovém předpise se zavádí pro výkon obchodu nový pojem tzv. „jiné“ osoby. „Legalizují se tak praktiky některých držitelů osvědčení o registraci, respektive jejich dceřiných společností, které mají distribuční povolení, ale fakticky žádnou distribuci léčiv do lékáren nevykonávají. Léčiva pak dodávají přes monopolní distribuci. Toto ustanovení umožňuje takovýmto ‚jiným‘ osobám čerpání peněz za žádnou protihodnotu a je to svým způsobem obohacování na úkor peněz lékáren. I na tuto skutečnost jsme Ministerstvo zdravotnictví dopisem v říjnu tohoto roku upozorňovali, leč naše připomínky nebyly zapracovány,“ dodává Marek Hampel.
Téma pro pracovní skupinu
Otevřené či nedořešené otázky odměňování lékáren ale nehodlá ministerstvo zdravotnictví přehlížet. Naopak ujišťuje, že se jimi chce vážně zabývat. „Společná obchodní přirážka distributorů a lékáren je součástí cenové regulace léčiv již desítky let. Pokud podle lékárníků dochází v poslední době k zásadním změnám na trhu léčiv, které mají vliv na výši odměny za lékárenskou péči, pak se jedná o systémový problém, který nelze řešit parametrickými změnami cenového předpisu dojednanými pouze se zdravotními pojišťovnami v průběhu dohodovacího řízení. Na tyto koncepční otázky bude hledat odpovědi v příštím roce Pracovní skupina pro lékárenství, v rámci které se problematice odměňování budeme věnovat,“ sdělila nám mluvčí MZ Gabriela Štěpanyová. Zdravotnický deník bude toto úsilí průběžně sledovat.
Tomáš Cikrt
