Děti, které žijí v domácnosti s domácími zvířecími mazlíčky, mají méně alergií. O tom se píše v odborné literatuře již několik let. Několik vědeckých studií toto zjištění potvrdilo, některé ovšem nikoliv. Nyní byla zveřejněna nová švédská studie, která vyšla jednoznačně ve prospěch zvířat, a nejen to, dokonce dospěla k závěru, že čím více jich je, tím menší je pravděpodobnost, že děti onemocní astmatem, ekzémy nebo sennou rýmou.  Například u dětí ve věku mezi 7 až 9 lety, které žijí v domácnosti se čtyřmi mazlíčky, se vyskytují alergie v 17 procentech, kdežto v domácnostech bez zvířat ve 33 procentech.

 

Studie byla před několika dny publikována v žurnále PLOS one.  Podle jejího spoluautora, pediatra Billa Hesselomara z Univerzity v Gothenburgu, za všechno mohou mikrobi a jejich komponenty, které se nacházejí na našich „chlupatých kamarádech“. „My jsme to neměřili, ale myslím, že tohle je ten důvod,“ uvedl doktor Hesselomar.

Profesorka imunologie Mimi Tangová z Murdoch Children’s Research Institute v Melbourne vysvětlila australské televizní stanici ABC, že prostředí v něm žije jedinec ve svém raném věku, určuje rizika vzniku nepřenosných nemocí po celý zbývající život. „A nejde jen o alergie, ale také o autoimunní choroby, zánětlivá onemocnění střev, metabolická onemocnění jako je obezita a také cévní poruchy. Zdá se, že žít s více různými stvořeními nás chrání už dříve, dokonce když jsme teprve v děloze… Pro mě je na nové švédské studii fascinující, že čím více máte domácích mazlíčků, tím více jste chráněni,“ uvedla profesorka Tangová.

Vlastní zoologická zahrada

Jak tedy naši zvířecí přátelé chrání děti v domácnosti před alergiemi? Existuje na to několik teorií. Třeba „hygienická hypotéza“ tvrdí, že nedostatek kontaktu s původci infekcí (odborně – expozice infekčním činitelům), mikroorganismy a parazity v raném dětství zvyšuje náchylnost k alergickým onemocněním prostřednictvím utlumeného vývoje imunitního systému.

Psi a kočky mají kožich, jimiž zachytávají prakticky všechny druhy mikrobů, dokonce a i když vypadají úplně čistí. Stejně tak posbírají kousky bakteriálních membrán, tzv. endotoxinů. Jak dítě vdechuje a pojídá celé skupiny různých mikroorganizmů a endotoxinů, vytváří si vlastní „zoologickou zahradu“, tedy vlastní společenství mikrobů, které žijí na a v jeho těle v jakési rovnováze. Odborníci přitom hovoří o bakteriálním osídlení těla, nebo o komplexním ekosystému, který nazývají mikrobiota. Podle profesorky Tangové je ale důležité, aby se toto společenství (mikrobiota) utvořilo v prvních třech letech života dítěte.

Mohlo by vás zajímat

Zvláště psi jsou považováni za výborné pomocníky při vytváření mikrobioty dítěte. Každý, kdo někdy vlastnil psa, ví, jak radostně očuchává či dokonce olizuje člověka, který si zvenku přinesl nějakou hnilobně zapáchající nečistotu. Kočky jsou svojí povahou čistotnější, relativně odměřenější a neolizují lidem tolik tvář jako psi. Studie provedená v roce 2013 zjistila, že rodiny se psem v domácnosti mají na svých polštářích o 42 procent více druhů mikrobů, než tam, kde psa nemají. A je jedno, jestli k tomu mají ještě kočky, nebo ne.

Švédská studie se zaměřila na astma, ekzém a sennou rýmu, avšak chlupatí přátelé, konkrétně právě psi, ochraňují děti také před pozdějšími potravinovými alergiemi. O tom pojednává další studie, a to v časopise Journal od Allergy a Clinical Immunology: In Practice, zveřejněná letos na jaře.

Nejen zvířata, ale i další faktory

Samozřejmě, že spolužití se zvířaty není jediným faktorem, který se podílí na celkové ochraně proti alergiím. Například – více jsou chráněny ty děti, které mají více sourozenců (vědci zatím neví přesně proč), nebo ty, které žijí v domácnosti, kde se umývá nádobí ručně (tady vědci předpokládají, že se ručně nádobí neumyje tak dokonale jako v myčce, zůstávají na něm zbytky mikrobů a ty zvyšují toleranci dítěte k případné pozdější vyšší zátěži).

Doktor Hesselmar také stanici ABC řekl, že dopad chovu chlupatých zvířat v domácnosti na alergie bude pravděpodobně větší ve městě, kde žijí kočky a psi ve vnitřních prostorách, než na venkově, přinejmenším v průmyslových zemích s podobným životním stylem. „Ale nemyslím si, že bude nějaký rozdíl, jestli budete mít jedno, nebo dvě zvířata, pokud žijete někde, kde budete vystaveni velkému množství mikrobů,“ dodal. Dalo by se to tedy vyjádřit i tak, že ve městech a vzorně uklizených bytech, přinášejí chlupatá zvířata, zejména psi, dovnitř tréninkový tým mikroorganismů, který naučí imunitní systém, jak má správně reagovat.  Na venkově to není tolik třeba, protože tam je takových „trenérů“ přirozeně dostatek.

[infobox-cela-sirka]

-cik-