Asociace chce bránit zavádění regulace lékárenství v Evropě
Nově vzniklá Evropská federace síťových lékáren chce bránit zavádění přísnější regulace lékárenství a vlastnictví lékáren v Evropě. Jejími členy jsou zatím Češi, Slováci a Maďaři, pozorovateli Polsko a Srbsko. Do roku 2020 má ambici mít osm až deset členů hlavně ze střední a východní Evropy, řekl včera na tiskové konferenci výkonný ředitel asociace Zdeněk Blahuta. Síťové lékárny jsou takové, které jsou provozované pod jednou značkou. Největší sítě v Česku jsou Dr.Max a Benu.
“V západní Evropě dochází ke kontinuální kultivaci trhu. Liberalizační tendence se objevují i ve dříve přísně regulované Skandinávii, Německu a Rakousku,” řekl Blahuta. V Polsku a Maďarsku se ale podle něj v posledních letech regulace zpřísnila. “V Česku nám bude stačit, pokud zůstane současné relativně liberální prostředí,” dodal. Chce vystupovat proti diskutované regulaci, která by omezila vznik nových lékáren.
V Maďarsku musí od roku 2011 vlastnit farmaceut v lékárně nadpoloviční podíl. Více než dvě třetiny z nich měly ale podle federace navzdory výhodným státním půjčkám s odkoupením svých lékáren problémy. Loni podle tamní asociace značně klesla lékárenská péče v neatraktivních lokalitách.
“Jde o jeden z nejregulovanějších lékárenských trhů vůbec. V roce 2010 byly lékárny donuceny zákonem, aby předaly většinový podíl lékárníkům,” řekla předsedkyně maďarské asociace Karolina Korodiová. Podobný návrh vznikl na Slovensku a zaznívá ze strany Grémia majitelů lékáren a České lékárnické komory i v Česku.
Mohlo by vás zajímat
V Polsku v roce 2017 zákon stanovil, že podíl jednoho provozovatele po novém převodu nesmí v jednom vojvodství, což je obdoba českých krajů, přesáhnout jedno procento. Podle federace se poté prodeje a převody lékáren téměř zastavily. Během jednoho roku ubylo přes 350 lékáren.
Zástupce slovenské asociace síťových lékáren Sina Niku prezentoval předloňskou změnu zákona, která zavedla pohotovostní službu do 22:30. Lékárnám to podle něj velmi komplikuje provoz, protože půlhodina navíc znamená dle zákona noční práci, vyšší mzdové náklady a lékárníci odcházejí třeba až po 23:00. Přitom v poslední půlhodině podle něj chodí minimum zákazníků.
Na Slovensku se Česko už inspirovalo při přípravě takzvaného emergentního systému, který má zajistit dostupnost léků v případě, že nejsou dostupné přímo dodávky od výrobce. Podle ministerstva má zabránit reexportům léků mezi jednotlivými zeměmi, kde je nižší cena a díky volnému pohybu zboží je možné je prodat za vyšší v jiné zemi.
Asociace v současné době zastupuje asi 7500 lékárníků a 1300 lékáren. V počtu lékáren pokrývají síťové v Maďarsku desetinu trhu, na Slovensku pětinu a v ČR více než čtvrtinu. Podle Blahuty federace jedná o členství i s pobaltskými zeměmi a Rumunskem. “Chystáme srovnávací analýzu podmínek regulace jednotlivých zemí,” dodal Blahuta.
V Česku je kolem 2450 lékáren, z toho zhruba 650 je síťových s asi 4000 odborníky. V Maďarsku je přibližně 2400 lékáren, kolem 250 síťových s 1300 zaměstnanci. Na Slovensku je asi 2150 lékáren, síťových je 418 a zaměstnávají 2200 odborných pracovníků.
-čtk-
ČTK
