Sněmovní sociální výbor doporučil poslancům, aby z návrhu novely školského zákona vypustili problematický odstavec o diagnostice mentálního postižení žáků. Na základě této diagnózy mohou být děti umisťovány do základních škol praktických (dříve zvláštních škol). Ministerstvo školství s tím nesouhlasí. Náměstek pro legislativu Petr Mlsna sociálnímu výboru také sdělil, že podvýbory školského výboru doporučily odstavec ponechat ve vládní verzi. Školský výbor bude o normě jednat dnes.
Inkriminovaný odstavec podle vládního návrhu hovoří o tom, že diagnostika lehkého mentálního postižení by měla vycházet z „hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí“. Kvůli debatám o této formulaci v listopadu školský výbor jednání přerušil a uskutečnilo se několik odborných seminářů na toto téma. Situaci však nevyjasnily, protože v odborné sféře se objevují protichůdné názory.
Poslankyně Martina Berdychová (ANO) včera seznámila členy sociálního výboru se svým pozměňovacím návrhem o vypuštění problematického odstavce. V diskusi ji podpořili například Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování i představitelé kanceláře veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové nebo Člověka v tísni. Tato nezisková organizace, která se mimo jiné dlouhodobě věnuje práci se sociálně znevýhodněnými dětmi, už dříve upozorňovala na možné zneužití tohoto odstavce.
S vypuštěním naopak nesouhlasil poslanec Petr Kořenek (ČSSD), který je členem školského výboru. Upozornil na úskalí ponechat diagnostiku lehké mentální retardace čistě v rukou lékařů a neposkytnout tuto pravomoc školským poradenským zařízením. „Lékař mentální postižení neposuzuje ve vztahu ke vzdělávání,“ poznamenal.
Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu postavilo i ministerstvo školství. Pokud nebudou mentální schopnosti žáků posuzovány v kontextu prostředí, kde se pohybují, výrazně se podle Mlsny sníží požadavek na kvalitu posuzovacího procesu. „Nikdo neodpověděl na otázku, jak se pak budou zohledňovat kulturní a sociální faktory, které fungují,“ doplnil. To, že dítě pochází z méně podnětného prostředí, má být podle něj signálem, že má potenciál svůj handicap při vhodné podpoře dohnat.
Novela školského zákona zásadně mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se základním stavebním kamenem místo diagnózy stávají podpůrná opatření, která žáci potřebují. Návrh novely jako celek sociální výbor podpořil.
-čtk-
