Vnitro předkládá veřejnosti ke konzultaci pracovní verzi návrhu zákona o zbraních
Pracovní verzi nového návrhu zákona o zbraních chce na začátku letošního roku předložit ministerstvo vnitra. Jde o první z nových „zbraňových zákonů“, které vnitro předloží vládě do konce roku 2019. Prováděcí akty k nové evropské zbraňové směrnici, které měla Evropská komise přijmout do loňského září, však dosud Komise nepřijala. Přesto měly státy směrnici od září implementovat. Komise to řeší přímou účinností aktů.
Česká republika tzv. evropskou odzbrojovací směrnici odmítla k povinnému datu 14.9. 2018 implementovat, namísto toho podala žalobu k Soudnímu dvoru EU na její zrušení: „Žalobu na zrušení směrnice 2017/853 podala Česká republika v srpnu 2017. V průběhu roku 2018 probíhala písemná část řízení. Ústní jednání by se mělo pravděpodobně konat v březnu roku 2019. Rozsudek lze tedy očekávat až cca v druhé polovině roku 2019,“ uvedl zástupce ministerstva vnitra na dotaz České justice.
Zachránit co nejvíce ze zbraňových zákonů
Současně s odmítnutím tzv. odzbrojovací evropské směrnice ovšem začala Česká republika revidovat celou zbraňovou legislativu a zpracovávat nové zákony o zbraních, munici a nakládání se zbraněmi. Jak vyplývá z celého ročního procesu, jde o snahu zachovat co nejvíce ze současné národní zbraňové legislativy, která je hodnocena jako jedna z nelepších na světě a přitom zadostiučinit legislativě EU, jejíž část je navíc neznámá.
Mohlo by vás zajímat
Právě před rokem proto vyzvalo ministerstvo vnitra odbornou veřejnost, aby nominovala své zástupce do pracovní skupiny za tímto účelem sestavené, jak Česká justice informovala.
Všechny zbraňové zákony předloží vnitro do konce roku
Podle vyjádření Jiřího Korbela z ministerstva vnitra vznikly nakonec pracovní skupiny tři a zatím se neobjevily neřešitelné problémy: „K přípravě nové zbraňové legislativy jsou zřízeny tři pracovní skupiny. V expertní pracovní skupině jsou široce zastoupeni reprezentanti spolků držitelů zbraní, klubů vojenské historie, zájmových organizací ale i další zástupci odborné veřejnosti včetně podnikatelských subjektů či akademické sféry. Pracovní verze nových zákonů jsou se členy pracovních skupin široce diskutovány a podle jejich připomínek jsou i upravovány. Zatím se neobjevily problémy, které by nebyly řešitelné,“ uvedl Jiří Korbel z tiskového odboru vnitra pro Českou justici.
[mn_protected]
Na dotaz, zda se novou zbraňovou legislativou dotčené osoby budou moci s návrhy seznámit, odpovídá kladně: „Podle vládou schváleného Plánu legislativních prací na rok 2019 mají být nové zbraňové zákony předloženy vládě do konce roku 2019. Na začátku roku 2019 ministerstvo vnitra plánuje zveřejnit aktuální pracovní verzi návrhu nového zákona o zbraních, takže veřejnost bude mít možnost se návrhy začít seznamovat,“ uvedl pro Českou justici Jiří Korbel ještě v závěru roku 2018.
Pět eurounijních prováděcích aktů stále neexistuje
Horší situace je s implementací prováděcích aktů Evropské komise k nové evropské tzv. odzbrojovací směrnici, kterou měly členské země přijmout do 14. září loňského roku: „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, uložila Evropské komisi přijmout celkem 5 prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty (buď prováděcí směrnice, nebo prováděcí nařízení) měly být přijaty do 14. září 2018,“ potvrzuje pro Českou justici Jiří Korbel, že ani po čtyřech měsících od přijetí směrnice neexistují eurounijní prováděcí akty.
„Konkrétně se jedná se o následující předpisy: Prováděcí nařízení o znehodnocování zbraní, prováděcí směrnice ke značení zbraní, prováděcí směrnice o technických požadavcích na poplašné a signální zbraně, nařízení v přenesené působnosti pro výměnu informací o transferech zbraní, nařízení v přenesené působnosti pro výměnu informací o zamítnutých žádostech o povolení,“ vyjmenovává zástupce ministerstva vnitra.
Jenže loni přijato Evropskou komisí pouze jedno prováděcí opatření: „Přijaté je zatím pouze prováděcí nařízení Evropské komise 2018/337, kterým se mění prováděcí nařízení 2015/2403, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby. Prováděcí směrnice ke značení zbraní a prováděcí směrnice o technických požadavcích na poplašné a signální zbraně by měly být pravděpodobně přijaty na přelomu roku 2018 a 2019. Kdy budou přijaty zbývající dva prováděcí akty, zatím není známo,“ uvedl pro Českou justici zástupce vnitra.
Nařízení o znehodnocování palných zbraní je přímo účinné
O složitosti vnitrostátního procesu tvorby zbraňové legislativy, do kterého podle neznámých pravidel vstupuje Evropská unie prostřednictvím přímo účinného nařízení bez možnosti ovlivnit ho svědčí i poslední odpověď Jiřího Korbela. „Nařízení 2018/337 je přímo účinné a zbraně se tedy podle něj již v současnosti znehodnocují. Prováděcí směrnice by měly být implementovány do našeho právního řádu do jednoho roku od nabytí jejich účinnosti. Hlavní změny, které tyto prováděcí směrnice přináší, je stanovení způsobu značení zbraní a stanovení přesnějších technických požadavků na poplašné a signální zbraně,“ uvedl Jiří Korbel k této otázce.
„Nové požadavky tedy primárně dopadnou na výrobce a dovozce zbraní nikoliv na stávající držitele zbraní,“ dodává zástupce vnitra na otázku jak tato zbraňová legislativa EU promítne na úrovni národního státu.
[/mn_protected]
Irena Válová
