Česká kardiologická společnost (ČKS) chce za spolupráce praktických lékařů na vzorku pěti tisíc pacientů zjistit, jakým způsobem by se dalo nejlépe předcházet kardiovaskulárním nemocem v české populaci. K tomu má v dubnu vzniknout pilotní program efektivní kardiovaskulární prevence a následně i národní registr kardiovaskulárních onemocnění. „Za cíl si dáváme snížit do deseti let kardiovaskulární mortalitu o pět procent a rehospitalizaci pro dekompenzaci chronických kardiovaskulárních onemocnění o deset procent,“ řekl přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS profesor Miloš Táborský na sympoziu Prague Prevention 2019, který se konal včera.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) v čele s ischemickou chorobou srdeční jsou podle České kardiologické společnosti stále zodpovědné za polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích a představují tak významný socioekonomický problém. Podle ÚZIS byla v roce 2015 v České republice nejčastější příčinou úmrtí právě onemocnění oběhové soustavy, a to v 50 procentech příčinou úmrtí žen a v 45 procentech příčinou úmrtí mužů. Celkem se jednalo o téměř 51 tisíc úmrtí.
I když má úmrtnost na KVO ve všech státech Evropy, tedy i u nás, klesající trend, Česko v porovnání se západní Evropou zaostává. Intenzita úmrtnosti například ve srovnání s Francií (kde je vůbec nejnižší úmrtnost na KVO) je v ČR téměř třikrát vyšší!
„Kardiovaskulární onemocnění jsou totiž v ČR stále číslo jedna v úmrtnosti,“ vysvětlil na Prague Prevention 2019 profesor Miloš Táborský. Zdůraznil přitom, že se v Česku jen velmi pozvolna daří u lidí změnit jejich životní styl – nedaří se redukovat počet kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem II. typu (až 80 procent diabetiků umírá na nemoci oběhové soustavy) a roste podíl obézních osob v populaci, což se týká i dětí. A to vše je odpovědí na to, proč vznikne národní program kardiovaskulární prevence.
„Dokonce máme u nás stálé regiony, které jsou na tom hůře jak z hlediska prevence, tak i následně vzniku akutních koronárních syndromů – jde o region moravskoslezský, ústecký nebo karlovarský,“ poznamenal Táborský ve své přednášce.
Ve zkornatělé tepně dojde k prasknutí aterosklerotického plátu
Akutní koronární syndrom přitom patří do stejné skupiny onemocnění, jako jsou němá ischémie, stabilní angina pectoris nebo srdeční selhání. Jde o zdravotní komplikace, které někteří lékaři označují za akutní formy ischemické choroby srdeční, pro které je typická náhlá změna stavu. Způsobují zhruba třetinu úmrtí v Česku. Při akutním koronárním syndromu dojde ve zkornatělé věnčité tepně k prasknutí aterosklerotického plátu (tj. vrstvy tuků, která se dlouhé roky usazovala na stěnách cévy) a následně k ucpání krevního řečiště. K srdečnímu svalu se tak nedostává tolik krve s kyslíkem a živinami, kolik by bylo potřeba.
Podle profesora Táborského se v ČR koronární syndrom „posouvá“ do vyšších věkových skupin – u žen se nejvíce vyskytuje mezi 80. až 85. rokem jejich života.
Česko se v rámci prevence řídí doporučeními evropských odborných společností – máme tak například evropská doporučení pro léčbu hypertenze, dyslipidémie, diabetu a prediabetu – a i když řada praktiků tyto typy prevencí provádí poctivě, problémem je, že nejsou v zásadě povinná a tak se stává, že jsou u rizikové populace prováděny jen ve třetině případů.
„Jedním ze základních problémů je úhrada za prevenci pro praktiky, kde počet bodů za prvotní prevenci je 702 a za opakovanou za dva roky 471 bodů. To ale není pro praktické lékaře žádnou motivací a proto jsme s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vytvořili určitý systém bonifikace praktiků pro realizaci preventivních programů. Takže to, co po dlouhá léta bylo neatraktivním, tak se nakonec stane zajímavým i po stránce ekonomické, nejen medicínské,“ poznamenal dále Táborský.
Padesát ambulancí a pět tisíc pacientů nad padesát let věku
Do pilotního programu kardiovaskulární prevence bude zařazeno padesát ambulancí praktických lékařů a pět tisíc pacientů nad padesát let věku. „Chceme, aby maximum pacientů nad padesát let věku prošlo aktivně prevencí u praktického lékaře a ti, kteří jsou vysoce rizikoví, nebo kteří už prodělali nějaké kardiovaskulární onemocnění, budou řešeni specialisty, tedy kardiology, internisty, kteří již řeší specifické problémy,“ sdělil k tomu pro Zdravotnický deník Táborský.
Start preventivního programu se plánuje na duben letošního roku. „Rádi bychom v dubnu vykopli zahájení sběru dat a za rok bychom to chtěli vyhodnocovat,“ přednesl plány předseda ČKS.
Následně na to vznikne národní registr kardiovaskulárních onemocnění, do něhož se budou sbírat data například z Národního registru hrazených zdravotních služeb a z laboratoří, která jsou napojená přes eGovernment.
„V dlouhodobém horizontu chceme využívat již existující data, takže bychom s tím nijak nezatěžovali ani praktiky, ale ani kardiology a internisty,“ poznamenal Táborský s důrazem na to, že registr kardiovaskulárních onemocnění musí vzniknout i „v souladu s legislativní inovací“: „Již jsme podali podněty k novele zákona, aby veškeré ukazatele mohly v dlouhodobém horizontu fungovat. Za cíl si dáváme snížit do deseti let kardiovaskulární mortalitu o pět procent a rehospitalizaci pro dekompenzaci chronických kardiovaskulárních onemocnění o deset procent.“
Kdo to všechno zaplatí?
Česká kardiologická společnost aktivně i finančně podpoří vznik registru a jeho kontinuitu. Ostatní musí podle Táborského řešit zdravotní pojišťovny. „Protože kardiovaskulární prevence sníží kardiovaskulární mortalitu, může to být smysluplně financováno z fondů prevence zdravotních pojišťoven, kde ke konci roku zbývají obrovské peníze a ty se dají rozumně utilizovat,“ doplnil Táborský.
Ve své přednášce kromě jiného zmínil, že nebude od věci, když pro pacienty vzniknou zcela nové edukační programy odborných společností, které budou jednoduché, srozumitelné a jednotné, čímž se budou lišit od programů firemních společností. „Domluvili jsme se na tom již s plátci zdravotní péče a s pacientskými organizacemi,“ doplnil.
Nejvíce peněz směřovalo na léčbu nemocí srdce a cév
Český statistický úřad (ČSÚ) loni uvedl, že výdaje pojišťoven na zdravotní péči meziročně stoupají. V roce 2016 v Česku meziročně stouply o 1,4 procenta na 237,7 miliardy korun. Nejvíce peněz v minulých letech směřovalo na léčbu nemocí srdce a cév, léčba rakoviny se ocitla až na druhém místě.
Z hlediska diagnóz zdravotní pojišťovny ve sledovaném období nejvíce zaplatily za léčení infarktů, mrtvic a dalších nemocí oběhové soustavy, jejich léčba je stála 25,4 miliardy korun. „Dlouhodobě jde o vysoce nákladná a relativně častá onemocnění. Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho muže trpícího onemocněním oběhové soustavy přesahují podle aktuálních dat 2700 korun. U žen jsou o 600 korun nižší,“ uvedl k tomu loni předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Olga Böhmová
