Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch poslal do legislativního procesu návrh na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, která by do zdravotnictví přinesla 14 miliard korun už v roce 2021 (nyní je po mezirezortním připomínkovém řízení). Ministerstvo financí jej zatím odmítá. Strážkyně státní kasy Alena Schillerová dokonce přišla s nápadem platby za státní pojištěnce zcela zrušit. To vyvolalo ve zdravotnictví bouři odporu (viz článek zde). S ministerstvem financí nesouhlasí ani Adam Vojtěch. Zajímalo nás, jak bude ministr zdravotnictví dál postupovat a co bude prosazovat.
Co soudíte o nápadu ministryně financí Schillerové zrušit platby za státní pojištěnce a zvýšit odvody na zdravotní pojištění zaměstnanců a jejich zaměstnavatelům?
Není to šťastné řešení. Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, která by měla zavést automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. O tom, že by měla být zavedena valorizace vázaná na určité ekonomické parametry, se diskutuje už poměrně dlouho a diskutovala se i před mým nástupem do úřadu. Já s tím souhlasím. Také mezinárodní organizace nám doporučují, aby se stabilizovalo financování zdravotnictví, čemuž měla napomoci právě automatická valorizace, protože její základní parametry jsou predikovatelné. Náš návrh jsme poslali do mezirezortního připomínkového řízení. Následně proběhla jednání s VZP i rezortem financí, který má ovšem na celou věc jiný pohled.
Takže jsou tu nyní dva odlišné přístupy. Jeden hájíme my, tedy ministerstvo zdravotnictví, když chceme zachovat platby za státní pojištěnce jako garanci a určitou jistotu pro systém a zavést automatickou valorizaci tak, jak jsme ji připravili v návrhu zákona. A pak je tu pohled ministerstva financí, na který jste se ptal.
Jaká jsou rizika návrhu, že by pojistné platili jenom ekonomicky aktivní pojištěnci?
Dvě základní. První riziko souvisí s ekonomickým cyklem. Je totiž jasné, že počet ekonomicky aktivních lidí se mění v čase tak, jak se mění zaměstnanost. Dnes je situace dobrá, ale pravděpodobně taková nebude stále. S růstem nezaměstnanosti se sníží příjem systému veřejného zdravotního pojištění z odvodů na pojistném.
Druhé riziko představuje demografický vývoj. Postupně bude růst počet ekonomicky neaktivních lidí a naopak těch aktivních bude méně. Populace stárne, senioři samozřejmě potřebují zdravotní péči, ale kdyby za ně stát neplatil zdravotní pojištění, mohlo by to dojít k výrazným problémům v celém zdravotnickém systému. Jsou to tedy dvě základní rizika – první je krátkodobé, protože ekonomický cyklus probíhá v rámci několika let a to druhé je středně a dlouhodobé, ale také s velkým dopadem.
Kdyby se změna, o níž uvažuje ministerstvo financí, náhle skutečně zavedla, mohl by se systém zdravotního pojištění dostat relativně rychle do nějakého propadu?
Toto riziko skutečně existuje. Díky vlivu ekonomického cyklu by mohlo dojít k výpadkům výběru pojistného. Pokud k nim dojde dnes – a viděli jsme to na krizi v roce 2009 – je tady kromě odvodů na veřejné zdravotní pojištění stále ještě druhý zdroj, a tím je právě platba za státní pojištěnce. Pokud by tato platba neexistovala, nebylo by už kam sáhnout.
Samozřejmě kolegové z ministerstva financí na to mají svůj makropohled, chtějí řešit výdaje z rozpočtu, ale je třeba vnímat dopady do zdravotnictví.
Zdravotnický systém potřebuje mít jistotu, potřebuje mít zajištěnu kvalitu do budoucna a ta bude samozřejmě také něco stát. Navrhujeme automatickou valorizaci, protože do hry vstupují faktory je demografický vývoj, vstup nových technologií a inovativních léků, nastupuje genová terapie a pod. Když se podíváme na horizon scanning (zjednodušeně: metoda zkoumající trendy, signály, příležitosti, hrozby, která detekuje budoucí změny – pozn. redakce), tak jde o skutečně miliardové položky, které se chystají vstoupit do systému. Pokud je chceme zpřístupnit českým pacientům, budeme na ně potřebovat peníze
Kromě věcné roviny má nápad ministerstva financí i své politické dopady. Překvapilo Vás, jak prudkou a jednoznačnou odezvu vyvolal zejména v rezortu zdravotnictví?
Je třeba zdůraznit, že jde o pracovní návrh, není na stole žádný legislativní návrh. Bavíme se stále v rovině pracovních úvah, ale i tak ta reakce byla jasná. Na mě se také obrací celá řada stakeholderů ze zdravotnictví a ptají se, o co vlastně jde. Určitě ten návrh vzbudil výrazné vášně a já se tomu příliš nedivím. O takové zásadní změně je třeba velmi přemýšlet. Nešel bych touto cestou a považuji za lepší variantu návrh ministerstva zdravotnictví.
Jste v úřadu 14 měsíců, krok za krokem se snažíte budovat s lidmi v rezortu zdravotnictví důvěru, jak jí může takový návrh zbourat?
Doufám, že ji nezbourá, protože to není můj návrh, ani ministerstva zdravotnictví. Naopak já i kolegové na ministerstvu máme jasně odlišný postoj. Jednáme o tom s kolegy z ministerstva financí, to je logické, nemůžeme jinak. Je třeba si ale uvědomit co připravujeme. Spočítali jsme dopady našeho návrhu na automatickou valorizaci s tím, že by se v roce 2021 měla navýšit platba za státní pojištěnce o 14 miliard korun, pak klesne zhruba na 4 miliardy ročně. Jsou to poměrně výrazné dopady, a proto jsou kolegové z ministerstva financí opatrní. Předkládáme k tomu jednoznačné argumenty a říkáme, že přesto, že tlačíme na efektivitu vynakládaných prostředků, je nesporné a je to stejné i v jiných zemích, že náklady sytému budou růst a budeme na ně potřebovat zdroje. Proto je pro nás zrušení plateb za státní pojištěnce těžko představitelné.
Jak bude dál postupovat, budete nějak přesvědčovat ministryní financí i samotného premiéra?
Jsme v kontaktu, samozřejmě, budeme dál jednat. Budu se je snažit přesvědčit o tom, že tohle není správná cesta a byť finance hájí svůj celkový makropohled na státní rozpočet a jeho výdaje, tak já musím hájit zájmy zdravotnictví a musím za svůj rezort bojovat.
Tomáš Cikrt
