Na prevenci rizikového chování dětí chybí asi 15 milionů Kč ročně
Na prevenci rizikového chování dětí chybí nejméně 15 milionů korun ročně. Ministerstvo školství (MŠMT) dává už několik let 20 milionů korun, další miliony korun jdou z ministerstev vnitra, zdravotnictví a Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Vyplývá to z Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže 2019 až 2017 a akčního plánu na příští tři roky, které v pondělí projedná vláda.
Loni bylo podáno 191 žádostí o peníze z MŠMT, 90 uspělo. “Několik let neměnná výše finančních prostředků je naprosto nedostatečná. Převis kvalitních žádostí je každoročně minimálně dvojnásobný oproti disponibilnímu objemu prostředků,” píše se v materiálu.
Dalších pět milionů ministerstvo rozděluje krajům na vzdělávání učitelů a metodiků prevence. Resort vnitra má na prevenci kriminality 50 milionů korun ročně, z nichž 20 milionů jde na investice. Z části vyhrazené pro děti a mládež, zejména ze sociálně vyloučených lokalit, se financují například tábory či víkendové aktivity, z investic hlavně víceúčelová hřiště a sportoviště. Dva miliony ministerstvo dává přímo policii a policejním školám na přednášky a další preventivní akce pro děti.
Ministerstvo zdravotnictví rozděluje peníze na prevenci školních úrazů a otrav, sexuálně přenosné nemoci a péči o děti a mládež a prevenci kriminality, loni to bylo celkem 1,2 milionu korun. Na protidrogovou prevenci rozdělilo 2,7 milionu korun, rada vlády přidala další téměř tři miliony korun. Kraje vydaly loni na prevenci rizikového chování dětí přes 38 milionů.
Mohlo by vás zajímat
Zajištění stabilního financování primární prevence je jedním z cílů strategie, která vychází z předchozího dokumentu z let 2013 až 2018. Dalšími cíli je nastavit efektivní spolupráci, upravit právní rámec, zkvalitnit vzdělávání pedagogů a metodiků a poskytovat kvalitní preventivní programy.
Rizikovým chováním dokument označuje například šikanu včetně kybernetické, agresi, domácí násilí, vandalismus, extremismus, krádeže nebo vyhrožování. Patří mezi ně také záškoláctví, užívání návykových látek, gambling, poruchy příjmu potravy, sekty či sexuální rizikové chování. Primární prevence je zaměřená buď plošně, například na všechny studenty při přednášce, nebo na vytipované skupiny či jednotlivce.
Analýza identifikovala jako slabé stránky primární prevence kromě nedostatku financí nezájem rodičů, nedostatečnou podporu ze strany ředitelů škol, nedostatek školních psychologů a dětských psychiatrů nebo přílišnou administrativu.
-čtk-
ČTK
