Rodiče, jejichž děti tráví hodně času na sociálních médiích, by měli zbystřit. Nová studie publikovaná v časopise Journal of Abnormal Psychology poukázala na vzestup depresí i sebevražedných myšlenek u těch, kdo se narodili po roce 1995. Nárůst se přitom překrývá s obdobím, kdy na scénu vstoupily sociální sítě. Trávit večery u počítače či telefonu má ještě další dopad – podepisuje se totiž na délce spánku, a s kratší dobou spánku se zvyšuje riziko duševních onemocnění.
Národní výzkum, který tento týden publikovala Americká psychologická asociace, odhalil, že množství duševních problémů během posledních deseti let rapidně vzrostl. Nárůst se přitom týká mladých dospělých a adolescentů narozených po roce 1995, kteří uvádějí, že je trápí negativní psychologické symptomy. U starších dospělých nic podobného zaznamenáno nebylo. Největší vzestup symptomů se přitom objevil po roce 2011, což je doba, kdy se ve velkém začaly používat sociální sítě.
„Po roce 2010 jsme oproti době po začátku tisíciletí zjistili podstatný vzestup depresí, úzkostí, sebevražedných myšlenek i pokusů o sebevraždu. Tento nárůst byl vůbec největší u adolescentů a mladých dospělých. Tyto trendy jsou slabé nebo se vůbec nevyskytují u dospělých nad 26 let, což poukazuje spíše na generační změnu u poruch nálady spíše než nárůst napříč všemi věkovými skupinami,“ uvedla v tiskovém prohlášení autorka výzkumu Jean Twengeová, profesorka psychologie na Sandiegské státní univerzitě a autorka knihy iGen.
Twengeová a její tým analyzovali data z národního průzkumu ohledně zdraví a užívání drog, což je americká národní reprezentativní studie zaměřující se na užívání drog a alkoholu, duševní zdraví a další s tím spojené zdravotní problémy u lidí nad 12 let, a to od roku 1971. Celkem bylo do právě publikované práce zahrnuto přes 200 tisíc adolescentů ve věku 12 až 17 let, a to od roku 2005 do roku 2017. Vedle toho byla analyzována data 400 tisíc dospělých nad 18 let, a to z let 2008 až 2017.
Dotazník se přitom respondentů netáže, zda mají diagnostikovanou depresi nebo jiné duševní onemocnění, nýbrž se ptá, zda dotazovaní v posledním roce trpěli depresivními symptomy. Počty těch, kdo během posledních 12 měsíců uváděli symptomy odpovídající depresi, se u adolescentů zvedly od roku 2005 do roku 2017 o 52 procent (z 8,7 procenta na 13,2 procenta); u mladých dospělých mezi 18 a 25 lety se pak od roku 2009 do roku 2017 zvýšily dokonce o 63 procent (z 8,1 na 13,2 procenta). Mezi roky 2008 a 2017 navíc odborníci zaznamenali 71 procentní nárůst mladých dospělých, kteří měli během posledních 30 dnů vážné psychické problémy (z 7,7 na 13,1 procenta). Počty mladých dospělých se sebevražednými myšlenkami nebo tendencemi ve stejném časovém rozmezí vzrostl o strašidelných 47 procent (ze sedmi procent na 10,3 procenta). Největší nárůst poruch nálady byl zaznamenán u žen, bílých Američanů a rodin s vyššími příjmy.
Rozdílné dopady přímé a elektronické komunikace žádají další výzkum
Jedním důvodem nárůstu může být to, že digitální média mají na teenagery a mladé dospělé větší vliv než na starší, kteří obvykle mají stabilnější sociální život. „Kulturní trendy v posledních deseti letech měly větší vliv na poruchy nálady a sebevražedné sklony u mladších oproti starším generacím,“ konstatuje Twengeová.
Tyto výsledky, které s největší pravděpodobností nejsou dány genetickými nebo ekonomickými faktory, poukazují na to, že je na místě další výzkum zaměřený na to, abychom porozuměli rozdílům mezi digitální komunikací a kontaktem tváří v tvář při dopadu na poruchy nálady a sebevražedné sklony. Nedávné studie přitom poukázaly na to, že časté užívání sociálních médií je spojeno s častějšími symptomy sociální úzkosti, sociální izolace a pocity osamělosti.
Klinický psycholog a docent z oddělení psychiatrie na Alabamské univerzitě v Birminghamu Aaron Fobian ovšem varuje, abychom u spojení mezi užíváním sociálních médií a duševním zdravím nezaměňovali příčiny a následky. „Nemůžeme s jistotou říct, že nárůst, který pozorujeme, je přímým důsledkem užívání sociálních médií. Dospívající například mohou trpět úzkostnými nebo depresivními symptomy, a proto tráví více času na sociálních médiích a hledají cestu, jak navázat kontakt,“ poukazuje podle NBC News Fobian.
Žádné mobily před spaním
Nový výzkum ovšem také zjistil, že mladí lidé nespí tolik jako předchozí generace, což může také hrát roli v nárůstu duševních problémů. Spánková deprivace ovlivňuje náladu a je spojena s úzkostí a depresí. „Teenageři rozhodně užívají sociální média způsobem, který se podepisuje na jejich spánku. Jsou vystaveni světlu těsně předtím, než jdou do postele, a už jen pouhé vystavení světlu oddaluje spánek o 30 minut. Navíc se to podepisuje na sociálních interakcích,“ uvádí Fobian.
To koneckonců při příležitosti včerejšího světového dne spánku podtrhla také česká hlavní hygienička Eva Gottvaldová. „Pro zajištění kvalitního spánku a dostatečné produkce potřebného hormonu melatoninu bychom se měli vyhnout působení modré složky světla v době, která má být určena spánku. Před spaním bychom tedy neměli používat mobil, tablet a podobná elektronická zařízení. Ani usínání u televize nepřináší spánek dobré kvality,“ zdůraznila Gottvaldová.
Twengeová a Fobian proto nabádají rodiče, aby omezovali užívání sociálních médií u svých potomků a podporovali je v sociálních aktivitách. „Je třeba si více všímat toho, jak trávíme svůj volný čas. To znamená více spát a trávit méně času s digitálními médii,“ podtrhuje Twengeová. Ta proto apeluje na rodiče, aby zavedli pravidlo „žádné telefony v ložnici“, a to například tak, že se budou nabíjet v jiné části domácnosti. Zároveň by však rodiče měli jít příkladem nejen tím, že budou dodržovat stejné pravidlo, ale také tím, že si mobil hodinu před spaním vypnou.
„Že nedostatek spánku a čas strávený před obrazovkou ovlivňuje duševní zdraví, je skutečná věc. A není to jen čas před obrazovkou, ale také to, co tímto způsobem bylo nahrazeno. To je důležité, protože trávit čas s lidmi tváří v tvář je prevencí proti depresi,“ uvádí Fobian. „Někdy si myslíme, že elektronická komunikace je dobrá, ale není,“ dodává.
-mk-
