Dostupnost péče, díky které budou pacienti ošetřeni u praktického lékaře snáze nejen ve větších městech, ale i v regionech – to je cíl nového programu VZP plus, který bude spuštěn v květnu. Největší česká pojišťovna se v jeho rámci chystá bonifikovat praktické lékaře, kteří nabídnou ordinační hodiny v délce alespoň 35 hodin týdně. Zároveň budou odměněni také ti, kdo se rozhodnou pečovat o pacienty v těch nejméně atraktivních lokalitách. Díky novince si přitom VZP slibuje, že se počet lékařů, kteří ordinují 35 a více hodin týdně, zvýší ze současných 20 na 40 procent.
„Mapa dostupnosti podle nařízení vlády o místní a časové dostupnosti je zelená, rozmístění praktických lékařů je dostatečné. Situace ale není tak optimální, že by nebylo co řešit. Víme, že reálně mají pojištěnci problém dostat se k praktickému lékaři kvůli vytížení a navštívit ho v ordinačních hodinách. To s sebou nese, že pacienti jdou dál – přichází do nemocnic, končí na pohotovostech či urgentních příjmech, což zdravotní systém zatěžuje,“ popisuje náměstek VZP David Šmehlík.
V současnosti jsou přitom standardem péče praktika ordinační hodiny v rozsahu 30 hodin týdně (rozložené do pěti pracovních dnů s tím, že alespoň jeden den jsou hodiny rozšířeny do 18 hodin a dva dny v týdnu je možné objednat se na pevně stanovenou dobu), přičemž lékaři splňující tyto podmínky dostávají kapitaci ve výši 56 korun. Pokud však praktičtí lékaři doposud zajišťovali péči v delším rozsahu, nebyli za to nijak odměněni. To by se nyní mělo změnit.
V rámci bonifikačního programu VZP plus dostanou praktici pro dospělé, kteří rozšíří ordinační hodiny o hodinu denně na 35 hodin týdně, o pět procent navýšenou kapitaci, u praktiků pro děti a dorost (PLDD) půjde o šest procent. Pokud praktik rozšíří o dvě hodiny denně na 40 hodin týdně, bude mu kapitace navýšena o deset procent, v případě PLDD o 11 procent. Navýšení ordinačních hodin s sebou pak pochopitelně přinese také to, že lékař provede více výkonů – čímž mu příjmy nadále stoupnou.
Pojišťovna se ovšem také rozhodla, že podpoří sdružené praxe. Pokud tedy taková praxe dvou lékařů nabídne ordinační hodiny v rozsahu 50 hodin týdně, bude kapitace zvýšena o 15 procent (u PLDD o 16 procent), při rozsahu 60 hodin týdně se pak navýšení vyšplhá až na 20 procent (21 procent u PLDD).
Podmínkou přitom u všech bonifikací jsou ordinační hodiny alespoň jednou týdně do 18 hodin a alespoň jednou týdně od 7 hodin ráno. Poskytovatel také musí souhlasit se zveřejněním aktuálních ordinačních hodin na webu VZP, kde zároveň bude uvedeno, že daný lékař registruje nové pojištěnce – což je další podmínka bonifikace. Za každého nově zaregistrovaného pojištěnce pak lékař získá odměnu ve výši 200 korun s tím, že zároveň provede komplexní vyšetření na podporu prevence.
Poslední podmínkou přiznání bonifikace je funkční objednávkový systém, který pacientům umožní objednat se každý den na pevný čas. „Objednávkový systém by měl být ideálně elektronický, ale v současné době budeme akceptovat i telefonické a mailové objednání,“ dodává Šmehlík s tím, že pojišťovna bude fungování náhodně kontrolovat. Předpokládá zároveň, že ještě spolehlivějším kontrolorem budou sami pacienti, kteří by vzhledem k informacím na webu VZP upozornili na nepravdivost uváděných informací.
Větší požadavky na objednávání přitom pojišťovna nebude do budoucna směřovat jen na praktiky. „Chceme, aby i ambulantní specialisté takto směřovali a aby tam byly urgentní sloty. V další fázi tak budeme chtít, aby praktický lékař mohl přímo objednat pacienta k ambulantnímu specialistovi na konkrétní termín ve chvíli, kdy identifikuje problém. K tomu ale musíme vytvořit systém, který musí mít praktický lékař i ambulantní specialista a musí spolu komunikovat,“ nastiňuje David Šmehlík.
Lidé s PAS už nemusí v 19 letech přecházet k praktikovi pro dospělé
Součástí programu VZP plus jsou ovšem ještě dva další body. Jedním z nich je podpora poskytovatelů v oblastech s omezenou dostupností, kterým pojišťovna nabízí navýšení kapitace o 30 procent. Tuto bonifikaci už sice VZP nabízela i doposud, nyní by ji ale chtěla využívat více. Navýšení zároveň navazuje na dotace ministerstva zdravotnictví na pořízení praxe v málo atraktivních lokalitách.
Přidělení bonifikace vychází ze zmapování toho, nakolik je péče v daném regionu reálně dostupná – tedy nejen jestli zde je praktický lékař, ale také zda se k němu pacienti mohou dostat (psali jsme také zde). „Hraje tam roli i stárnutí lékařů. Modelujeme proto, co se stane za rok, za dva, za tři, a chceme preventovat, aby nám skončila kartotéka na městském úřadě. Budeme tedy publikovat oblasti s omezenou dostupností, kde nabízíme uzavření kontraktu,“ doplňuje Šmehlík.
Poslední novinkou je řešení péče o pojištěnce se specifickými potřebami. Jedná se hlavně o pacienty s poruchou autistického spektra, kteří dosáhli 19 let, ale je pro ně problematický přechod k praktikovi pro dospělé. Pokud si je dětský praktik nechá ještě nějakou dobu v péči, obdrží od pojišťovny roční paušální bonifikaci ve výši 5000 korun a k tomu dispenzarizační kód 100 korun za vyšetření. Úhrada by mu přitom měla vynahradit zvýšenou časovou náročnost ošetření takového pojištěnce.
„Nedává smysl, abychom takové pojištěnce násilně nutili k přechodu jen proto, že dosáhli 19 let – mohlo by to vést k dekompenzaci. Vytváříme proto podmínky ohodnotit praktického lékaře pro děti a dorost, který takovou péči zajistí. Těchto pojištěnců není mnoho, ale je to důležité z hlediska individuálního přístupu k pacientům, kteří jsou fixovaní na svého lékaře pro děti a dorost, jenž zároveň už ví, jak k nim má přistupovat,“ vysvětluje David Šmehlík s tím, že se jedná o desítky, maximálně stovky případů.
Náklady ve výši čtvrt miliardy kompenzují úspory v jiných částech systému
Bonifikací motivující k delším ordinačním hodinám si nyní pojišťovna otvírá dveře pro to, aby praktickým lékařům mohla přidat kompetence. Už od Nového roku tak praktici mohou pečovat o pacienty, kteří za sebou mají úspěšnou léčbu onkologických onemocnění, a další rozšiřování bude následovat v podobě péče o pacienty s diabetem a hypertenzí.
Nabídku zapojit se do bonifikačního programu dostanou všichni praktici, tedy 5304 pracovišť pro dospělé a 2039 pro děti a dorost. Ti, kdo se budou chtít zapojit, pak podepíšou na regionální pobočce dodatek ke smlouvě. Program startuje k 1. květnu, lékaři ovšem budou mít možnost přidat se i kdykoliv později.
Co pojišťovna od projektu očekává? V současnosti standard 30 hodin týdně splňuje 70 procent lékařů a 20 procent jich nabízí ordinační hodiny v rozsahu 35 a více hodin. VZP přitom počítá, že se tento podíl zvýší na 40 procent. „Uvědomujeme si, že ne všichni praktičtí lékaři změní okamžitě ordinační dobu – část z nich je ve vyšším věku, část už kapacitně z hlediska pojištěnců není schopna kapacitu rozšiřovat. Ale je mnoho těch, kdo chtějí být aktivní a kapacitu mají,“ konstatuje Šmehlík.
Přístup pojišťovny praktici kvitují. „Jde o první krok, který se týká zvýšení dostupnosti. VZP přichází s něčím, co jsme od ní historicky neslyšeli. Říká, že od nás chce větší časovou dostupnost, a nabízí za to bonifikační program. To dlouhodobě odpovídá naší politice. Sdružení praktických lékařů se i během minulých cenových vyjednáváních zaměřilo na to, aby navýšení získávaly především praxe, které poskytují lepší péči ve větším rozsahu ordinačních hodin. Je to tedy krok správným směrem a jsme také rádi, že nejde o předmět dohodovacího řízení, ale o bonifikaci – jsme si vědomi, že většina našich kolegů už poskytuje péči na nejdelší ordinační době, která byla v dohodovacím řízení vyjednána, a ne všichni budou mít hned personální možnosti ordinační hodiny rozšířit. Nějaké procento praktických lékařů se k tomu tedy přidá okamžitě, ostatní asi budou potřebovat nějaký čas na to, aby praxi personálně zařídili,“ říká k tomu předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
A co bude změna pojišťovnu stát? VZP očekává, že za zvýšené kapitace i výkony vyplatí praktikům 250 milionů navíc – pokud by ale byl zájem větší, je na to připravena. Zároveň je ovšem nutno podtrhnout, že tyto náklady s sebou ponesou úspory v jiných částech systému. „Pacient, který nenajde svého praktického lékaře, protože narazí na zavřené dveře ordinace, jde řešit zdravotní problém jinam, takže zatíží pohotovost, nemocnici, v nejhorším případě ho odveze rychlá záchranná služba. Oněch pět hodin týdně by tak mělo odlehčit systému v nemocnicích a na záchrankách. A pokud se budeme bavit o dalších oblastech, pak pokud bude lékař v oněch pěti hodinách navíc více screenovat a zachytí včas kolorektální karcinom nebo jiné onemocnění, pak náklady za prevenci jsou nesrovnatelně nižší než léčba. To samé platí o očkování, což nyní vidíme na spalničkách, případně chřipce. Když tedy budou lékaři očkovat, tak se nám to úhradově vždycky vyplatí,“ dodává David Šmehlík.
Michaela Koubová
