Hromadné žaloby: Ministerstvo navrhuje povinné zastoupení advokátem i investorské financování
Oba principy opt-out i opt in se objevují v dokončeném návrhu zákona o hromadných žalobách. Princip přihlašovací bude použit, pokud nebudou splněny podmínky pro princip odhlašovací. Hromadné žaloby budou podávat správci nebo členové skupiny nebo zájmové spolky ke krajským soudům. Ministerstvo nakonec zvolilo povinné právní zastoupení a financování celého řízení žalobcem správcem skupiny, který bude muset složit nejméně milión korun. Za to získá až 30% vysouzeného plnění. Česká justice přináší exkluzivně jak návrh zákona, tak jeho analýzu.
Vyplývá to z návrhu zákona, který ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení. Zákon zavádí dva druhy hromadných žalob, a to odhlašovací hromadné řízení a přihlašovací hromadné řízení. V prvním stupni bude příslušný vždy „krajský soud, v jehož obvodě se nachází obecný soud osoby, proti níž hromadná žaloba směřuje“.
Jak vyplývá z návrhu, převládajícím řízením má být řízení odhlašovací (opt-out). U takového řízení bude muset být podle ustanovení § 31 nejprve osvědčeno, že práva skupiny není účelné kvůli jejich nízké hodnotě vymáhat jednotlivě, skupinu bude možné určit „alespoň v hrubých rysech“ a v téže věci nebude vedeno jiné odhlašovací řízení. „Má se za to, že práva není účelné vymáhat jednotlivě, jestliže hodnota práva jednoho člena skupiny nepřesahuje 10 000 Kč. U opětujících se plnění se posuzuje hodnota jedné splátky,“ rozvádí podmínky přihlašovacího řízení další ustanovení předmětného paragrafu.
Rovněž směřuje-li hromadná žaloba na zdržení se protiprávního jednání nebo závadného stavu, má se podle návrhu zákona za to, že práva členů skupiny není účelné vymáhat jednotlivě. Ve všech ostatních případech, kdy soud osvědčí, že nebyly splněny podmínky odhlašovacího řízení, bude moci být podána žaloba principem opt-in, tedy přihlašovací: „Přihlašovací hromadné řízení je možné vést, jestliže bylo osvědčeno, že nejsou splněny podmínky pro vedení odhlašovacího hromadného řízení,“ stojí v jediném bodě § 32.
Mohlo by vás zajímat
Žalobu bude moci podat správce, spolek nebo člen
Také právo podat hromadnou žalobu zohledňuje oba principy, které mají být zákonem umožněny. Na rozdíl od odhlašovacího řízení, kde bude moci podat žalobu jen správce skupiny nebo zájmový spolek, u přihlašovacího řízení bude moci žalobu podat i člen skupiny:
- 38
Právo podat hromadnou žalobu v odhlašovacím hromadném řízení
Hromadnou žalobu k zahájení odhlašovacího hromadného řízení může podat správce skupiny.
Směřuje-li hromadná žaloba pouze na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, anebo na zdržení se protiprávního jednání, může hromadnou žalobu v odhlašovacím hromadném řízení podat též zájmový spolek.
- 39
Právo podat hromadnou žalobu v přihlašovacím hromadném řízení
Hromadnou žalobu k zahájení přihlašovacího hromadného řízení může podat správce skupiny, člen skupiny nebo zájmový spolek.
Správce skupiny jako žalobce bude muset být akreditován u ministerstva spravedlnosti: „Takto široká procesní legitimace je odůvodněna tím, že v praxi bude vznikat celá řada případů, o jejichž uplatňování budou mít zájem různé subjekty. Proč je dáváno oprávnění členovi skupiny, je nasnadě; o jeho právu se totiž hromadné řízení vede. Subjekt ,správce skupiny´ je zaváděn zejména z důvodu financování sporů, neboť se očekává, že řízení bude finančně náročné, a ani člen skupiny, ani nezisková organizace na to nebudou mít dostatek prostředků, zároveň jde o ochranu před zneužívajícím hromadnými žalobami, neboť správce skupiny bude při vstupu a po dobu jeho činnosti pod dohledem státu,“ uvádí k tomu doslova důvodová zpráva.
Zavádí se povinné zastoupení advokátem
[mn_protected]
Návrh zavádí povinné zastoupení advokátem s dvěma výjimkami. První je situace, kdy se zájmový spolek bude domáhat zdržení se protiprávního jednání. Druhá výjimka nastane, pokud bude stranou řízení sám zapsaný advokát. Ministerstvo se tak vypořádalo se situací, kdy by si žalující advokát musel najímat – advokáta, jak také v rok trvající diskusi o hromadných žalobách zaznělo.
Advokátem skupiny žalujících však nesmí být člen skupiny, který je advokát. „Strany musí být v hromadném řízení zastoupeny advokátem. To neplatí pro stranu, která je osobou zapsanou v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, a zájmový spolek, který podal hromadnou žalobu požadující zdržení se protiprávního jednání. Právním zástupcem podle odstavce 1 nemůže být v hromadném řízení osoba, která je zároveň členem skupiny,“ uvádí se doslova v § 28 návrhu zákona.
Co má na mysli předkladatel zákona pod pojmem strana? Ministerstvo spravedlnosti to vysvětluje v důvodové zprávě v oddílu „Vztah zákona k občanskému soudnímu řádu/civilnímu řádu“: „Pro označení účastníků se využívá pojem ,strana´, přestože v občanském soudním řádu je využíván pojem „účastník. Ačkoliv občanský soudní řád tento pojem nezná, jde o pojem známý z teorie i praxe, legislativně se používá například v zákoně o rozhodčím řízení, a navrhuje se též v návrhu věcného záměru civilního řádu soudního,“ stojí v důvodové zprávě čítající 250 stran.
Správce bude muset složit milión korun
Hromadná žaloba nebude pro každého, protože nejnižší částka, kterou bude muset správce skupiny složit, činí jeden milión korun. Správce skupiny totiž bude investorem žaloby.
„Důležité jsou též základní principy financování řízení. Na straně žalující bude řízení financovat žalobce, jenž bude odpovídat též za veškeré riziko neúspěchu ve věci. Uvedené řešení je ochranou členů skupiny, kteří mají v řízení jen omezená práva a omezenou možnost jeho vývoj ovlivnit. Zároveň jde o jednoznačnou motivaci pro žalobce, aby si vybíral jen taková řízení, kde má šanci na úspěch, aby tato řízení vedl řádně a aby získal pro členy skupiny co nejpříznivější rozsudek. Tato motivace je dále podpořena finanční zainteresovaností žalobce na výsledku řízení, neboť odměnou za riziko, jež za celou skupinu nese, může získat odměnu ve výši 20-30% z vysouzeného plnění,“ uvádí v důvodové zprávě ke způsobu financování ministerstvo spravedlnosti.
Tento princip se promítá do ustanovení o podmínce solventnosti správce skupiny v § 33: „Má-li být vedeno odhlašovací hromadné řízení, jehož předmětem je povinnost něco konat, musí správce skupiny soudu doložit, že má přiměřené finanční prostředky ke splnění případné povinnosti k náhradě nákladů hromadného řízení, náhradě újmy, vydání bezdůvodného obohacení nebo splnění jiné povinnosti vzniklé v souvislosti s výkonem činnosti správce skupiny v probíhajícím hromadném řízení (dále jen „podmínka solventnosti“),“ stojí v návrhu zákona.
Podle návrhu bude muset správce skupiny jako žalobce složit jistotu do soudní úschovy nebo doložit pojištění nebo doložit bankovní záruku. Za přiměřené zajištění bude podle návrhu zákona považováno zajištění nejméně jedním miliónem korun:
- 35
(1) Výše jistoty, minimálního limitu pojištění anebo bankovní záruky by měla odpovídat nejméně 5 % hodnoty uplatňovaného plnění, nejvíce však částce 5 000 000 Kč.
(2) Je-li předmětem hromadného řízení povinnost něco konat, která nespočívá v zaplacení peněžitého plnění, určí se částka podle odstavce 1 z hodnoty uplatňovaného plnění v penězích.
(3) Nelze-li výši zajištění určit postupem podle odstavce 1 nebo 2 anebo lze-li ji určit s nepoměrnými obtížemi, považuje se za přiměřené zajištění ve výši 1 000 000 Kč.
Návrh zákona si můžete stáhnout zde.
O návrhu zákona bude Česká justice dále informovat.
[/mn_protected]
Irena Válová
