Dohodovací řízení vstoupilo do své nejtěžší fáze. Zdravotní pojišťovny a poskytovatelé se snaží najít shodu tam, kde je dosud konstatována nedohoda. Podobně jako minulý rok, i letos jsou zvláště obtížná jednání v segmentu lékárnické a klinicko-farmaceutické péče. Po několika licitacích na obou stranách přichází na dnešní jednání lékárníci s požadavkem na 18 korun za tzv. signální výkon (SiV), za který v letošním roce dostávají 14 korun „To je nejen zcela mimo možnosti systému veřejného zdravotního pojištění a disponibilní zdroje systému, ale také naprosto mimo tempo navýšení úhrad u ostatních skupin poskytovatelů zdravotních služeb, kde již došlo k dohodám,“ řekl Zdravotnickému deníku náměstek VZP David Šmehlík, klíčový muž celého dohodovacího řízení. V záloze jsou však kompromisní realističtější návrhy a pokud dnes bude dobrá vůle na obou stranách, je dohoda možná.
Lékárenské péče je financována jiným způsobem, než ostatní segmenty. Většina prostředků do lékáren plyne z veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím obchodní přirážky na léčivé přípravky. „Obsahem jednání v dohodovacím řízení je tak zejména úhrada výkonu 09552. Takže při deklarovaném přístupu, který má umožnit růst všem segmentům ve stejném tempu, by připadalo na skupinu poskytovatelů lékárenské péče při 4% růstu a předpokládaných nákladech na úhradu výkonu 09552 ve výši 1 032 000 v roce 2019, navýšení 42 miliónů korun pro rok 2020. Nabídka zdravotních pojišťoven, byla však při zohlednění potřeb lékárenské péče daleko vyšší.“ vysvětluje David Šmehlík.
Společný návrh VZP a Svazu zdravotních pojišťoven, s nímž pojišťovny vstoupily do jednání, obsahoval čtyři body:
- Úhradu 14 Kč za signální výkon bez limitace referenčním obdobím (letos mají lékárníci stejnou výši SiV, ale jsou limitováni referenčním obdobím).
- Fond na podporu lékáren v oblastech, kde hrozí nedostupnost péče ve vši 48 milionů korun.
- Bonifikace za pohotovost 24 hod/7dní v týdnu, vyčleněno 10 milionů korun.
- Úprava taxy laborum.
Lékárníci přišli na jednání s požadavkem na signální výkon za položku na receptu v hodnotě 17 korun bez limitace referenčním obdobím. Dále chtěli změnit kritéria fondu pro podporu jedinečných lékáren a zahrnut tam výdejny. Zvlášť požadovali úhradu nákladů za ověření pravosti léčiva a s pojišťovnami se shodovali na úpravě taxy laborum.
Návrhy si obě strany ale navzájem vetovaly, na což pojišťovny reagovaly taktickým tlakem, když svůj původní návrh u signálního kódu „zpřísnili“ na 12 korun. Ani to není oproti současnému stavu letošního roku nijak špatná nabídka, právě proto, že je bez jakékoliv limitace referenčním obdobím. Podle Davida Šmehlíka přestavuje navýšení oproti běžnému tempu nárůstu úhrad ve výši 4% o zhruba 160 miliónů korun.
Peníze z konopí lékárníci nedostanou
Koordinátor segmentu Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren, následně médiím minulý týden rozeslal stanovisko, v němž píše, že bude žádat 18 korun. „Tyto prostředky lze získat úsporou ze špatně propočítaných nákladů pro pacienty na léčebné konopí, kdy tento výdaj byl pojišťovnami nadhodnocen,“ uvedl Hampel s tím, že pojišťovny plánovaly na léčbu konopím 450 miliónů korun a podle spolku KOPAC bude třeba pouze 50 miliónů korun. „Vzniká tak prostor k přehodnocení návrhů pro jednání o odpovídající finanční částce pro zajištění lékárenské péče ve výši 400 miliónů korun za signální kód za výdej položky na receptu,“ domnívá se šéf Grémia majitelů lékáren. Jenže tak jednoduché to není a Marek Hampel to zcela jistě tuší.
„Opakovaně jsme deklarovali, že takovéto navýšení není akceptovatelné, obhajitelné a možné,“ komentuje návrh na navýšení SiV na 18 korun náměstek VZP Šmehlík a vrací na zem i vzdušné zámky o volných 400 milionech z konopí. „Mandatorní výdaje byly již zdravotními pojišťovnami přepočítány a jednotlivé položky aktualizovány v průběhu jednání Dohodovacího řízení, a vzhledem k potřebě dalšího navýšení prostředků do segmentu akutní lůžkové péče a následné lůžkové péče již také alokovány. Byla ponížena i alokace mandatorních na léčebné konopí, Takže z této položky již prostředky není možné uvolnit,“ konstatuje Šmehlík.
Připomeňme, že se před začátkem dohodovacího řízení odpočetla od očekáváného nárůstu peněz, který se bude rozdělovat mezi segmenty péče, částka na tzv. mandatorní výdaje, tedy výdaje na položky, které stojí takříkajíc „nad segmenty“. Teprve ze zbytku bylo možné počítat růst segmentů, který činí zhruba 4 procenta. Aktualizovaná bilance pak vypadá následovně:
Kompromis na 15 korunách?
K jakémukoliv kompromisnímu řešení se náměstek VZP David Šmehlík nechtěl před dnešním jednáním vyjadřovat, nicméně vůli k dohodě mít pojišťovny budou.
Jak by mohl vypadat kompromis mezi 12 a 18 korunami za signální výkon naznačuje další lékárnické stanovisko, které také bylo poskytnuto médiím. Poskytovatelé lékárenské péče (POLP), jeden ze čtyř zástupců skupiny poskytovatelů lékárenské a klinicko-farmaceutické péče v dohodovacím řízení, navrhují odměnu v podobě tzv. signálního výkonu na úrovni 15 korun. „Jde o kompromisní návrh na samé hranici přijatelnosti. Vzhledem k tomu, že signální výkon tvoří pouze zhruba desetinu příjmů lékáren, jeho navýšení o 4 % by znamenalo příjmy vyšší o 0,4 %. Námi požadované navýšení na 15 Kč z letošních 14 Kč představuje navýšení o necelé 1 %, tedy stále hluboko pod deklarovanou výší,“ uvádí předsedkyně POLP Jarmila Skopová. Dodejme ovšem, že každá koruna navýšení SiV stojí zdravotní pojišťovny 80 až 90 miliónů korun.
Lékárníci taky musejí počítat s tím, že jim zástupci pojišťoven jako argument předloží i skutečnost, že na rozdíl od minulých let, již druhým rokem roste objem nákladů na léky na recept, z čehož plyne, že se zvýší příjmy lékárníků z obchodní přirážky.
V každém případě je pro lékárníky výhodné se dohodnout a nespoléhat na vyhlášku, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. Těžko si lze představit, že by bylo vstřícnější, než zdravotní pojišťovny. Naopak lze předpokládat, že by pouze odsouhlasilo návrh pojišťoven na 12 korun za SiV, protože ten v konečném důsledku představuje nárůst významně vyšší než „garantovaná“ čtyři procenta.
Nedohoda zatím panuje také v segmentu akutní lůžkové péče, následné péče a domácí péče. Všude by byla dohoda možná, nikde neleží nepřekonatelné bariéry a záleží na vůli obou stran. Například u akutní lůžkové péče ze čtyř skupin poskytovatelů vyslovily souhlas s předloženým návrhem velké státní nemocnice, krajské nemocnice a soukromé nemocnice, ale zablokovala jej Asociace českých a moravských nemocnic.
Tomáš Cikrt
