Týden ve farmabyznysu: čeká nás akviziční léto?
Zřejmě největší událostí na farmaceutickém trhu posledního týdne bylo oznámení amerického giganta Pfizer, že nabídl za biotechnologickou společnost Array BioPharma bezmála 11 miliard dolarů (skoro 250 miliard korun). Jenže podle analytika Keitha Speightse z poradenské společnosti Motley Fool je velmi pravděpodobné, že v nadcházejících měsících dojde k dalším, možná ještě zajímavějším akvizicím.
Na rozdíl od Pfizeru by však jejími protagonisty měly být relativně mladé farmaceutické firmy (jejich vznik se datuje mezi lety 1978 až 1987), které dnes již patří ke třiceti největším společnostem tohoto typu na světě. Jedná se o trojici amerických firem Amgen, Biogen a Gilead Sciences. „Jsem přesvědčen, že v nepříliš vzdálené budoucnosti oznámí nákup nějaké menší či větší farmaceutické společnosti,“ uvedl Speights pro portál Finance.Yahoo.com.
Případ Amgen
Lékům, které doposud Amgenu přinášely největší tržby (dohromady asi 60 procent), dochází podle Speightse dech. Imunoterapeutický lék Enbrel se pohybuje na vysoce konkurenčním trhu, kde neustále přituhuje díky vstupu nových a nových léků tohoto typu. Dalším čtyřem – Neulasta, Epogen, Aransep, Sensipar – už zatápí generičtí biosimilární konkurenti a noví se jistě brzy objeví.
Přestože Amgen zahájil vývoj nových slibných produktů, zatím se ale vesměs všechny nacházejí v nějaké rané fázi výzkumu. Konkurenti jsou na tom z tohoto pohledu o něco lépe. Kromě toho již v lednu oznámil šéf Amgenu Bob Bradway, že se jeho společnost „rozhlíží po trhu a hledá příležitosti k menším či větším obchodům“. Od té doby ale zatím k žádné nabídce nedošlo.
Mezitím se ale Amgenu daří akumulovat volné finanční zdroje. Společnost ke konci prvního letošního čtvrtletí oznámila hotovost či její ekvivalent v objemu 26,3 miliardy dolarů (asi 600 miliard korun). S takovýmto finančním polštářem v zádech by Amgen neměl mít problém koupit ani středně velkou farmaceutickou firmu, případně více menších.
Mohlo by vás zajímat
Případ Biogen
Biogen již letos na kontě jednu akvizici má. Začátkem června dokončil nákup Nighstar Therapeutics, za který zaplatil 800 milionů dolarů (kolem 18 miliard korun). Tím Biogen posílil své portfolio léků z oblasti genové terapie, přesto podle Speightse existuje stále řada důvodů k tomu, aby Biogen v nákupech pokračoval.
Jedním z nich jsou snižující se tržby z prodeje léků proti roztroušené skleróze, které firmě přinášejí 57 procent tržeb, přestože její obrat jako celek v letošním prvním čtvrtletí přidal jedenáct procent. K růstu došlo hlavně díky Spinraze, jež se používá při léčbě spinální svalové atrofie. Jenže Spinraza bude mít na trhu brzy konkurenci, jelikož podobný lék (Zolgensma) z provenience švýcarského giganta Novartis nedávno schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.
Biogen má také připravenu slušnou zásobu peněz v hotovosti či aktivech, jež jsou na hotovost převoditelná poměrně rychle. Na konci letošního března se její hodnota přehoupla přes 5,3 miliardy dolarů (120 miliard korun).
Případ Gilead Sciences
Gilead Sciences je z trojice zmíněných amerických firem asi v největších problémech, co se růstového potenciálu týče. Jde zejména o lék proti hepatitidě typu C. Tržby tedy táhnou vzhůru především přípravky pro léčbu HIV (Biktarvy) a non-Hodgkinova lymfomu (Yescarta), nicméně prý ještě nějakou dobu bude trvat, než se z nich stanou skutečné pilíře, na nichž by Gilead mohl stavět.
Gilead má podobně jako Amgen poměrně slušně založeno na nové léky ve výzkumné fázi. Přestože nedávno zaznamenal neúspěch u produktu pro léčbu nealkoholické steatohepatitidy, slibný je vývoj v případě filgotinibu, léku proti zánětům. Ten je prakticky před schválením Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, jenž si ještě vyžádal provést studii bezpečnosti.
Nový výkonný ředitel Gileadu Daniel O´Day potvrdil, že výzkum je momentálně prioritou jeho společnosti. Speights proto odhaduje, že roste pravděpodobnost nákupu menších biotechnologických firem, které se soustředí na onkologické léky či zmíněné nealkoholické steatohepatitidy. Gilead má ze všech tří společností nejvíce naditou peněženku, kde se ke konci letošního prvního čtvrtletí nacházelo přes třicet miliard dolarů (asi 680 miliard korun).
Námluvy Sanofi a Googlu
Nicméně i na evropské straně Atlantiku se spolupráce stupňuje. Francouzský farmaceutický gigant Sanofi oznámil vznik společného projektu s technologickou společností Google. V jeho rámci má docházet k využívání dat ke zefektivnění zdravotní péče, ale i léků a léčby samotné. Sanofi a Google budou díky datové analýze schopni lépe porozumět chorobám i tomu, jak na ně účinkují konkrétní produkty.
„Kombinací našich biotechnologických inovací a vědeckých dat získaných pomocí kapacit Googlu aspirujeme na to dát lidem větší kontrolu nad jejich zdravím. Chceme rovněž urychlit vývoj nových terapií,“ řekl agentuře Reuters Ameet Nathwani, viceprezident a ředitel výzkumu ve společnosti Sanofi. V případě úspěchu se dá očekávat, že Sanofi nabídne léčbu, která bude šitá na míru jednotlivým pacientům.
Do výzkumu hodlá investovat také britsko-švédská farmaceutická skupina AstraZeneca. Ta se dohodla s vládou Jižní Koreje, že v zemi za tímto účelem během příštích pěti let vynaloží 630 milionů dolarů (asi 14,3 miliardy korun). Výsledkem by mělo být založení společné biofarmaceutické společnosti. AstraZeneca nejspíše pro svou investici získá také vládní podporu v rámci strategie, kterou Jižní Korea schválila před třemi lety. Pomocí ní chce Korea napomoci rozvoji biofarmaceutického a biotechnologického sektoru s tím, že v těchto oborech by mělo vzniknout kolem jednoho milionu pracovních míst.
Petr Musil