Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora a Česká stomatologická komora podporují rozpuštění části rezerv zdravotního pojištění z účtů zdravotních pojišťoven do úhrad péče na příští rok. Informovaly o tom v tiskovém prohlášení. S nápadem rozdělit 25 miliard korun přišly před týdnem menší nemocnice, zástupci domácí péče a zdravotnické odbory. Ministerstvo zdravotnictví takové opatření odmítá. Zdravotní pojišťovny pro příští rok počítají s rozdělením asi 346 miliard korun.
Šéfové komor se v pátek sešli s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). „Bylo mimo jiné konstatováno, že růst HDP a neočekávaně vysoký výběr zdravotního pojištění umožňuje investovat významné finanční prostředky, které leží nevyužité na účtech zdravotních pojišťoven, do zdravotnictví,“ uvedli prezidenti komor v prohlášení.
Mezi poskytovatele zdravotní péče by se podle návrhu měla rozdělit asi polovina rezerv na účtech zdravotních pojišťoven. Komory žádají, aby peníze byly mezi jednotlivé složky zdravotní péče děleny rovnoměrně. „Nesmí dojít ke znevýhodnění soukromých lékařů, stomatologů a lékárníků vůči státním a krajským zdravotnickým zařízením, která na rozdíl od soukromých podnikatelů dostávají na investice i provoz nejrůznější dotace,“ napsali dále.
Návrh z minulého týdne naopak požadoval, aby se nemocnicím zvýšily úhrady o 15 procent, domácí péči o 40 procent a následné péči o 1000 korun na lůžko a den. Ostatním segmentům péče pak zbývající peníze navrhují rozdělit proporcionálně.
Ministerstvo ale trvá na tom, že v době ekonomického růstu je třeba tvořit rezervy. „Vyšší peněžní zásoba na rezervních fondech pojišťoven pomůže v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili ani poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče. Není proto možné rezervy rozpouštět ihned do spotřeby, musíme je držet a postupně navyšovat,“ řekla ČTK minulý týden mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Podle autorů návrhu není třeba peníze na účtech držet, protože v případě krize může stát například zvýšit úhrady za seniory, děti nebo nezaměstnané, za něž se pojistné hradí z rozpočtu.
Těch je asi 52 procent a spolu se stárnutím populace jejich podíl bude stoupat. Do systému veřejného zdravotního pojištění přichází od zaměstnanců a zaměstnavatelů asi 200 miliard, 22 miliard od osob samostatně výdělečně činných a 65 miliard korun od státu. Státní pojištěnci ale čerpají většinu péče.
-čtk-
