Přeplněné a nestíhající nemocnice i novela zákona o ochraně veřejného zdraví. To jsou body, jimiž se včera zabýval sněmovní zdravotnický výbor. Druhý jmenovaný bod se mu přitom konečně po několikerém přerušení a vášnivých diskusích podařilo schválit, a to s pěti pozměňovacími návrhy týkajícími se mimo jiné hlukové výjimky pro venkovní hudební produkce či snížením pokut pro zdravotnická zařízení.
Prvním projednávaným bodem se stala situace v pražském zdravotnictví, která má ovšem obdobu i v jiných regionech. „Od druhého ledna nastala situace, kdy prakticky nejsme schopni ustát nápor akutních pacientů – situace je ještě horší, než když si na ni stěžoval ředitel pražských záchranářů Schwarz. Tenkrát ministerstvo zareagovalo rozhodnutím, že nemocnice převezmou každého, koho záchranáři přivezou. Jenže záchranáři mají větší posádky než akutní příjem a když přijede 19 sanitek a o pacienty se starají dva doktoři a dvě sestry, nejde to zvládnout. Od 2. ledna přibylo pacientů o 30 procent. Mezi nemocnicemi si je přehazujeme jako horkou bramboru, protože je není kam dávat. Akutních lůžek není tolik a máme informace, že není ani dostatek zdravotních sester,“ zlobí se Jiří Koskuba (ČSSD).
Podle poslance Bohuslava Svobody (ODS) ovšem nejde zdaleka jen o problém pražský. „Je celorepublikový a dlouhodobý. Zhoršil se změnou zákona o poplatcích – upozorňovali jsme, že regulační mechanismus, který tu byl, přestane fungovat. Ještě 31. prosince byl stav normální a 2. ledna ve všech malých nemocnicích i v Praze nastal tlak na lůžka i na péči. Je to jako u švédského stolu, z něhož si každý může brát, co chce. Je třeba koncepční řešení pro celou republiku a jde o otázku politickou. Praha by navíc měla mít nemocnici, kterou by řídila a vytvářela prostor pro neuchopitelné pacienty,“ domnívá se Svoboda. Podle Jiřího Koskuby by se pražskou městskou nemocnicí měla stát Homolka. „Je tam velký počet akutních intenzivních lůžek, takže by mohla saturovat potřeby záchranky, a navíc jde o nemocnici, kam záchranná služba zajíždí ročně 250 až 400 krát, což je řádově méně než do jiných nemocnic. Naproti je FN Motol, kdyby byla nemocnice v krizi,“ navrhuje Koskuba.
Celý problém souvisí i s kontinuálně rostoucím počtem výjezdů záchranných služeb (více jsme psali zde), které kvůli nízkému počtu lékařů jezdí často bez nich a pacienta pak téměř pokaždé odvezou do nemocnice. „Záchranná služba je nadužívaná. Když už tu dnes všichni hlasitě říkají, že poplatky nějakou roli mohly sehrát, ať kolega Mackovík s kolegyní Markovou stáhnou předložený zákon o úplném zrušení poplatků – nechme poplatek za pohotovost alespoň z části a dejme k tomu, ať se poplatky platí i na záchrankách – třeba malé a sociálně zastropované, ale ať se obrovský nárůst zastaví,“ podotýká Leoš Heger (TOP 09).
Problém s následnou péčí i sestrami
Podle Jiřího Koskuby je navíc pro nemocnice problém se pacientů zbavit. „Často se říká, že akutních lůžek je dost, abychom z nich udělali lůžka následná. Už se ale nemluví o tom, že si své pacienty vybírají, nechtějí ty ležící či s dekubity. Když je jedna sestra na 20 lůžek a má 12 ležáků, nezvládne je polohovat. LDN mají navíc omezený pobyt třemi měsíci, takže se pak musí vymyslet akutní onemocnění, aby se senior vrátil na akutní lůžko, kde si odleží pár dnů a vrací se zase na tři měsíce do LDN. Mluví se také o tom, že pacienti v terminálních stadiích by měli přecházet do hospiců – jenže už se neříká, že se ve většině hospiců platí. Slavně jsme zrušili regulační poplatky, ale v některých hospicích požadují 550 korun za den. Snažím se tam pacienty nacpat, ale připadá mi nedůstojné, když najednou s umírajícími a jejich rodinami hovoříme o penězích. Kupodivu nám část rodin řekne, že na to nemá. Nové pacienty pak nemáme kam dát. Lidé leží na lehátkách na chodbách a před ambulancí i 12 hodin a čekají, než se někde uvolní lůžko,“ popisuje Koskuba.
Většina poslanců zdravotnického výboru se také shodla na tom, že velkým problémem je vzdělávání sester – kvůli požadovanému vysokoškolskému diplomu totiž pak podle nich chybí na nejnáročnějších odděleních, jako je interna. „Když jsme si rozvrátili střední školství a ze sester děláme povinně bakalářky a magistry, nemůže se nikdo divit, že je jich málo. Sestra s titulem magistry samozřejmě nenastupuje s nadšením do nonstop provozu. Když se podíváte na kompetence sester a sanitářů, s hrůzou zjistíte, že sanitář nesmí ležícího pacienta ani vykoupat bez dozoru sestry. Školíme tedy magistry na to, aby někomu mohly omýt zadek. To je plýtvání zdravotnickým vzděláním,“ rozčiluje se Koskuba s tím, že se sestry navíc zatěžují horami administrativy.
„Jde o problém i v malých nemocnicích. S kolegyní Pastuchovou objíždíme kraje a stále slyšíme, že nejsou dětské sestry,“ podotýká David Kasal (ANO). „Trochu jsme do připravované novely o vzdělávání hodili vidle s tím, že vysokoškolské vzdělání pro některé sestry je zbytečné. Vytvoření pozice zdravotnický asistent je paskvil dnešní doby, kdy sestřička ze střední zdravotní školy po čtyřech letech nechce studovat dál a chtěla by do praxe na obvod, ale nemůže, protože nesmí brát krev. Ministerstvo je ale k tomu hluché,“ doplňuje Jana Pastuchová (ANO).„Když nemůžeme zrušit schéma, že sestra musí mít nadmaturitní vzdělávání, je potřeba rozšířit kompetence asistentů – a to je na nás,“ konstatuje Leoš Heger.
Poslanci nakonec blok uzavřeli s jednotným odsouhlasením žádosti směrované na ministerstvo zdravotnictví o ustavení pracovní skupiny k řešení problému počínajícího systémového rozložení českého zdravotnictví. Složení skupiny má po diskuzi s ministerstvem schválit výbor na příštím zasedání.
Potvrzení od lékaře bude na dětský tábor potřeba i nadále
Druhým bodem na jednání byla novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která byla podrobně diskutována už na minulých výborech. Poslanci ji nakonec jednotně přijali a spolu s ní odhlasovali také pět z celkem 12 pozměňovacích návrhů. Mezi odsouhlasenými byly dva návrhy ohledně poskytování informací sociálním zařízením o lidech s HIV/AIDS (schváleno jednotně), umožnění obcím, aby si samy regulovaly jednorázové venkovní hudební produkce (proti návrhu Víta Kaňkovského byl pouze Jiří Koskuba), snížení maximální výše pokut v případě skutkových správních deliktů, kterých se dopustí poskytovatel zdravotních služeb (návrh Aleny Nohavové schválen jednotně) a návrh ministerstva dopravy ohledně hluku (schválen jednotně).
Neprošel naopak návrh Jana Farského (TOP 09) o lékařských potvrzeních a potvrzeních bezinfekčnosti při účasti na dětských táborech (více jsme psali zde, pro návrh se vyslovili pouze Leoš Heger a Jiří Skalický). Nepochodily ani tři pozměňovací návrhy Soni Markové (KSČM), jeden Jany Hnykové (Úsvit) a dva návrhy zaslané hospodářským výborem a hospodářskou komorou.
Poslanci navíc požádali ministra zdravotnictví, aby ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími úřady vypracoval v návaznosti na stavební zákon postup pro ochranu území a obyvatel před hlukem při stavbách z hlediska priorit vstupu do území. Pokud tedy bude na místě stát továrna a později se tu postaví domy, bude mít v odůvodněných případech subjekt, který vstupuje na území jako druhý, povinnost zhodnotit míru nutné ochrany před hlukem.
Michaela Koubová
