V digitalizaci zdravotnictví zaostáváme i za Slovenskem
Německo má elektronické zdravotní průkazy už pátým rokem. Rakousko se k jejich konečné verzi dostane do čtyř let a Slovensko je postupně integruje do občanských průkazů s čipem. V Česku by měl platit zákon o elektronickém zdravotnictví od poloviny příštího roku.
Ve Spolkové republice Německo slouží od 1. ledna 2015 jako doklad o způsobilosti k získání nároku na čerpání péče ze systému zákonného zdravotního pojištění pouze elektronický zdravotní průkaz. Průkaz má podobu běžné platební karty, je opatřen čipem a chránění PIN kódem. Na kartě totiž mohou být uloženy citlivé osobní údaje, a to nejen jméno, adresa nebo datum narození, ale také číslo zdravotního pojištění a status pojištěnce. Pro zamezení jejího zneužití je na kartě zobrazena také fotografie jejího majitele – to platí pouze pro osoby starší patnácti let. Karta slouží také jako evropský průkaz zdravotního pojištění.
Zpočátku elektronická karta zdravotního pojištění sloužila jen jako náhrada původní plastové (papírové) karty a neměla téměř žádné funkce. Ještě před koncem roku 2015 ale německý parlament schválil „zákon o bezpečné digitální komunikaci a aplikaci ve zdravotnictví“ (zákon o elektronickém zdravotnictví), na jehož základě měla elektronická karta získávat nové funkce. Šlo zejména o propojení pacientů s lékař, nemocnicemi a lékárnami.
Uspoří čas i náklady
Cílem těchto funkcí je jednak vysoká úspora času a nákladů při vzájemné komunikaci, jednak maximální zabezpečení výměny informací o pacientovi mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Zcela na místě je otázka zmíněné bezpečnosti. Od toho existuje takzvaná telematická infrastruktura, která umožní přístup k údajům jen oprávněným osobám a je chráněna PIN kódem.
Data navíc mezi jednotlivými body (pacienty, lékaři, pojišťovnami apod.) putují v zašifrované podobě, takže nehrozí, že by je někdo mohlo odcizit „cestou“. Pokud by se něco takového někomu přece jen podařilo, získal by pouze „hromadu“ zašifrovaných dat, která by neměl šanci bez přístupového kódu rozluštit a ani by je nedokázal přiřadit ke konkrétnímu pacientovi.
Mohlo by vás zajímat
K dešifrování dat dochází pouze v důvěryhodném prostředí, tedy například v ordinaci lékaře, v níž jsou při poskytování zdravotní péče používána. Poté jsou znovu zašifrována a uložena v telematické infrastruktuře. Jak už bylo řečeno, na jedné straně je může dešifrovat pacient prostřednictvím PIN kódu ke své elektronické zdravotní kartě, na straně druhé je oprávněn se k nim dostat lékař prostřednictvím své profesní karty. Podobná oprávnění mají také nemocnice a další zdravotnická zařízení.
Data spravuje státem vlastněná společnost
Za provoz telematiky k elektronickým zdravotním kartám zodpovídá společnost Gematik (Gessellschaft für Telematikwendungen der Gesundheitskarte), která je z jedenapadesáti procent držena spolkovým ministerstvem zdravotnictví. Dalších 24,5 procenta náleží Národní asociaci statutárních fondů zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband). Zbytek je pak rozdělen mezi další profesní organizace a komory z oblasti zdravotnictví.
V souvislosti se spuštěním telematické infrastruktury logicky vzrostlo očekávání, že se do elektronického zdravotnictví bude zapojovat více pacientů. To mimo jiné znamená uložení většího množství zdravotnických údajů také na elektronickou kartu. Spolkové ministerstvo zdravotnictví ale uvádí, že každý pacient má možnost volby, zda a v jaké míře bude využívat postupně zaváděné aplikace elektronické zdravotní karty. A tedy jaké informace bude tímto způsobem se svým lékařem (a dalšími zdravotnickými institucemi) sdílet.
Od října 2016 tak mohou pojištěnci, kteří užívají tři nebo více druhů léků, využívat takzvaný medikační plán. Ten pomáhá lékařům u takových pacientů zabránit nebezpečným lékovým interakcím, které v Německu patří stále k poměrně časté příčině úmrtí. V potaz se přitom berou léky, které pacient užívá po dobu nejméně 28 dní. Lidé mohou na svou elektronickou kartu nahrát také údaje o svých chronických obtížích či o tom, jakou léčbu v minulosti podstoupili. Další možnosti pro využití elektronických zdravotních karet budou jistě následovat.
Rakousko jde postupnými kroky
Podobný systém jako v Německu, je postupně zaváděn také v Rakousku. Tamní elektronická zdravotní karta (e-Card) ale na rozdíl od německé nese pouze osobní údaje, nikoli údaje o zdravotním stavu ani o aktuální medikaci. Lékař s její pomocí najde také informaci, u které zdravotní pojišťovny je pacient pojištěn. Tento údaj není na samotné kartě, nýbrž je uložen ve zdravotnické databázi. Na současných kartách nejsou zobrazeny fotografie pojištěnců, měnit se to ale má od ledna příštího roku, kdy budou stávající karty postupně nahrazovány novými.
Rakouská elektronická zdravotní karta je důležitý dokument, který opravňuje k využití zdravotní péče u kteréhokoli smluvního lékaře (včetně stomatologů či jiných specialistů) a ve většině nemocnic. Je to ale také doklad, jímž se jeho majitel prokazuje k účasti na systému sociálního zabezpečení. To je dáno tím, že rakouské zdravotnictví je jednou z podmnožin sociálního systému.
Na první pohled tak rakouská elektronická zdravotní karta nevypadá jako nástroj, který by měl významně ulehčit život běžných občanů. Jenže její využití zdravotnický systém přesahuje. Sloužit může i jako takzvaná karta občana (Bürgerkarte), tedy osobní identifikační průkaz, jenž umožňuje komunikaci s úřady. A to už jistý benefit je.
Slovensko, náš vzor?
U našich východních sousedů se do jisté míry vydali ve šlépějích Rakouska. Tamní občanské průkazy se mohou jako elektronické průkazy zdravotního pojištěni využívat od loňského května. Jak informoval portál Aktuality.sk, kdo má občanku s čipem, klasický zdravotní průkaz už nedostane. Neznamená to ovšem, že by starší kartičky pojištěnců přestaly platit. „U ostatních pojištěnců zůstávají vydané klasické průkazy pojištěnců i nadále v platnosti,“ uvedla pro Aktuality.sk výkonná ředitelka Asociace zdravotních pojišťoven Katarína Kafková.
Nicméně kdo možnost elektronického zdravotního průkazu, respektive občanského průkazu s čipem využívá, může přes něj vstoupit do elektronické zdravotní knížky. Tam pacient najde sovu zdravotní dokumentaci v elektronické podobě. V elektronické zdravotní knížce lidé najdou také údaje o účtu pojištěnce, takže mají přehled o jednotlivých přístupech ke zdravotním záznamům či pokusech o tento přístup.
Od roku 2018 na Slovensku funguje také elektronický recept nebo elektronické vyšetření. Účastníci konference Elektronizace zdravotnictví v zemích V4 pořádané letos v červnu Národním centrem zdravotnických informací se shodli na tom, že Slovensko je v digitalizaci zdravotnictví v rámci ve středoevropském regionu lídrem. Česká republika by si tak mohla u svých východních sousedů vzít inspiraci, neboť v procesu digitalizace zdravotnictví je stále spíše na začátku. Ministerstvo zdravotnictví loni avizovalo, že pracuje na zákoně o elektronickém zdravotnictví, jehož účinnost by měla nastat v polovině příštího roku.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
