Podle českého ministerstva zdravotnictví je účast Čechů na pravidelných preventivních prohlídkách nízká. Chce je motivovat finančními bonusy. Může se inspirovat v Německu. Tam k praktikům pravidelně dochází skoro dvakrát více lidí.
Jen asi čtvrtina dospělých Čechů navštěvuje svého praktického lékaře za účelem pravidelné preventivní prohlídky. Vyplývá to z materiálů českého ministerstva zdravotnictví, na které se odkazuje portál iRozhlas.cz. Rezort Adama Vojtěcha (za ANO) přitom tvrdí, že zahraniční účast na tomto typu zdravotní péče je až osmdesát procent.
Pokud se podíváme k našim západním sousedům, zjistíme, že ani tam není účast na preventivních prohlídkách bůhvíjak vysoká. Rozhodně ne osmdesát procent. Podle nejnovějších dat, jež má k dispozici spolkové ministerstvo zdravotnictví (z roku 2014, novější údaje nejsou dostupné) se v Německu dostavuje na preventivní prohlídky padesát procent žen ve věku nad 35 let a bezmála 46 procent mužů ve stejné věkové skupině.
Přitom pravidelná účast na preventivních prohlídkách se výrazně v průběhu lidského života proměňuje. Nejmenší procento vykazují u obou pohlaví věkové skupiny mezi 35 a 40 lety. U žen účast dosahuje 36,3, zatímco u mužů jen 28,1 procenta. S přibývajícím věkem docházka na prohlídky roste a u žen i mužů kulminuje mezi 65. a 70. rokem věku, kdy u obou pohlaví převyšuje šedesátiprocentní hranici.
Tři dekády preventivních prohlídek
Preventivní prohlídky hrazené ze systému zdravotního pojištění byly v Německu zavedeny v roce 1989. A to pro všechny občany starší pětatřiceti let. Pojištěnci se k nim zpočátku měli dostavit každé dva roky. Prohlídky nejsou povinné, a tak záleží na osobní odpovědnosti každého jednotlivého člověka, zda svého praktika bude pravidelně navštěvovat, či nikoli. Lékař má samozřejmě právo svého klienta na prohlídku pozvat.
První preventivní prohlídky se zaměřovaly především na měření hladiny cholesterolu v krvi, měření krevního tlaku, testování stavu ledvin nebo vyšetření, zda pacient netrpí cukrovkou druhého typu. K tomu se využívaly především odběry moči a krve.
Dnes už spolkové ministerstvo zdravotnictví doporučuje zúčastnit se preventivní prohlídky nejméně jednou za tři roky, což je o rok delší interval než dříve nebo než například v České republice. Oproti situaci třicet let staré je dnes portfolio vyšetření daleko širší.
Zaměřují se mimo jiné také na detekci různých forem rakoviny tak, aby byla choroba zachycena včas, a dala se tak co nejúspěšněji léčit. Proto je dnes zcela běžné, že lékař svého pacienta po dosažení určité věkové hranice pošle ještě na screeningová vyšetření a testy na rakovinu (například tlustého střeva, děložního čípku nebo prsu).
Loni stát rozhodl o převodu screeningu těchto onemocnění do takzvaných Organizovaných screeningových programů s pozvánkovým informačním systémem a komplexní kontrolou kvality a úspěšnosti. Německé zdravotní pojišťovny tak poprvé letos v červenci rozeslaly osobám starším padesáti let pozvánky k účasti na screeningu kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva a konečníku). Od ledna 2020 se má tento systém rozšířit také na screening rakoviny děložního čípku – pojišťovny k němu budou zvát ženy od dvaceti let věku.
Prevence, evidence, bonusy
Je nutno poznamenat, že případné včasné zachycení vážných chorob není jediným účelem preventivních prohlídek v Německu. Lékaři monitorují vývoj nejen zdravotního, ale i fyzického stavu pacienta, včetně například monitoringu rizikových faktorů jako obezita, fyzická nečinnost a podobně. Na základě toho pak mohou doporučit pojištěncům různá preventivní opatření jako kurzy cvičení, výživy nebo regulace stresu.
Všechna výše popsaná vyšetření jsou hrazena ze zákonného zdravotního pojištění, takže pacient obvykle nic nedoplácí. Důležitým prvkem systému preventivních prohlídek v Německu je také motivace. Pokud se totiž lidé prohlídek účastní pravidelně a chodí na screeningová vyšetření podle doporučeného kalendáře, zdravotní pojišťovny jim mohou poskytnout finanční bonus.
Funguje to tak, že se pacient musí nejprve do bonusového programu zdravotní pojišťovny zaregistrovat, aby bylo možné jejich účast na preventivních prohlídkách přesně evidovat. Za každou preventivní prohlídku získají body, které pak mohou proměnit v konkrétní, zpravidla finanční, odměnu. Ta může dosahovat i několik stovek eur za rok. Kromě prohlídek lze sbírat body za fyzickou aktivitu, která zlepšuje zdravotní stav. Seznam bonusových programů a odměn je dostupný na portálu Krankenkassen.de.
Inspiruje se Česko?
O zavedení finanční motivace k účasti na preventivních prohlídkách hovoří také české ministerstvo zdravotnictví. Cílem je pochopitelně ušetřit nemalé peníze za nákladnou léčbu nemocí, kterým se dá předcházet. „Měla by to být přímo možnost daná ze zákona, například ve smyslu bonifikace na odvodu na pojistném. Vím, že v některých státech určitá bonifikace existuje. Jsou nastavené pojistné plány, kdy – pokud člověk dodržuje nějaké podmínky – má nižší pojistné,“ uvedl Adam Vojtěch pro Radiožurnál.
Myšlenku podporují i zdravotní pojišťovny. Prezident jejich svazu dokonce podotkl, že by nemělo zůstat jen u pozitivní motivace. Pacienti by se podle něho měli nést zodpovědnost za zvýšené náklady na léčbu, které vzniknou, protože na preventivní prohlídky nechodí.
Petr Musil
