Digitalizace a nové technologie otevírají zdravotnictví úžasné možnosti, člověka ale nenahradí
Inovace, digitalizace, strojové učení, zpracování a nové interpretace velkého množství dat ve zdravotnictví – to byla témata konference pořádané IKEM za účasti domácích a zahraničních přednášejících ze soukromé i veřejné sféry. Ukázalo se, že využití nových technologií a management dat jsou klíčovým prvkem dalšího rozvoje medicíny. Experti se však zároveň shodli, že zkušenosti, lidský dotek a empatii ani ta nejlepší technologie nenahradí. I přes významné pokroky ČR jako stát v této oblasti zaostává, pomoci by měl připravovaný zákon o elektronickém zdravotnictví.
„Nápadů mají Češi hodně, problémem ale zůstává jejich dotažení do konce. IKEM by proto chtěl fungovat jako platforma pro přenášení prvotních nápadů do konkrétních výstupů,“ řekl v úvodu konference “Inovace, digitalizace” v pražském IKEM zástupce ředitele IKEM Jiří Malý. I to byl jeden z důvodů uspořádání tohoto setkání, kde se hovořilo nejen o práci s daty a konkrétních technologických novinkách z oblasti zdravotnictví, ale obecně i o tom, jak dobrý nápad úspěšně dovést k realizaci a jaké možnosti nové technologie přináší.
Technologie v mracích
O podmínkách pro úspěšné rozvíjení nápadů hovořili řečníci z Izraele s ohledem na globální pověst tohoto státu jakožto „národa start-upů“. Zvyia Baron ze společnosti Petroquantum a Gilead Moiseyev z Magenta Medical popsali své zkušenosti s tím, na co se zaměřit a jakých chyb se vyvarovat. Jedním z důležitých aspektů je si přesně a upřímně definovat plánovaný produkt a také trh, resp. zákazníky, kteří by mohli mít potencionálně o tento produkt zájem. V rámci tohoto bloku vystoupil i izraelský velvyslanec v Praze Daniel Meron, který vysoce hodnotil úroveň spolupráce mezi českými a izraelskými lékaři a vědci obecně.
Strojové učení, rozpoznávání zvuku, hlasu a obrazu – to jsou klíčové technologie pro další rozvoj. Lídrem v této oblasti je technologický gigant společnost Google. Podle ředitelky její české, maďarské, rumunské a slovenské pobočky Tatiany le Moigne právě díky nim Google přestává být „pouhým“ vyhledavačem informací, ale začíná pomáhat a organizovat. „Vstupujeme do věku asistence,“ prohlásila le Moigne. Podle jejího kolegy Vladimíra Kyše přináší právě tyto technologie ve spojení s cloudovými službami Google zcela nový rozměr v oblasti ukládání, využívání a interpretace dat. Navíc bez nutnosti zřizovat a udržovat IT oddělení a pečovat o serverovny.
Google je totiž na svých cloudech podle Kyše nejen schopen profesionálně uložit obrovské množství dat, ale díky speciálně vyvinutým produktům je umí v rekordním čase analyzovat a interpretovat. Google tak například analyzoval genomická data pro National Institute of Ageing v USA, díky čemuž bylo objeveno mj. šest nových rizikových faktorů pro Parkinsonovu nemoc. Během tří měsíců namísto tří let dokázal Google zpracovat obrovské množství dat pro American Cancer Society. Díky principu strojového učení dokáže technologie vyvinutá Googlem přečíst oční sítnici a vyhodnotit riziko, resp. stupeň rozvoje diabetické retinopatie. Podobné úspěchy mohou pomoci zdravotnickým pracovníkům, aby měli sami více času na své pacienty. Nicméně i využití technologií má podle Kyše své limity. „Technika pomůže s analýzami, ale určitě nikdo nenahradí lidský dotek a empatii,“ řekl Kyš na závěr.
Mohlo by vás zajímat
Data se musí sdílet, jinak ztrácí smysl
O roli dat a jejich využití v moderním zdravotnictví hovořil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, který představil Národní zdravotnický informační systém (NZIS) a jeho čtyři komponenty – národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS), zdravotnických pracovníků (NRZP), hrazených zdravotních služeb (NRHZS, jedná se o centrální databázi dat ze všech pojišťoven) a národní registr hospitalizovaných (NRHOSP). Cílem NZIS je podle Duška integrovat vícezdrojová data, zrušit nadbytečné vykazování a výsledné výstupy dát k dispozici.
Data shromážděná v NZIS umožňují nově sledovat klíčové faktory jako nákladovou efektivitu, dostupnost péče a existující kapacity. „Krása veřejného zdravotního pojištění je v tom, že vidíme skutečně na všechny pacienty,“ řekl Dušek. Už v současné době se daří některá zpracovaná data otevírat, například v oblasti kardiologie (o národním kardiologickém informačním systému jsme psali zde). Konečnou ambicí NZIS je předávat finální výstupy zase dál. To znamená publikovat nejen resortní statistiky ale také otevřené a autorizované datové sady pro různé specializace a v konečné fázi i plně otevřená data. Důležité z tohoto hlediska bude podle Duška vytvořit vhodnou regulaci ze strany státu, kterou nyní představuje především připravovaný zákon o elektronickém zdravotnictví (přečtěte si více např. zde).
Shromáždění velkého množství dat v kombinaci se strojovým učením je základním předpokladem dalšího rozvoje medicíny. „Uměla inteligence a strojové učení spolu s rozšířenou realitou v budoucnu nahradí řadu rozhodovacích a diagnostických algoritmů,“ řekl přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Miloš Táborský. Jako příklad uvedl možnost echokardiografického vyšetření v mobilní „ordinaci“ umístěné např. v obchodech a umožňující provést vyšetření na dálku. Kardiologové také využívají „chytré“ brýle nebo iPhony napojené na echokardiografickou sondu, což umožňuje monitoring pacienta, online medikaci apod. „I přes mnohé technologie však vždy zůstane základem zkušený klinický přístup k pacientovi,“ uvedl ve svém příspěvku Táborský. Na závěr si ještě povzdechl, že ČR má v oblasti digitalizace stále co dohánět.
Jsme obětí vlastního úspěchu
S rostoucím využitím technologií a zlepšující se lékařskou péči roste i počet pacientů. Digitalizace a využití inovativních postupů jsou proto v současném zdravotnictví nezbytné. V oblasti genetiky to popsal např. přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Macek. Ten využívá shromážděná data a princip strojového učení v kombinaci s 3D technologiemi pro rozpoznávání a vytváření typizovaných obličejů pro určitá vzácná onemocnění u dětí (za využití i z globálního pohledu unikátního českého softwaru Morphome3cs II). Jeho výstupy pak pomáhají např. chirurgům při sledování výsledků chirurgických zákroků nebo při jednáních s pojišťovnami o výsledcích nákladné léčby, která není běžně hrazena z veřejného pojištění.
O telemonitoringu v oblasti kardiologie hovořil přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner, podle něhož díky moderní léčbě stoupá počet pacientů v terminální fázi srdečního selhání, a kardiologové se tak stali „obětí vlastního úspěchu“. Právě telemonitoring umožňuje pomocí přístrojů provádět řadu úkonů na dálku – sledovat nejen stav pacienta a případnou progresi onemocnění, ale také technické parametry přístroje samotného. Studie v zahraničí ukázaly, že telemonitoring se finančně vyplatí – pacient nechodí tak často na kontroly, s řadou úkonů si namísto lékaře poradí sestra či technici. V ČR je však možné jej zatím vykázat pouze u VZP a jednou za měsíc. „Jak ukázaly zkušenosti ze zahraničí, pokud se nejedná o hrazenou službu, není zájem ji rozvíjet,“ uvedl Kautzner. Plánuje proto zpracovat studii, která by analyzovala dostupná data právě z hlediska nákladovosti léčby.
Také podle přednosty Transplantcentra a Kliniky neurologie IKEM Ondřeje Viklického představuje digitalizace a zajištěná elektronická komunikace jediný způsob, jak zvládnout rostoucí počty nemocných a množství dokumentace. Do elektronické podoby tedy převedli transplantační karty, díky nimž mohou generovat řadu výstupů o pacientech i transplantovaných orgánech. Při vizitách pak sebou nosí pouze IPady, kde je možné dohledat veškeré informace. S pacienty a jejich lékaři chtějí do budoucna komunikovat i pomocí chytrých telefonů.
Podobně se v IKEMu osvědčily i elektronické čekací listiny pro nejzávažněji nemocné srdečním selháním, které popsal zástupce přednosty kliniky pro výzkum a vedoucí oddělení srdečního selhání IKEM Vojtěch Melenovský. Elektronizace tohoto klíčového dokumentu výrazně zjednodušila celou náročnou logistiku spojenou s provedením transplantace, kdy jde o čas a nesmí dojít k chybě. Navíc byla převedena i do mobilní aplikace mWaiting list, která umožňuje zabezpečený přístup k aktuálním údajům, filtraci dat či hypertextové hledání.
Helena Sedláčková
Helena Sedláčková
