Česká psychiatrická společnost České lékařské společnosti řeší výroky šéfa sekce dětské psychiatrie Jaroslava Matýse, jednat o nich bude ve středu i její výbor. Matýs poskytl rozhovor o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jedou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Autismus také označil za „cestu k penězům a výhodám“. Rodiče autistů a další sdružení kolem magazínu Atyp napsali kvůli tomu otevřený dopis ministrovi zdravotnictví.
„Psychiatrická společnost ČLS JEP se zabývá výroky Matýse, oficiální vyjádření již poskytla Ministerstvu zdravotnictví ČR, prohlášení a další kroky zveřejní po schůzi výboru,“ uvedl na dotaz ČTK předseda společnosti Pavel Mohr.
Matýs aktivistku Thunbergovou označil v rozhovoru jako „nezralé dítě s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění“. I podle některých psychiatrů, kteří na rozhovor reagovali, není profesionální hodnotit na dálku nemocného, kterého lékař nikdy neviděl. Matýs v rozhovoru uvedl, že by si to netroufl, pokud by Thunbergová o své diagnóze nemluvila veřejně. Jeho aktuální vyjádření ČTK zjišťuje.
„Pedopsychiatr Matýs odborně uvažuje a hodnotí lidi na spektru autismu včetně jejich rodičů na základě ve světě již překonaných poznatků z minulého století. Jeho rétorika je nepravdivá, stigmatizující,“ píší signatáři otevřeného dopisu.
Matýs minulý týden na tiskové konferenci k problematice dětské psychiatrie označil autismus za cestu k penězům a výhodám, protože jsou na ni vázané i sociální dávky. „V obecné rovině je strašná tendence to zneužívat. Pedopsychiatři musí dokonce čelit hrozbám žalob, když diagnózu nedají,“ řekl novinářům.
Na stejné tiskové konferenci Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze řekl, že rodiče s dětmi jiných, i závažnějších diagnóz, „jsou většinou méně schopní prosazovat zájmy svých dětí v mediálním prostoru než rodiče dětí s infantilním autismem.“
Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra, s různou mírou postižení až 200.000. Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbytek vnější prostředí.
Projevy nemoci jsou různorodé, například nadměrná citlivost k vnímání zrakových, zvukových či čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost.
Podle odborníků se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit. Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení včetně školek či škol. Péče je financovaná jako sociální služba, podle rodin je ale potřeba mnohem více finančně velmi nákladné péče.
-čtk-
