Šéf dětských psychiatrů Matýs rezignoval na funkci
Předseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jaroslav Matýs podle ministerstva zdravotnictví rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, sdělilo ministerstvo na dotaz ČTK.
Jaroslava Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za výroky o autismu a za rozhovor o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. Na včerejším jednání se od jeho názorů distancoval i výbor České psychiatrické společnosti. Matýs se ke kritice nevyjádřil.
“Jeho nedávné výroky ve vztahu k dětem s poruchami autistického spektra považujeme za významně stigmatizující, dehonestující a zcela neprofesionální. Ministr zdravotnictví, znepokojen výroky pana doktora Matýse, se dopisem obrátil na Psychiatrickou společnost ČLS JEP s žádostí, aby byla celá věc z jejich strany projednána a odborná společnost k ní zaujala stanovisko,” uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Výbor České psychiatrické společnosti se podle zveřejněného vyjádření od Matýsových názorů distancoval. “Naše společnost dlouhodobě usiluje o destigmatizaci duševních poruch, proto považujeme názory MUDr. Matýse v uvedeném rozhovoru za zcela nepřijatelné,” uvedl v něm předseda společnosti Pavel Mohr. Výbor sekce dětské a dorostové psychiatrie zdůraznil, že Matýs pochybil odborně i eticky, když komentoval duševní stav adolescentní dívky, kterou nevyšetřil a která mu nedala k něčemu takovému souhlas. V textu jsou podle něj i odborné chyby.
Mohlo by vás zajímat
Matýs poskytl rozhovor o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Nazval ji “nezralým dítětem s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění”. Autismus také na tiskové konferenci označil za “cestu k penězům a výhodám”. Sami autisté, rodiče dětí s poruchami autistického spektra a další signatáři napsali kvůli tomu otevřený dopis ministrovi zdravotnictví.
“Obsah rozhovoru je v příkrém rozporu s naším trvalým úsilím o kultivaci veřejného prostoru, zcela ignorující naši upřímnou snahu o změnu stigmatizujících postojů a stereotypů vůči duševně nemocným, včetně jejich zobrazení v médiích,” napsal Mohr.
Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra a až 200.000 lidí s různou mírou postižení. Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbývají podíl připadá na vnější prostředí.
Projevy nemoci jsou různorodé, například nadměrná citlivost k vnímání zrakových, zvukových nebo čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost.
Podle odborníků se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit. Většina pacientů potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení, včetně školek či škol. Péče je financovaná jako sociální služba, podle rodin je ale potřeba mnohem více finančně velmi nákladné péče.
-čtk-
Helena Sedláčková
