NS chce zrušit výplaty náhrad v cenách roku 1988 za vyvlastněné pozemky, Babišova vláda je proti
Nejvyšší soud podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení zákona o navrácení v letech 1948 – 1989 vyvlastněného zemědělského majetku, podle kterého se hodnota náhrad za nevydaný majetek řídí cenami z roku 1988 respektive z roku 1990. Ústavní soud už návrh postoupil vládě, která do řízení vstoupí. Vláda Andreje Babiše nesouhlasí a má podle svého usnesení podat protinávrh, aby Ústavní soud návrh Nejvyššího soudu zamítl.
Zamítavé stanovisko má vypracovat ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO11) ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD). Před soudem bude vládu zastupovat ministr zemědělství.
Vyplývá to z důvodové zprávy pro vládu, kterou má Česká justice k dispozici. Vládě návrh Nejvyššího soudu podle pravidel postoupil soudce zpravodaj Ústavního soudu Radovan Suchánek, který dopisem 1. listopadu 2019 informoval o situaci předsedu vlády Andreje Babiše (ANO11).
Zákonná povinnost počítat v třicet let starých cenách
Jádrem návrhu Nejvyššího soudu je zrušení ustanovení zákona 229/1991, podle kterého musí stát náhrady za nevydaný zemědělský majetek počítat v cenách podle vyhlášky z roku 1988 ve znění z roku 1990.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
Konkrétně navrhuje Nejvyšší soud, aby Ústavní soud zrušil §16 odst. 1 zákona 229/1991: „Předmětná část ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. stanoví, že „za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8),“ uvádí se v důvodové zprávě pro vládu.
„V § 28a je přitom stanoveno následující: „Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny,“ cituje důvodová zpráva, jaký je zákonný postup v případě náhrad za nemovitý majetek, který byl komunisty vyvlastněn, ale nelze ho vydat.
Ústavní soud: Náhrada je dnes nepřiměřená
Zákon 229/1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku byl schválen 21. května 1991. Měl napravit některé křivdy způsobené vyvlastňováním majetku v době diktatury od roku 1948 do roku 1989. „Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí, se usneslo na tomto zákoně,“ uvádí se v preambuli zákona.
Zákon od začátku počítal s tím, že některé majetky nebude možné vydat, a proto mají původní vlastníci nebo jejich dědici obdržet předmětnou náhradu. Zákonodárce však zřejmě nepočítal s tím, že v některých případech nebude stačit ani třicet let na to, aby se původní vlastníci svého majetku nebo náhrady domohli. V případech, kde stále ještě probíhají soudní spory, musí soudy náhrady pořád počítat v cenách podle vyhlášky z roku 1988 respektive 1990. K situaci se již dříve vyjádřil Ústavní soud: „Ústavní soud již dříve judikoval, že peněžitá náhrada může být s ohledem na ochranu základních práv (restituentů) přiměřeně zvýšena, jelikož cenové předpisy odkazované v § 28a již zásadně neodpovídají současným podmínkám,“ uvádí se v důvodové zprávě pro vládu.
Nejvyšší soud: Soudce nemá nástroj na stanovení ceny
S takovým postupem Nejvyšší soud nesouhlasí. Podle Nejvyššího soudu nemají soudy 229/1991 nástroj, jak stanovovat cenu a k nápravě stavu je potřebné změnit samotný zákon. „Navrhovatel má za to, že jím napadená právní úprava ponechává na rozhodování soudů otázky, jež však nejsou justiciabilní a měly by být řešeny nikoliv mocí soudní, nýbrž mocí zákonodárnou (čl. 6 Ústavy), jelikož soudy nemají jednoznačné a spolehlivé nástroje k určení dostatečně určitého výsledku (výše finanční náhrady,“ uvádí se v důvodové zprávě pro vládu.
Vláda ANO11 a ČSSD se k návrhu staví zcela negativně: „Ministr zemědělství sdělil, že považuje za vhodné, aby vláda vstoupila do řízení sp. zn. Pl. ÚS 21/19 a navrhla zamítnutí předmětného derogačního návrhu,“ stojí ve zprávě. Vláda podle usnesení vstoupí do řízení. Proto usnesením uložila ministryni spravedlnosti, „aby ve spolupráci s ministrem zemědělství vypracovala a v soudcem zpravodajem stanovené lhůtě zaslala Ústavnímu soudu vyjádření vlády formulované ve smyslu návrhu na zamítnutí.“
Právo na soudní ochranu a na vlastnictví v. stát
Návrh Ústavnímu soudu podává občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu na základě věci, která je vedena u Obvodního soudu pro Prahu 3 a ve které bylo k Nejvyššímu soudu podáno dovolání. Nejvyšší soud jednání o dovolání přerušil a podal předmětný návrh na změnu zákona k Ústavnímu soudu.
V dané věci jde o žalobu soukromé osoby na Státní pozemkový úřad. Podle usnesení soud uznal nárok restituenta, avšak náhradu musí počítat podle vyhlášky z roku 1988. Obvodní soud pro Prahu 3 uložil Státnímu pozemkového úřadu už v roce 2017 vyplatit za uznaný nárok 44 083 680, zatímco restituent požadoval dalších 155 103 877.
Z usnesení vyplývá, že případ se už léta táhne a Státní pozemkový úřad odmítá peníze vyplatit, protože podle státu ani doba deset let trvání sporu nezakládá žádný zvýšený nárok, neboť byl od začátku podle státu sporný
V usnesení je rovněž citován Ústavní soud: Danou problematikou se již zabýval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 18.07.2017, přičemž dovodil, že výklad, dle něhož lze na základě těchto ustanovení dát pouze náhradu ve výši odpovídající citovaným podzákonným předpisům, je v rozporu s právem na soudní ochranu zakotveným v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s právem vlastnit majetek upraveným v článku 11 Listiny.
[/mn_protected]
Irena Válová
Tomáš Cikrt
