S příchodem nového roku se některé staré věci nemění. A mezi takové patří například zdražování léků. Pfizer, Bristol-Myers Squibb a další tuto tradici dodržely i letos a zvýšily ceny u stovek svých produktů.
Průměrné zdražení více než 400 položek dosáhlo ve Spojených státech 5,1 procenta. Nejvíce ceny vzrostly u léků Eliquis (Pfizer, Bristol-Myers Squibb), Jardiance (Eli Lilly, Boehringer Ingelheim), Truvada (Gilead), Flovent (GlaxoSmithKline) a Chantix (Pfizer).
Informoval o tom portál FiercePharma.com s odkazem na americký startup GoodRx, který ve své cenové databázi eviduje více než šedesát tisíc farmaceutických výrobků. Ceny o několik procent zvýšila také společnost Biogen u svého léku na roztroušenou sklerózu. O 7,4 procenta vzrostla také cena Humiry z dílny farmaceutické skupiny AbbVie. Portál Marketwatch.com pak přišel s tvrzením, že ceny léků zvýšilo v USA šedesát firem.
Podle analytiků je tento vývoj na začátku roku v souladu s tím, jaká zdražování přišla v předchozích letech. V současné době se však „těší“ vyššímu zájmu ze strany amerických úřadů, cenové praktiky farmaceutických společností si často berou na paškál tamní politici bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Faktem je, že v minulosti docházelo ke zdražování v řádu desítek procent, to letošní je tedy možné v tomto kontextu chápat za poměrně mírné.
Zdražují nám suroviny, hořekují firmy
Loni v lednu farmaceutické firmy v USA zdražily 486 druhů léků průměrně o 5,2 procenta. V lednu 2018 se cenové navýšení týkalo 580 položek a dosáhlo v průměru osmi procent. Podle FiercePharma.com se ale ještě v průběhu ledna mohou k uvedeným výrobcům léků připojit další a vlna zdražování může nakrásně pokračovat.
Farmaceutické firmy se zdražení léků a dalších zdravotnických výrobků snaží obhájit tím, že vzrostly ceny vstupních surovin nebo že v některých případech je zvýšení cen jen nepatrné. Takto argumentuje například americký Pfizer u heparinu, u něhož zvýšil cenu o patnáct procent. Zástupci farmaceutického obra zároveň uvedli, že zdražení bude vykompenzováno vyššími slevami pro konečné odběratele nebo zprostředkovatele. Tím pádem má být výsledný efekt na růst tržeb farmaceutického obra nulový.
Pfizer zdražení heparinu vysvětloval také tím, že musel reagovat na tenčící se globální zásoby léku, protože po něm rapidně rostla poptávka v Číně kvůli epidemii afrického moru prasat. S tímto pohledem ovšem nesouhlasí Michael Rea, výkonný ředitel společnosti Rx Saving Solutions, která se podobně jako GoodRx zaměřuje na monitoring cen léků. „Ceny rostou, ale poptávka zůstává stejná. Bez důkladné kontroly se z toho může lehce stát rozjetý vlak, neboť hrozí, že všichni budeme brzy platit za léky obrovské ceny,“ uvedl pro Marketwatch.com.
Společnost GlaxoSmithKline zdražila asi pětadvacet druhů svých léků, u všech ale udržela růst cen do pěti procent. A to včetně vakcíně Shingrix proti pásovému oparu. Zástupci GSK zvýšení cen zdůvodnili tím, že jejich léky na americkém trhu posledních pět let padaly ročním průměrným tempem 3,4 procenta. Do pěti procent zdražila své produkty také francouzská skupina Sanofi s tím, že jde jen o kopírování růstu cen zdravotnické produkce.
Kdo zastaví zdražování: Pelosiová versus Trump
Rostoucí ceny léků jsou nejen ve Spojených státech dlouhodobě předmětem kritiky. Donald Trump během své předvolební kampaně i během prvních několika měsíců ve funkci prezidenta sliboval, že si na zdražování léků posvítí. Doposud ale zůstalo spíše u proklamací než reálných činů, které by dokázaly cenový růst efektivně brzdit. Až na jednu výjimku: Donald Trump navrhl do nové obchodní smlouvy mezi USA, Kanadou a Mexikem zavést zkrácení patentové ochrany značkových léků, od čehož si sliboval i jejich zlevnění. Nakonec by snad mohlo pomoci to, že se budou léky moci do USA dovážet z Kanady, což by mohlo na americkém trhu zostřit konkurenční prostředí.
Kromě toho dolní komora amerického Kongresu jen dva týdny před koncem roku schválila zákon z pera předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, jenž má za cíl ceny léků regulovat. Pokud zákon projde i Senátem, kde ovšem mají většinu hlasů republikáni, vláda by měla mít mimo jiné pravomoc každý rok jednat s farmaceutickými firmami o cenách 250 nejdražších léků, k nimž na trhu existuje jen jediná alternativa. Cena, na které by se stát a výrobci dohodli, by byla dostupná nejen pro pacienty, jež využívají péči v rámci programu Medicare, ale pro všechny.
Rozpočtový výbor Kongresu spočítal, že Pelosivé zákon by mohl americkému zdravotnictví v příštích deseti letech ušetřit až 456 miliard dolarů (10,5 bilionu korun – to odpovídá přibližně dvojnásobku českého ročního HDP). Ušetřené peníze by se prý mohly reinvestovat do výzkumu a vývoje nových léků. Republikánští senátoři ovšem pracují na svém vlastním zákonu proti vysokým cenám léků. Jedním z opatření by bylo zastropování maximálního doplatku za léky na předpis a zároveň stanovení maximálního tempa růstu cen léků na úroveň roční míry inflace.
Petr Musil
