Index udržitelnosti se snaží zjistit, jak stabilní jsou evropské zdravotnické systémy. Ten český je mírně pod průměrem
Velká množství dat, která sbíráme o našich zdravotnických systémech, bychom měli umět využít k tomu, abychom se z nich poučili a hlavně předešli budoucím problémům. To je ve zkratce hlavní myšlenka, která stála za vznikem projektu FutureProofing Healthcare. Ten si klade za cíl podnítit odbornou i politickou diskusi o tom, jak v porovnání s ostatními zlepšit systémy zdravotní péče v jednotlivých zemích a stabilizovat je vůči nesnázím, které mohou v následujících dekádách přijít. Česká republika si zatím v rámci tří indexů projektu – index udržitelnosti, rakoviny prsu a roztroušené sklerózy – vede ve srovnání s ostatními zeměmi průměrně až mírně podprůměrně. Projekt od začátku podporuje farmaceutická společnost Roche.
První výsledky projektu FutureProofingHealthcare představila společnost Roche na mezinárodním zdravotnickém fóru v rakouském Gasteinu vloni v říjnu. „Chceme klást zásadní otázky a ukázat na ty nejlepší evropské příklady dobré praxe na základě robustních a spolehlivých dat,“ komentoval tehdy projekt zástupce společnosti Joerg Rupp.
V rámci projektu shromažďuje mezinárodní tým odborníků údaje ze zhruba stovky studií a statistik o třiceti evropských zemích a jejich zdravotnických systémech, které publikovaly respektované mezinárodní organizace jako Světová zdravotnická organizace, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Eurostat. Postupně vytvořili jakousi interaktivní databázi, v níž lze libovolně vyhledávat a lze tak na jednom místě získat představu o systémech poskytování zdravotní péče v evropských zemích, a to nejen ve vzájemném srovnání ale i na národní úrovni.
V současné chvíli nabízí projekt porovnání ve třech konkrétních oblastech: udržitelnost systému, rakovina prsu a roztroušená skleróza. K vyhodnocení každé z nich autoři použili několik základních kritérií („vital signs“). Například pro tu první, index udržitelnosti, zvolili autoři kritérium přístupu k péči, zdravotního stavu, inovace, kvality a stability. V rámci daného kritéria pak přidělili zemím bodové skóre, jejichž součet posléze ukazuje na míru udržitelnosti a stabilitu celého systému. Zde se Česká republika s celkovým počtem 48 bodů ze sta umístila ze třiceti zkoumaných zemí na 19. místě (průměr zemí EU byl 55 bodů). Z uvedených znaků byl na tom český systém nejhůře z hlediska stability, tedy schopnosti vyrovnat se s potřebami pacientů i v budoucnu (24. místo a 39 bodů). Dále bychom měli zapracovat na snížení spotřeby alkoholu (29. místo a pouhých 10 bodů) nebo lepším přístupu k péči prostřednictvím elektronického zdravotnictví (27. místo a 20 bodů). Na druhou stranu jsme na tom nejlépe z hlediska počtu narozených dětí očkovaných proti spalničkám nebo výskytu HIV na 1.000 obyvatel (v obojím případě obdržela ČR 100, tedy plný počet bodů).
„Celkově je na tom Česká republika s udržitelností mírně pod průměrem srovnávaných zemí. Tomu by se podle autorů indexu dalo pomoci, kdyby zvýšila své investice do výzkumu, vývoje a inovací,“ okomentoval výsledky pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí české pobočky Roche Jiří Pešina.
Mohlo by vás zajímat
Dalším z nabízených indexů je index rakoviny prsu, který sleduje cestu pacienta systémem od diagnózy až po paliativní léčbu a smrt. Zde se ČR umístila na 17. místě z 28 evropských zemí s celkovým skóre 53 bodů, což je mírně pod průměrem. Mezi různými faktory, z nichž se celková hodnota indexu v oblasti rakoviny prsu skládá, se však ukázaly velké rozdíly. Ve srovnání s ostatními státy se Češi vedou dobře ve výsledcích léčby a míře přežití (8. místo, 80 bodů) nebo v oblasti péče o pacienta z hlediska jeho potřeb (6. místo, 61 bodů), horší to už ale je například u nabídky paliativní péče (25. místo, 20 bodů).
Dalším onemocněním, na které se projekt zaměřil vloni, je roztroušená skleróza. Z třiceti hodnocených zemí se ČR umístila na slušném dvanáctém místě s 50 body. Díky vysokému počtu oftalmologů a neurologů a také nízké mortalitě se dokonce umístila na prvním místě při hodnocení klinických aspektů. Hůře je na tom naopak z hlediska podpory pacientů (23. místo, 32 bodů), a to i díky nízkému počtu psychologů a dostupnosti e-health.
„Politici potřebují znát fakta, která jim umožní otevřeně a upřímně vyhodnotit, jak zdravotnické systémy fungují, když se vzájemně porovnají. A o systémech zdravotní péče to platí dvojnásob,“ prohlásila bývalá irská vicepremiérka a ministryně zdravotnictví Mary Harneyová, která je jedním z expertů přizvaných k účasti na projektu. Podle ní přinášejí data více světla do oblastí, které bychom někdy raději ani neviděli. „Potřebujeme klást informované otázky a hledat dobře podložené odpovědi. Proč některé země zjistí rakovinu u svých občanů dříve a ti se pak rychleji dostanou k potřebné péči? Kde je byrokracie příliš velkou překážkou a proč? Je skutečně nevyhnutelné, aby byly severské země neustále lépe hodnoceny než země na východě? A proč relativně bohaté země na západě jsou stále v některých oblastech pozadu navzdory jejich finančním možnostem? Nejdůležitější je to slovíčko proč“, dodala Harneyová.
Projekt podporuje od začátku farmaceutická společnost Roche. „Právě prvním z uvedených indexů jsme chtěli zahájit diskusi o udržitelnosti zdravotnických systémů v Evropě a o tom, jak můžeme tyto systémy dobře připravit na to, aby zajišťovaly potřebnou péči pro pacienty i do budoucna,“ popisuje Pešina. „Udělali jsme vše pro to, aby údaje v indexu zevrubně přezkoumal panel nezávislých expertů tak, aby mohly podnítit věcnou diskusi založenou na faktech,“ dodal mluvčí společnosti.
Projekt by mohl podle svých autorů pomoci zjistit, co v systému funguje již dnes a co je potřeba udělat do budoucna. „Indexy jistě nejsou bez chyby,“ říká Harneyová. „Obsahují bílá místa, která je třeba v následujících letech doplnit. Ale je to skvělý začátek.“
Helena Sedláčková
Helena Sedláčková
