U příležitosti dne boje proti rakovině, který si svět tento týden připomněl již podvacáté, zahájila evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová celounijní veřejnou konzultaci o evropském plánu boje proti rakovině, do níž se má zapojit široká laická i odborná veřejnost. Sama komisařka bude o plánu mluvit s politiky i zástupci mezinárodních organizací. Výsledek diskusí zapracuje do akčního plánu, který zahrne opatření týkající se všech fází tohoto onemocnění a který předloží do konce roku. Tento boj si doslova bere osobně stejně jako její šéfka Ursula von der Leyenová – oběma rakovina významně ovlivnila život.
Rakovina je téma, které je evropské komisařce pro zdraví a bezpečnost potravin Stelle Kyriakidesové velmi blízké. Jak jsme již psali zde, bojem s touto zákeřnou nemocí si sama opakovaně prošla, aby se následně stala celoživotní obhájkyní práv onkologicky nemocných pacientů. Několik let dokonce stála v čele významné organizace zastupující zájmy žen s rakovinou prsu Europa Donna. Už v této pozici se začala zasazovat o to, aby evropské státy začaly naplňovat obsáhlé usnesení Evropského parlamentu z roku 2003 k rakovině prsu, které vyjmenovávalo minimální standardy screeningu a léčby této nemoci.
Tento týden Kyriakidesová oficiálně na konferenci ke světovému dni proti rakovině zahájila veřejnou konzultaci, v rámci níž se může kdokoli vyjádřit, jak se k boji proti nádorovým onemocněním postavit, v jakých oblastech a v jakém rozsahu by bylo vhodné přijmout opatření. Na jejím konci vznikne evropský akční plán boje proti rakovině, který komisařka pro zdraví předloží nejpozději do konce tohoto roku. „Chceme dosáhnout změny pro evropské občany, pacienty a systémy zdravotní péče. Úspěch plánu bude záviset na tom, zda se plně zapojí občané včetně onkologických pacientů a příslušní aktéři na celoevropské, národní i místní úrovni. Vyzývám všechny, aby se angažovali a přispěli k vypracování co nejambicióznějšího a nejúčelnějšího plánu. Budeme-li postupovat společně, můžeme dosáhnout skutečné změny,“ prohlásila komisařka.
Plán by měl zahrnout opatření týkající se každého stádia nemoci, tedy od prevence (podporu zdravého životního stylu a stravování, očkování proti rakovině děložního čípku, životní prostředí, výzkum, informovanost), včasný záchyt a diagnostiku (podporu screeningu), léčbu (přístup k péči, zavádění nových inovativních terapií, dostupnost léčiv) až po kvalitu života nemocných pacientů a jejich rodinných příslušníků (opatření na zlepšení opětovného zařazení do pracovního života, předcházení diskriminaci, paliativní péči, předávání osvědčených postupů).
Komisařka počítá s tím, že na podporu projektů, které by měly pomoci uvést cíle plánu do praxe, vyčlení Evropská unie i příslušný rozpočet. Například v rámci unijního finančního programu na podporu vědy a výzkumu Horizont Evropa vznikne sekce „Mise rakovina“. Konkrétní částky však zatím nejsou známy, dlouhodobý rozpočet EU na období 2021 – 2027 se stále vyjednává. Od roku 2007 však investovala Evropská unie do vědy a výzkumu v oblasti rakoviny již přes 3 miliardy eur.
S plánem bojovat proti rakovině budou úzce souviset další významné iniciativy, ke kterým se komisařka ještě letos chystá: strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která si klade za cíl zajistit přístup občanů EU k dostupným a zdravým potravinám, „Evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat“, kde by měli vědci a lékaři sdílet aktuální klinická i výzkumná data, a nakonec „Farmaceutická strategie pro Evropu“, která by měla pomoci řešit dostupnost léků (psali jsme o tom zde).
Již nyní se Stella Kyriakidesová čile setkává se zástupci pacientských organizací, odborných společností a dalšími, kteří mají k tématu rakoviny co říci. O konkrétních prvcích plánu bude hovořit i s politiky z členských států v rámci Rady EU, poslanci Evropského parlamentu a zástupci mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Příspěvky do veřejné konzultace může kdokoli formou odpovědí na elektronický dotazník zasílat do 28. dubna. Stejně tak je možné se do 3. března vyjádřit k předloženému časovému harmonogramu.
Každý z nás má nějakého přítele, kolegu nebo příbuzného
O záměru předložit evropským státům komplexní plán boje proti rakovině, který by se měl stát „počátkem nové éry“ v prevenci a léčbě rakoviny a související péči, hovořila již stávající šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém slyšení v Evropském parlamentu vloni v červenci (přečtete si zde). Rakovina je totiž velmi osobní téma nejen pro Kyriakidesovou ale i pro von der Leyenovou, která přišla na zmíněnou konferenci Kyriakidesovou osobně podpořit. „Poprvé jsem slyšela slovo rakovina, když mi bylo třináct a moje jedenáctiletá sestřička umírala na zhoubný sarkom kosti (sarkom je poměrně vzácný zhoubný nádor pojivové tkáně – pozn.red.). A moje rodina ani doktoři nemohli nic dělat,“ popisovala Ursula von der Leyenová důvody, proč je pro ni téma rakoviny tak důležité a také proč se nakonec rozhodla stát se lékařkou. „Každý z nás má nějakého přítele, kolegu nebo příbuzného, který s tímto onemocněním bojoval. Každý z nás pociťoval stejný smutek a bezmoc. Existuje však něco, co můžeme udělat – jednotlivě i společně, na úrovni členských států a prostřednictvím Evropské unie,“ dodala předsedkyně.
Za naprosto nepřijatelnou pak považuje šéfka Komise skutečnost, že v různých státech Evropské unie mají nemocní rakovinou různou šanci na včasnou diagnózu a tím i přežití. „Dvacet pět členských států zavedlo screening rakoviny prsu. Ale jen dvacet také screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. U ženy s rakovinou děložního čípku, která žije v Rumunsku, je ve srovnání s ženou z Itálie 16x vyšší pravděpodobnost, že zemře, “ řekla von der Leyenová. „Nedávná studie Eurostatu ukázala, že v jednom členském státě dorazilo během posledních dvou let na mamografii 82 procent žen ve věku 50 až 69 let, zatímco v jiném státě je to 0,2 procenta. To je šokující rozdíl a to je přesně ten druh problému, který by náš plán boje proti rakovině měl pomoci řešit,“ doplnila ji Kyriakidesová.
Rakovina je hned po kardiovaskulárních onemocněních druhou hlavní příčinou úmrtí v evropských státech. Každý rok je v EU rakovina diagnostikována u 3,5 milionu osob a zemře na ni přes jeden milion lidí. Podle odhadů se počet případů rakoviny do roku 2035 zdvojnásobí a přímo se dotkne 40 procent obyvatel EU. Představuje tedy i významnou zátěž pro zdravotnické systémy a národní ekonomiky obecně. V České republice diagnostikují lékaři ročně zhoubný nádor u necelých 90 tisíc pacientů. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR žije v české populaci kolem 600 tisíc onkologicky nemocných lidí a na nádorová onemocnění ročně zemře kolem 27 tisíc lidí. Počty onkologických pacientů u nás každoročně rostou, ale úmrtnost pozvolna klesá, a to i díky lepší informovanosti, preventivním screeningům a moderní léčbě (psali jsme o tom například zde).
První evropský plán boje proti rakovině pochází z 80. let minulého století a stál mimo jiné u prvních evropských legislativních opatření v oblasti boje proti kouření a na podporu bezpečnosti práce. Od té doby vzniklo několik společných dokumentů k tématu ať již směřovaných k laické veřejnosti jako dvanáct rad uvedených v Evropském kodexu proti rakovině nebo ke členským státům jako Doporučení Rady ke screeningu rakoviny z roku 2003, usnesení Evropského parlamentu k boji proti rakovině nebo Evropské pokyny pro zajištění kvality screeningu rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního čípku. Evropská unie však nemůže v této oblasti přijmout přímo legislativní předpis (směrnici či nařízení). To neumožňuje primární právo EU, podle něhož spadá odpovědnost za zdravotnické systémy a poskytovanou zdravotní péči do působnosti členských států.
Veřejné konzultace k různým tématům vyhlašuje Evropská komise poměrně často. Zjišťuje si tak názory odborné i laické veřejnosti, plánuje-li předložit návrh nějaké důležité strategie nebo legislativního předpisu.
Helena Sedláčková
