Očkování proti meningokoku by měla nejmenším hradit pojišťovna, děti na školy v přírodě nebudou potřebovat potvrzení o očkování a hlavní hygienik nově asi bude muset být lékař – alespoň to přinášejí některé pozměňovací návrhy, které v rámci novely zákona o ochraně veřejného zdraví ve středu schválil sněmovní zdravotnický výbor. Ten zároveň zamítl zrušení povinnosti doložit očkování na tábory nebo rozvolnění pravidel pro soukromé školky.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví byla předložena v souvislosti s potřebou adaptace dvou unijních nařízení, která se týkají úředních kontrol a poskytování informací o potravinách spotřebitelům (psali jsme také zde). K novele byla ovšem načtena řada pozměňovacích návrhů, které se dle očekávání týkaly zejména očkování. Objevila se zde ale také změna, která, pokud bude schválena, bude znamenat konec hlavní hygieničky Evy Gottvaldové (psali jsme také zde).
„Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě. Účinnost navrhované změny pod bodem 1 se navrhuje odložit o cca 1 rok, aby mohlo být zajištěno obsazení místa osobou splňující požadavek lékařského vzdělání na tomto místě,“ stojí v pozměňovacím návrhu skupiny poslanců v čele s Věrou Adámkovou. „Zavedení odbornosti lékaře u hlavního hygienika je vedeno snahou zajistit odbornost orgánů ochrany veřejného zdraví, které postupně ztrácejí medicínský charakter. Do systému ochrany veřejného zdraví tak nepřicházejí lékaři, jsou preferovány inspekční metody práce bez odpovídajícího vyhodnocování zdravotních rizik a ovlivňování reálných priorit zdravotního stavu a veřejného zdraví,“ píše se v odůvodnění.
Pozměňovací návrh dále obsahuje ještě několik změn, které nezpochybnitelně definují úlohu a postavení lékaře orgánu ochrany veřejného zdraví a vyjmenovávají činnosti, které mohou v orgánech ochrany veřejného zdraví vykonávat jen lékaři. Má jít zároveň o jedno z opatření směřující k opětovnému získání lékařů pro práci v hygienické službě i odpovídajícímu odměňování.
K návrhu se přitom, alespoň na veřejné části zasedání výboru, nekonala žádná debata, a výbor ho jednotně schválil (pouze Piráti se hlasování zdrželi, ministerstvo mělo k návrhu neutrální stanovisko).
Pentavakcína do školky stačí
Rozsáhlá diskuze se naopak týkala, jak se dalo očekávat, očkování. „Za mě a ministerstvo zdravotnictví se zásadně nemohu ztotožnit s návrhy, které popírají zásadu kolektivní imunity a jsou způsobilé dále snížit vnímání veřejnosti ohledně potřebnosti pravidelných očkování a vedou tak ke snadnějšímu šíření nemocí ve společnosti. Podobně nemohu souhlasit s návrhem na vypuštění podrobení se pravidelnému očkování jako podmínky pro přijetí do dětských skupin, soukromých mateřských škol a předškolních zařízení, v nichž je provozována živnost výchova dětí nad tři roky věku. Je na místě, aby podmínky byly pro všechny stejné, ať jsou to soukromé či veřejné mateřské školy nebo dětské skupiny,“ podtrhává ministr Adam Vojtěch.
Navrženo přitom bylo několik variant zrušení povinnosti dokládat očkování u dětí při účasti na školách v přírodě a zotavovacích akcích. Samo ministerstvo nakonec odsouhlasilo, že povinnost je možné zrušit u škol v přírodě. „Škola v přírodě je krátká akce, kde jsou lidé, kteří spolu jsou během školního roku, a když ve škole k žádnému problému nedošlo, není důvod je hendikepovat, aby na školu v přírodě nemohli vyjet. Jiný případ je, když do nového kolektivu přijde někdo, kdo je bezpříznakový nosič, a začne tam bakterii šířit, takže může dojít k onemocnění. V tomto případě je tedy naše stanovisko negativní,“ vysvětluje náměstek MZ Roman Prymula.
Ačkoliv se při minulém zasedání poslanci výboru postavili proti všem návrhům, které změkčují opatření související s povinným očkováním, s tím, že i výše popsaná výjimka škol v přírodě může podkopat u některých rodičů vnímání důležitosti očkování, tentokrát tuto výjimku schválili. Vedle toho schválili možnost přijímat do školek děti očkované pentavakcínou, která neobsahuje očkování proti hepatitidě B. „Z hlediska potenciálního přenosu je riziko nulové, takže souhlasíme s tím, že aplikace pentavakcíny není kontraindikací vstupu do školky,“ říká za ministerstvo, které k pozměňovacímu návrhu dalo kladné stanovisko, náměstek Prymula.
Stejně jako na minulém výboru se pak rozhořela debata o tom, zda má přednost svoboda podnikání a volby u soukromých školek, nebo ochrana veřejného zdraví. Podmiňovat očkováním přijetí do dětské skupiny nebo soukromé školky považuje za nesprávné a dokonce protiústavní Petr Pávek (STAN). Ministerstvo si ale v tomto rázně trvá na svém. „I soukromé školky jsou zapsány ve školském rejstříku a stejně jako veřejné mateřské školy musí splňovat veškeré hygienické podmínky či zázemí. Stát se jen rozhodl, že nastaví další podmínku, tedy že ti, kdo v zařízeních jsou, musí být očkovaní. Není to nic, co by bylo protiústavní, je to jen další hygienické opatření,“ reaguje ministr Vojtěch. Poslanci výboru se přiklonili na stranu ministerstva a i do soukromých školek by tak podle nich měly být přijímány jen očkované děti.
Dospívající si na hrazené očkování proti meningokoku musí počkat
Pozměňovací návrhy se ovšem netýkaly jen snah rozvolňovat systém povinného očkování, ale naopak i rozšíření dobrovolných hrazených očkování, konkrétně proti meningokoku u dětí do jednoho roku. Návrh podaný Andreou Brzobohatou (za Ano) podporují vakcinologové a byl projednán i se zdravotními pojišťovnami, které na něj vyhradily finanční prostředky. Nejde přitom o malou částku – tři dávky mohou přijít až na deset tisíc korun.
Debata se v tomto bodě točila kolem toho, že zůstává stranou druhá riziková skupina, což jsou adolescenti. Brzobohatá to zdůvodňuje tím, že v tuto chvíli na obě skupiny nemají pojišťovny dost prostředků. „Beru to jako výkopový krok, protože nejde všechno hned. Pokud to půjde, pokusila bych se očkování zařadit ještě v tomto volebním období i pro pubescenty,“ dodává Brzobohatá. Návrh podporuje i ministerstvo, které by jinak samo úhradu zařadilo do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by měla jít na jaře do prvního čtení. Poslanci výboru nakonec návrh schválili.
Na nesouhlasné rozhodnutí naopak narazil druhý pozměňovací návrh Andrey Brzobohaté, který se týká úpravy sdělování diagnózy HIV zdravotníkům. „Jsem zásadně proti tomu. Při kvalitní péči o pacienta musíme vědět, co pacientovi je,“ říká k tomu Věra Adámková. „Existuje legitimní diskuze, že na jedné straně jsou práva pacientů na intimitu a informace o jejich chorobách, na stranu druhou je tu právo ostatních, jednak aby mohli dobře léčit, ale i aby se mohli chránit, takže by měli vědět o tom, zda má pacient nějakou nakažlivou nemoc, která je ohrožuje. Kdyby ale taková debata měla vzniknout, měla by být komplexní a měla by zahrnovat to, jaké informace mají v dokumentaci být a kdo se k nim má dostat. Navíc se tu zpochybňuje lékařské tajemství a jeho dodržování. Pokud se k informacím dostane někdo, kdo tajemství nechrání, měli bychom to tvrdě postihovat – ne říci, že jedna skupina má být více chráněna, protože nemáme zcela důvěru,“ dodává Vlastimil Válek (TOP 09).
Michaela Koubová
