Ministři zdravotnictví členských států EU se včera mimořádně sešli v Bruselu, aby projednali opatření proti šíření koronaviru, nově nazývaného COVID-19. Shodli se na tom, že pokud chtějí zabránit jeho nekontrolovanému šíření, musí zůstat v pohotovosti, aktivně spolupracovat a svou podporu zaměřit nejen do Číny ale například i do afrických zemí. Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mimo jiné podpořil i závěr, že je nutné postupovat v souladu s doporučeními WHO, která ovšem zatím nesouhlasí s omezováním letecké dopravy. Ministři také schválili návrh komisařky pro zdraví Kyriakidesové na společný nákup osobních ochranných pomůcek, které se ve velké míře vyrábí právě v Číně.
Situace v Evropě je pod kontrolou, členské státy, Evropská komise i expertní agentury Evropské unie však zůstávají připraveny a v pozoru. Tak by se zhruba dalo shrnout včerejší jednání ministrů zdravotnictví členských států EU v Bruselu, které mimořádně svolalo stávající chorvatské předsednictví k aktuální situaci ohledně šíření koronaviru, nově nazvaného COVID-19. „Jsme připraveni, nesmíme však polevit v pozornosti. Situace v Evropě je zatím klidná, ale pokud se zhorší, musíme spojit síly,“ prohlásila v úvodu jednání evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. „Přijímat konkrétní opatření proti šíření viru je ve vaší národní pravomoci, ale mělo by se tak dít koordinovaně, vycházet z faktů a doporučení Světové zdravotnické organizace,“ zdůraznila ministrům. Úspěch podle ní závisí na především na aktivní spolupráci členských států a sladění přijatých opatření. „Pokud své úsilí rozdrobíme, budeme zranitelnější,“ dodala komisařka.
Podle ředitelky Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) Andrey Ammonové je v současnosti riziko šíření viru v Evropě velmi nízké, především s ohledem na nízký počet nakažených a doposud přijatá opatření ze strany států. „Musíme ale počítat s dalšími případy nákazy, a to i od lidí přicházejících z jiných zemí, než je Čína,“ uvedla Ammonová. Podle ní jsou v pohotovosti i evropské laboratoře, které by v současné chvíli dokázaly analyzovat kolem 8.000 vzorků týdně.
Společně nakupovat, lety nezakazovat
Ministři zdravotnictví, včetně českého ministra Adama Vojtěcha (za ANO), který se jednání také zúčastnil, podpořili návrh komisařky Kyriakidesové na společný nákup osobních ochranných pomůcek jako jsou roušky a respirátory. Z velké části se totiž vyrábí v Číně, která jich má sama akutní nedostatek. Komisařka již podle svých slov také zahájila jednání se zástupci průmyslu o možnostech navýšení jejich výrobních kapacit.
Podobné obavy jako v případě roušek a respirátorů platí i pro léky, kde je situace podobná. Podstatná část evropské produkce léčiv pochází z Číny a některé léky se vyrábí pouze tam. Jejich dostupnost sice není podle komisařky zatím v Evropě ohrožena, nicméně i tak Evropská léková agentura (EMA) vytvořila ad hoc pracovní skupinu, která připravuje krizové scénáře. V případě potřeby může EMA podobně jako v případě ochranných pomůcek zorganizovat společný nákup některých léků. V této souvislosti se ministři shodli na tom, že nová strategie v oblasti léčiv, kterou má komisařka Kyriakidesová předložit na konci roku, by měla zahrnout opatření na podporu evropské výroby některých důležitých léků. „To je problém, který musíme řešit, a to i do budoucna,“ komentoval to ministr Vojtěch. „Velké farmaceutické firmy koncentrovaly svoji výrobu do Číny, kde ji nemůžeme nijak ovlivnit, ale jsme na ní závislí,“ dodal ministr.
Ve svých závěrech přijatých na jednání ministři zdravotnictví shodně s úvodním projevem komisařky Kyriakidesové prohlašují, že musí zůstat v pohotovosti, aktivně spolupracovat a přijímat taková opatření proti šíření viru, která jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). V této souvislosti stojí za zmínku, že WHO v současnosti stále nedoporučuje omezovat leteckou dopravu, což je v přímém rozporu se zákazem letů z Číny, který od 9. února zavedla Česká republika a z dalších evropských zemí například Itálie. To ale oběma zemím nebránilo, aby s uvedenými závěry souhlasily. „Lety není potřeba zakazovat,“ potvrdila i sama komisařka. Ministři se nicméně shodli na tom, že by se státy mohly začít dotazovat cestujících z rizikových oblastí na jejich kontakty s lidmi ze zasažených míst.
A podpořit slabé
Na jednání vystoupil také výkonný ředitel WHO pro krizové programy Mike Ryan, který spolu s komisařkou i šéfkou ECDC ujistil ministry, že velmi úzce spolupracují a jsou prakticky denně v kontaktu s čínskými úřady, a to na expertní i politické úrovni. Ryan při této příležitosti apeloval na solidaritu a podporu Číně ze strany evropských států, například právě dodávkami ochranných pomůcek. Země se potýká s kritickým nedostatkem ochranných roušek a obleků, který komplikuje práci zdravotnického personálu zejména v nemocnicích v ohnisku nákazy provincii Chu-pej, odkud se od konce loňského roku nákaza šíří. Samotná Česká republika se již rozhodla věnovat Číně 4,5 tuny zdravotnického materiálu a přibližně šest milionu korun WHO, které může směřovat například na podporu výzkumu nové vakcíny.
Ryan dále zdůraznil, že podporu je třeba zaměřit i na státy s „jaksi slabšími“ systémy. Tedy především ty v Africe, kam nyní směřují zraky zdravotnických odborníků. Zatím nulový počet hlášených případů z Afriky vyvolává s ohledem na početnou čínskou komunitu v některých zemích obavy z možnosti nekontrolovaného rozšíření viru právě zde, a to s ohledem na leckdy žalostný stav místních zdravotnických systémů. „Stále máme šanci udržet šíření viru pod kontrolou či přímo zastavit, ale pokud se dostane do slabších zemí, tak to bude problém. Na to se teď musíme zaměřit,“ prohlásil Ryan. WHO tak například aktuálně ve spolupráci s Německem rozdává diagnostické vybavení do afrických laboratoří. V kontaktu s africkým (ale také třeba kanadským a americkým) centrem pro kontrolu nemocí je podle Ammonové i ECDC. Ministři Ryanův apel podpořili a došli k závěru, že je nutné ve spolupráci s WHO vypracovat obecný koordinovaný přístup podpory zemím, jejichž zdravotní systémy jsou méně výkonné.
Včerejší diskuse ministrů nebyla prvním jednáním na nejvyšší politické úrovni v rámci EU. Od ledna, kdy se objevily první případy nákazy v Evropě, spolu členské státy v rámci nastaveného systému krizové připravenosti úzce spolupracují a sami ministři měli možnost diskutovat o opatřeních již 7. února v rámci videokonference svolené chorvatským předsednictvím.
V Evropě je dosud hlášeno přes čtyři desítky nakažených, nejvíce v Německu, Francii a Velké Británii, v ČR zatím žádný. Šéfka ECDC Ammonová již dříve v Evropském parlamentu uvedla, že nebezpečí šíření viru v Evropě sice nelze podceňovat, ale aktuálně větší hrozbou pro evropské státy je epidemie spalniček nebo rostoucí resistence vůči antibiotikům.
První případy nákazy neznámým typem koronaviru se objevily v Číně ve městě Wu-han v prosinci 2019. Počet nakažených přesáhl podle posledních zpráv 60.000, naprostou většinu nemocných hlásí Čína. Podle Mika Ryana má 82 procent případů nákazy mírný průběh, 15 procent případů je závažných a 3 procenta kritické. Virus si dosud vyžádal přes 1.300 obětí na životech, všechny opět v Číně s výjimkou jednoho úmrtí na Filipínách a jednoho v Japonsku. Počet denních hlášení nových nakažených však klesá, což vede k mírnému optimismu čínských úřadů, že epidemie by mohla do dubna skončit. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Gebreyesus však stále nabádá k opatrnosti. On sám se jednání ministrů nezúčastnil, protože ve stejné době byl v Kongu, kde již od srpna 2018 řádí epidemie eboly. Ve středu WHO dokonce v této souvislosti prodloužila o další tři měsíce globální stav nouze, který vyhlásila vloni v červenci (a který nedávno vyhlásila i v případě koronaviru). Doposud se ebolou v Kongu nakazilo přes 3.400 lidí a více než 2.200 jich zemřelo. Nebezpečí šíření viru však není globální.
Helena Sedláčková
