Vznik chráněného bydlení a porozumění na trhu práce je další výzvou pro zlepšování života lidí s poruchami autistického spektra (PAS), pokrok je již ve vzdělání a zdravotní péči. Informace včera zazněly na tiskové konferenci k Mezinárodnímu dni Aspergerova syndromu.
Aspergerův syndrom je formou autismu, jež se často pojí s vysokým IQ a silným zájmem o jedno téma, potíže jsou naopak v komunikaci a oblasti emocí. Lidí s různými PAS žije v Česku asi 200.000, často bez diagnózy.
„Stále jsou v oblasti zaměstnávání nedobré zkušenosti, se kterými se setkáváme, ale množí se i ty pozitivní,“ uvedl ředitel pacientské organizace Adventor, který sdružuje lidi s Aspergerovým syndromem, Michal Roškaňuk. Podle něj je lepší než zřizovat chráněná pracovní místa, když se firmy zajímají o to, jaký přínos pro ně autista jako zaměstnanec může být.
Některé firmy už s tím zkušenosti mají. Například Šimon Hlinovský s Aspergerovým syndromem pracuje ve velké softwarové společnosti v oddělení náboru zaměstnanců. „Všimla si potenciálu lidí s poruchami autistického spektra, pracuje nás tam víc. Projekt Autismus v práci funguje v mnoha zemích po celém světě. Pracují často jako IT specialisté nebo programátoři,“ vysvětlil.
Právě pracovní pohovor je podle něj často důvodem, proč firma nakonec člověka s PAS nevybere. „Někteří personalisté nechápou naše specifika. Někteří lidé s PAS mají třeba problém s očním kontaktem, což podle nich působí nedůvěryhodně,“ dodal.
Situace se zlepšila i v oblasti zdravotnictví. „Vznikla metodika pro dětské lékaře, která je schopná zachytit první příznaky při preventivních prohlídkách ve 24 měsících. Aspergerův syndrom se pak projevuje mezi pátým a sedmým rokem života,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři mají navíc na ošetření osoby s PAS více času hrazeno zdravotní pojišťovnou. Dospělé autisty, kteří o to budou stát, bude moci dál ošetřovat dětský lékař.
Ministerstvo podporuje také vzdělávání dětských klinických psychologů, kteří mohli PAS diagnostikovat. „Pracujeme na tom, abychom obor zatraktivnili i z hlediska úhrad,“ dodal. Letos podle poslance Davida Kasala (ANO) dokončí studium na Masarykově univerzitě v Brně první terapeuti takzvané ABA terapie, která dětem s PAS pomáhá.
Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové byl od roku 20015, kdy se potřebami lidí s PAS začala zabývat i vláda, velký posun v oblasti vzdělávání. „Nikdo nezpochybňuje, že děti s Aspergerovým syndromem mají právo na vzdělání. Potřebujeme se ale vypořádat se specifickými vzdělávacími potřebami těchto dětí, které jsou často kombinovány s mimořádným nadáním,“ uvedla. Podle Roškaňuka lépe lidem s PAS vycházejí vstříc vysoké školy.
Vzdělávat o autismu by se ale podle odborníků měly také různé profese, aby věděly, jak s lidmi s autismem jednat. Na tiskové konferenci zmiňovali například úředníky, soudy nebo policii. Je třeba se také zaměřit na dostupnost sociálních služeb, zejména v některých obcích. Naději lidé s PAS a jejich rodiny vkládají do novely zákona o sociálních službách.
Problematice osob s PAS se věnuje odborná skupina při vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením vedeném zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou. Někteří členové si na fungování rady stěžovali, funguje podle nich nekoncepčně a nemá ani jednací řád. V listopadu byli – podle nich bezdůvodně – ze skupiny odvolaní. Další rezignovali, aby vyjádřili nesouhlas s tímto krokem vedení skupiny. „Na začátku března proto proběhne na Úřadu vlády schůzka s těmito členy k projednání celé situace,“ sdělila na dotaz ČTK Olga Jeřábková z Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády. Otevřeným dopisem se obrátili také na premiéra Andreje Babiše (ANO), žádají rozpuštění stávající skupiny a jmenování nového vedení.
-čtk-
