Jen do konce loňského roku měla trvat podpora části systému komunikace policie a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Protože ministerstvo vnitra dosud nerozhodlo o tom, jestli bude pokračovat ve stávajícím modelu komunikace Tetrapol nebo zvolí jinou alternativu, od ledna hrozil spojení systému kolaps. Vnitro se nakonec dohodlo na dočasném pokračování spolupráce se stávajícím poskytovatelem společností – Pramacom. Před koncem roku antimonopolní úřad také zamítl stížnost neúspěšného uchazeče o provozování systému spojení IZS.
Ministerstvo vnitra na poslední chvíli zachránilo možnost komunikace složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Problém vnitro ovšem samo zavinilo, protože bylo delší dobu nečinné, přestože vědělo, že ke konci tohoto roku končí dohoda o podpoře páteřní informační sítě. Navíc některým komponentům systému vypršela podpora už na konci loňského roku. Vnitro proto uzavřelo dohodu o „dočasném pokračování spolupráce“ se stávajícím poskytovatelem systému.
Složky Integrovaného záchranného systému (IZS) používají ke své komunikaci síť Pegas. Jde o neveřejnou obdobu veřejných digitálních sítí mobilních telefonních operátorů. Ovšem s podstatně jiným určením a tedy i s podstatně jiným vybavením, které nelze funkcemi veřejných sítí nahradit. Pegas je vybaven speciálními funkcionalitami pro potřeby policie, hasičů, zdravotnických záchranářů a dalších uživatelů z řad státní správy, a je plně zabezpečen proti odposlouchávání. Nejen na vzdušném rozhraní, ale po celé trase přenosu, takže zprávu rozšifruje jen adresát, respektive jím používané koncové zařízení.
Vlastníkem sítě Pegas je ministerstvo vnitra, které ji začalo budovat ve druhé půli devadesátých let uplynulého století na bázi francouzské technologie Tetrapol (dříve Matracom 9600) tehdejší firmy Matra Communication, vyvinuté přímo pro potřeby bezpečnostních složek. Smluvním provozovatelem sítě Pegas je Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).
Výrobce stávajícího komunikačního systému – společnost Airbus Defence and Space – už ale před čtyřmi lety oznámil ukončení podpory TDM komponent systému Tetrapol, na kterých je systém Pegas založen, ke konci roku 2020. Reálně tedy hrozilo, že odstranění poruch, znemožňujících komunikaci na rozsáhlém území, může trvat neakceptovatelně dlouho.
Nouzové řešení za 5 minut 12
Ministerstvo vnitra se kvůli rizikům kolapsu systému dohodlo na dočasném pokračování spolupráce se společností Pramacom, stávajícím poskytovatelem systému radiokomunikační sítě IZS Pegas. „Tak, aby bylo eliminováno hrozící riziko jejích výpadků či nefunkčnosti, a aby byl zajištěn provoz radiokomunikační sítě Pegas a jeho prostřednictvím i ochrana základních bezpečnostních zájmů České republiky do doby, než bude definitivně rozhodnuto o novém způsobu řešení komunikačního systému složek IZS,“ sdělil Ekonomickému deníku Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Uvedené řešení a kroky přijaté ministerstvem vnitra, které je ovšem svou nečinností samo viníkem této problematické situace, garantují podle Korbela stabilní fungování komunikačního systému, na kterém jsou závislé bezpečnostní složky, a „který je zásadní a nezbytný pro ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky spočívajících v ochraně životů, zdraví, majetku a bezpečnosti“.
Systémem spojení IZS se zabýval před nedávnem Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo vnitra totiž oslovilo kvůli pokračování systému komunikace pouze společnost Pramacom, což se ovšem nezamlouvalo konkurenci. K úřadu podala podnět společnost Nordic Telecom.
Antimonopolní úřad ale námitky Nordic Telecomu na sklonku roku zamítl. „Návrh navrhovatele – Nordic Telecom Systems a.s. – směřujícího k zadání veřejné zakázky ´Přechodové řešení hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému mezi technologiemi Tetrapol TDM a 3GPP´ s odkazem na obecnou výjimku zákona o zadávání veřejných zakázek, se zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,“ stojí v odůvodnění, které si můžete přečíst celé zde.
„V rámci svého postupu ministerstvo vnitra neporušilo žádné rozhodnutí vydané ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a postupovalo zcela v souladu s právními předpisy České republiky, kdy současně bylo nuceno reagovat na akutně hrozící riziko výpadku radiokomunikační sítě IZS,“ pokračuje Jiří Korbel z ministerstva vnitra.
Pokud by ministerstvo podle Korbela nekonalo, „znamenalo by to riziko pro fungování této služby, výpadky systému a v důsledku toho i reálné ohrožení bezpečnosti občanů kvůli nefunkční komunikaci všech složek IZS“. „Ministerstvo vnitra za současné situace nemělo alternativu, jak dostát svým povinnostem zajišťovat zabezpečenou komunikaci složek IZS,“ uzavřel Jiří Korbel z ministerstva vnitra.
Babiš v akci
Ekonomický deník se tématu komunikace složek IZS věnuje dlouhodobě, na vnitru měl problematiku na starosti náměstek Jaroslav Strouhal. Do problému se v létě vložil osobně premiér Andrej Babiš, jak Ekonomický deník informoval zde. Ten tvrdě zkritizoval přístup zodpovědného náměstka ministra vnitra Jaroslava Strouhala. Včetně toho, že na vnitru prý protěžovali řešení, které by mohli poskytnout pouze jediní dva dodavatelé: už zmiňovaní O2 nebo Nordic Telecom. „Pan náměstek Strouhal svojí nepřipraveností na jednání v mnoha oblastech poskytoval nepřesné informace a v řadě informací si protiřečil,“ napsal ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi Andrej Babiš.
„Například opakovaně tvrdil, že výměna, respektive náhrada stávajících terminálů, je součástí kontraktu s firmou Pramacom. Následně tvrdil, že bude probíhat s firmou, která bude dodávat vyhrazenou síť 400 – 500 MHz, a až následně se ukázalo, že není vůbec obsažená ve variantách. Nebyl schopný odpovědět, zda-li bude ministerstvo vnitra soutěžit samo. V této souvislosti pana náměstka Strouhala nepovažuji za důvěryhodného partnera k řešení předmětné oblasti,“ pokračoval Babiš v dopise Hamáčkovi.
Vyhrazenou síť v rozpětí 400 – 500 MHz přitom může v České republice poskytnout buďto už zmiňovaný Nordic Telecom, ta jediná vlastní příděl potřebný pro provoz LTE sítě v pásmu 410 – 430 MHz. Nebo O2, v pásmu 450 – 470 MHz. Při výběru obou z poskytovatelů by vždy došlo k takzvanému vendor-lock-in, což znamená, že do tohoto pásma nemůže vstoupit žádný jiný, byť například levnější, poskytovatel.
Andrej Babiš ale nešetřil ani samotného ministra vnitra. Tvrdí, že ministerstvo navrhlo vybudování dokonce dvou sítí, které by fungovaly současně: „V diskusi jste opakovaně tvrdil, že upgrade a vybudování sítě 400 MHz musí být změnou prováděnou současně, ale toto řešení nevyplývá z žádných dostupných materiálů, dokonce tato varianta nebyla v předešlých letech vůbec uvažována. Ještě z minulých ročních předběžných konzultací vyplynulo, že síť není vhodná pro zajištění krizové komunikace. Dnes naopak uvádíte, že je nutné všechno udělat současně,“ opřel se Babiš přímo do Hamáčka.
Teď k samotným číslům. Jako nejefektivnější řešení se podle expertů, oslovených Ekonomickým deníkem, jeví pokračování s upgradnutým stávajícím systémem společnosti Airbus. Hodnota rámcové smlouvy byla vyčíslena na 2,3 miliardy korun. Ministerstvo vnitra po rozhodnutí antimonopolního úřadu zakázku, zadanou bez soutěže, zrušilo.
„Na jednání ministerstvo vnitra opakovaně poukazovalo na cenu 6,6 miliardy korun za vybudování vyhrazené sítě a její převzetí do vlastnictví státu. V materiálech se uvádí cena 10,2 miliardy korun. Další nejasností pro mě je, za jakým účelem bude síť 400 – 500 MHz využitá a kdy proběhne migrace ´hlasu´. Jistě vnímáte rozdíl ve finančních prostředcích, které je nutné vynaložit v případě dlouhodobého souběhu obou sítí. Na jednání se mi nedostalo odpovědí na množství otázek, a proto požaduji předložit popsání cílového řešení včetně ekonomických a časových aspektů jednotlivých variant,“ vyzval Babiš v půlce června po kritice Hamáčka k razantním a úsporným krokům.
Největšími skupinami uživatelů systému Pegas jsou Policie České republiky (22 tisíc), Hasičský záchranný sbor České republiky (8,5 tisíce), Zdravotní záchranná služba (2,5 tisíce) a dále další bezpečnostní a záchranné subjekty (Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenská policie, Celní správa, Vodní záchranná služba Českého červeného kříže apod.). V současné době je v provozu v popisovaném systému zhruba 34 tisíc koncových zařízení.
Jan Hrbáček
Text vyšel na portálu Ekonomický deník, který je součástí portfolia vydavatelství Media Network, stejně jako Zdravotnický deník.
