Poslanci zdravotního výboru podporují nezbytná opatření vlády, ti opoziční ale upozorňují na jejich ekonomické a sociální dopady

„Vláda postupuje uvážlivě s ohledem na stav znalostí o současné koronavirové epidemii, navíc s ohledem na běžný život nás všech. Preventivní opatření musí být rázná a jasná,“ tak hodnotí opatření české vlády při současné epidemii COVID-019 předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (ANO), která je profesorkou právě v oboru epidemiologie. Restriktivní opatření ale nesmí likvidovat českou ekonomiku, upozorňuje opoziční poslanec prof. Vlastmil Válek (TOP 09) a dodává: “nesmíme především zapomínat na tisíce ‚normálně‘ nemocných, kteří zaplňovali naše nemocnice, ambulance a pohotovosti a nyní tam již přes dva týdny nejsou“. Zdravotnický deník v anketě zjišťoval u poslanců Výboru pro zdravotnictví, jak se dívají na epidemiologická opatření vlády, zda by měla existovat jejich odborná oponentura, či co soudí o zavírání hranic.

 

Z odpovědí poslanců je zřejmé, kdo je z koalice a kdo z opozice, byť všichni jsou ve svých hodnoceních zdrženliví. Poslanci ANO oceňují postup vlády a jsou připraveni podpořit jí ve sněmovně při prodlužování nouzového stavu, samozřejmě s ohledem na vývoj epidemiologické situace.  Zastávají se profesora Prymuly, do včerejška šéfa Ústředního krizového štábu. Někteří z nich ale poukazují na skutečnost, že se v doporučeních často rozcházejí i sami odborníci (co odborník, to názor, říká například prof. Špičák). Opoziční poslanci jsou kritičtí zejména k vybavení zdravotníků ochrannými pomůckami (o zásadním pochybení mluví např. poslanec Kaňkovský), ale i k vyjádření profesora Prymuly o zavírání hranic až na dva roky.  Snaží se přitom získávat oponentní odborné názory na kroky vlády, například Piráti mají až 40 lidí, s nimiž mohou otázky týkající se zdravotnictví konzultovat.

Odpovědi poslanců Výboru pro zdravotnictví na naše dvě anketní otázky přinášíme v abecedním pořadí jejich příjmení.

1. Domníváte se, že by měly mít odborná (epidemiologická, medicínská) rozhodnutí vlády nějakou vnější expertně-lékařskou oponenturu? Využíváte vy sám nějaké své odborné konzultanty? Která opatření byste udělal jinak, než vláda?
2. Jak by mělo Česko postupovat v boji proti koronaviru po uplynutí doby, po kterou o nouzovém stavu rozhoduje vláda? Budete jako poslanec podporovat pokračování restriktivních opatření? Jste pro zavření státních hranic na jeden až dva roky, jak o tom mluví profesor Prymula? Je otázka uzavření hranic otázkou odbornou, nebo politickou?

 

Prof. MUDr. Věra Adámková (ANO), předsedkyně Výboru

Mohlo by vás zajímat

<strong>Vláda chystá datové propojení zdravotního a nemocenského pojištění</strong>

1. Vláda postupuje uvážlivě s ohledem na stav znalostí současné koronavirové epidemii, navíc s ohledem na běžný život nás všech. Preventivní opatření musí být rázná a jasná. Vždy jsou pro někoho příliš přísná (pro ty šťastné, kterých se ataka nedotkne) a příliš mělká, pozdní (pro ty, kteří onemocní). V epidemiologii jsem dosti vzdělána (profesor epidemiologie Univerzity Karlovy), s kolegy konzultujeme, důležité jsou zpětné informace z jednotlivých regionů.
2. Další postup se musí odvíjet od průběhu pandemie, jistě bude mnoho těch, kteří budou za několik měsíců vědět, jak nejlépe postupovat. Takové situace jsou z historie známy, vždy je po bitvě mnoho generálů a můžeme žasnout, kolik lidí mělo v torně maršálskou hůl, která však po uplynutí epidemií má nulovou hodnotu. Pan profesor Prymula neřekl (nebo jsem nic takového nezaznamenala), že chce uzavřít státní hranice, ale upozornil na nutnost zachovávat delší dobu (nikdo dnes neřekne přesně časovou osu) určitá opatření, která ovšem po uplynutí akutní fáze málokdo dodržuje. Upozorňuje tedy již nyní, že je třeba být pozorný a dbát hygienických opatření a návyků.

 

MUDr. Miloslav Janulík (ANO), místopředseda Výboru

1. Vláda využívá v maximální míře odborníky na danou problematiku a slyší i protichůdné názory. Jak známo dva lékaři, tři názory (jako u právníků)…….. a profesuru v dané problematice jich u nás mnoho nemá…….já pečlivě poslouchám paní prof. MUDr. Adámkovou, která je vzdělána i v této problematice více než jiní… (viz její odborné curriculum). Někteří mí kolegové bojovali s epidemiemi v jiných částech světa a shodují se v kladných názorech na opatření vlády!! Nemám pochybnosti ani výhrady….Státnici z hygieny a epidemiologie mám za jedna:-)))))
2. Pan Profesor neřekl explicitně, že uzavřeme státní hranice na dva roky!!!! Neopakujte chybu svých novinářských kolegů……….Budu podporovat to, co odborníci navrhnou!!! Problém je ryze odborný a nebudu do něj tahat politiku! Po eliminaci  epidemie se můžeme bavit o  politice ale jednak je to ještě daleko a druhak  asi nejsem ten správný “politik”.

 

MUDr. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), místopředseda Výboru

1. Vzhledem k tomu, že jde z hlediska naléhavosti, závažnosti, rozsahu i možných dopadů pandemie koronaviru COVID 19 o zcela mimořádnou situaci, tak je zajištění expertně-lékařské oponentury kroků vlády komplikované. Zcela jistě by ale měla vláda naslouchat hlasu expertů z oblasti hygieny a epidemiologie a také zástupců profesních komor, jednotlivých segmentů zdravotní péče a postoji krajů. Osobně konzultuji současnou situaci se zástupci odborné zdravotní komise KDU-ČSL i s dalšími odborníky. S preventivními opatřeními vlády v naprosté většině souhlasím, vyčítám ale vládě zásadní pochybení v zajištění ochranných pomůcek pro zdravotníky i další profese kritické infrastruktury. Vláda v tomto ohledu neskutečně dlouho váhala a když už se epidemie dotkla i ČR, tak teprve situaci začala mapovat a přijímat opatření k zajištění pomůcek. I svým přímo řízeným organizacím dala pokyn až koncem února a o potřebách ostatních zdravotnických zařízení neměla vůbec přehled. A následný zákaz vývozu byl sice nutný, ale sám o sobě už nemohl tuto situaci vyřešit. Navíc tím, že vláda nekoordinovala své kroky s kraji, tak jim zkomplikovala situaci tím, nasmlouvané dodávky ochranných pomůcek, které si pro své nemocnice zajistily kraje, byly den ze dne na základě nařízení vlády zrušené.  Jsem si vědom, že situace s ochrannými pomůckami trápí celou Evropu, ale při včasnějším kroku vlády a lepší koordinaci s kraji nemuseli nyní lidé v první linii pracovat s náhradními typy roušek, s nefunkčními respirátory atd.
2. Pokud se bude epidemiologická situace vyvíjet nepříznivě, pak jsem připraven podpořit prodloužení nouzového stavu i karanténních opatření. Naopak vypuštění informace o tom, že byl mohly být hranice ČR uzavřené i dva roky, považuji za předčasné a nešťastné. V tuto chvíli nám chybí epidemiologická predikce dalšího vývoje nákazy v ČR i v Evropě, proč tedy děsit veřejnost?? Je třeba si uvědomit, že uzavření hranic není jen o tom, že si Češi nevyjedou na letní či jinou zahraniční dovolenou, ale je to o řadě občanů, kteří pracují v zahraničí, o obchodních kontaktech, o vědeckých kontaktech, o dopadu na podnikání řady firem, na cestovní ruch v ČR atd. Tuto otázku je třeba rozhodnout později a s plným vědomím dopadů zdravotních, ale také ekonomických a dalších. Rozhodnutí bude nakonec politické, ale musí být podloženo širokým odborným stanoviskem.

 

Prof. MUDr. Julius Špičák (ANO), místopředseda Výboru

1.  Myslím, že především Ministerstvo zdravotnictví by mělo mít definovaný expertní tým. Nevím  ovšem zda by to pomohlo, když i mezinárodně co odborník to názor.
2. Stále chybí i základní informace respektive výklad proč se situace v jednotlivých i blízkých zemí tak  zásadně liší. Zdá se že nejúspěšnější jsou některé asijské země – Japonsko, Taiwan, Jižní Korea, zde  bychom se  měli inspirovat. Restrikce podle vývoje.

 

Ing. Petr Třešňák (Piráti), místopředseda Výboru

1. Rozhodnutí vlády v tomto oboru by rozhodně měly mít oponenturu, byť dokážu pochopit, že nemusí být okamžitě dostupná v rámci hodin, tak by všechna rozhodnutí měla projít důkladným zvážením ze strany vícero odborníků. V tuto chvíli máme odborný tým kolem zdravotnictví v počtu 40 osob, s nimiž současnou situaci konzultujeme. Především bychom neslibovali nic, co není pravdou. To že vláda selhala při zajištění ochranných pomůcek, je naprosto zřejmý fakt, výsměchem do tváře zdravotníků je pak popírání tohoto faktu před celým národem na tiskové konferenci vlády. V tomto případě, jak jste si jistě všimli, se snažíme být vládě partnerem a spolupracovat s nimi, ale tyto PR výmysly kdy popírají realitu, nám opravdu nepomáhají vyřešit situaci kolem koronaviru. Obdivuji všechny zdravotníky, kteří po těchto výrocích stále chodí do práce a děkuji jim za pevné nervy a jejich pacienty.
2. Nebudou svou odpovědí předbíhat realitu. Čísla se každý den mění a opatření je následují, já bych byl rád, abych se po skončení této situace probudil do stejné země s demokracií jako před tím. A věřím, že tato vláda nepůjde ve šlépějích Maďarska. Jinak dvouleté uzavření hranic si nedokážu reálně představit. Naopak si dovedu představit, že unijní lídři dohodnou na znovuotevření hranic a nějaké společné podobě “chytré karantény” a varování pomocí moderních technologií. Ačkoli za normálních okolností bych byl odpůrcem jakékoli technologie šmírující občany. V době pandemie dokážu pochopit, že stát toto řešení nabídne, ale přihlášení do tohoto systému by mělo zůstat dobrovolné, já už jsem se podobného systému zapojil a sdílím svou polohu přes jeden komerční portál.

 

Prof. MUDr. Vlastimil Válek (TOP 09), člen Výboru

1. Podle mého názoru ano. Je to standardní postup u podobných rozhodnutí a předpokládám, že jsou tato rozhodnutí diskutována s příslušnými odbornými společnostmi. Možné by bylo využít i vědeckou radu MZ či Radu poskytovatelů zdravotní péče MZ. Já odborné konzultanty využívám – jednak z fakultních nemocnic v čele s FN Brno, jednak z Lékařských fakult v čele s LF MU v Brně, ale konzultuji i kolegy v zahraničí. Hodnotit opatření je velmi obtížné, pokud není zřejmé, co je cílem těchto opatření, v jakém horizontu a hlavně, jak jsou definované parametry, podle kterých se vyhodnocuje, zda opatření vedou k plánovanému cíli. Obecně, jelikož profesora Prymulu znám jako odborníka z vědecké rady AZV, a statistický podklad a analýzy jistě připravuje prof. Dušek, nemám důvod ve smysluplnost zavedených opatření nevěřit. Problém je realizace těchto opatření a jejich dopad nejen na ekonomiku. I to je důvod, proč od začátku kritizuji, že vše neřeší standardní krizový štáb a že se tato opatření mění často během dne a tím pádem pak nebudí v některých případech dostatečnou důvěru. To nic nemění na tom, že je nutná tato opatření důsledně dodržovat.
2. Vše odvisí od toho, co je cílem zavedených opatření. Pokud bude hrozit šíření infekce, bude nutno ve větší či menší míře v restriktivních opatřeních pokračovat. Nesmí to ale likvidovat českou ekonomiku a nesmíme především zapomínat na tisíce „normálně“ nemocných, kteří zaplňovali naše nemocnice, ambulance a pohotovosti a nyní tam již dva týdny nejsou. Co se s nimi děje je, podle mého názoru, důležitá otázka. Domnívám se, že informace o zavření státních hranic byla nadsázka a i podobné vyjádření je důvodem toho, proč by měl pan profesor Prymula být především odborný poradce. Jistě že z pohledu epidemiologa by něco podobného mělo smysl. Jenže při léčbě pacienta musíme také vše posuzovat komplexně, a to včetně tzv. cost benefitu, sociálních aspektů a kvality života. Na tyto aspekty mnohdy odborník, zapálený pro svůj obor zapomíná. Otázka otevření státních hranic je otázka jak odborná, tak politická i ekonomická. Zdá se být možné, že se infekce COVID-19 nezbavíme a tento virus se bude ve světové populaci přetrvávat a je dokonce možné, že se podobné epidemie, i když méně závažné a v menším rozsahu, budou opakovaně vracet. Tím pádem se s touto situací budeme muset nějak postupně vyrovnat. Nyní řešíme akutní stádium onemocnění, pokud ale přejde do chronické fáze, bude více důležitá kvalita života, což jsou v tomto případě ekonomické a politické aspekty.

 

Prof. MUDr. Rostislav Vyzula (ANO), člen Výboru

1. Jak vidíme v Evropě, tak epidemiologické přístupy jsou různé. Znamená to, že rizikovým štábům nebo vládám radí různí odborníci s různými názory na hygienická opatření – viz prof. Kekule z Německa. Domnívám se, že v žádné zemi EU není diskutován oponentní názor, ale že se jede dle názoru určité skupiny. Jsem ale přesvědčen, že náš Ústřední krizový štáb je takovým diskusním forem, kdy nakonec diskuse dojde ke konsensu, který pak navrhnou vládě k realizaci. Nemám to však potvrzené. Nejsem členem. Jen bych to považoval za logické a věřím, že se tak děje. Současná hygienicko-epidemiologická opatření považuji za správná a do brzké budoucnosti bych je vylepšil na specifikaci rizikových skupin, na která by opatření platila dlouhodobě. Z hlediska EU považuji za naprostý debakl to co EK předvádí, protože celá EU a Evropa by měla v hygienicko-epidemiologických opatřeních postupovat jednotně a ne od zdi ke zdi, jak to vidíme dnes. V současné době je mi jen záhadnou, proč u nás netestujeme denně 5- více tisíc na COVID-19. Proč je to stále jen něco kolem 2 tisíc? Testují se opravdu v daném dni všichni, kteří mají doporučení od lékaře, že mají být testováni? To zatím nikdo neuvedl. Rovněž nechápu, proč rychlotesty nejsou prováděny dle návodu? Dochází tak ke zbytečnému plýtvání testů, finančních prostředků a důvěry k zavedeným opatřením.
2. Tato otázka je naprosto zásadní a je třeba se na ni již dnes připravit. Jakmile nebudou přibývat noví pacienti a ostatní budou vyléčeni, tak se nabízí otázka, zda se otevřít světu, Evropě, kde infekce ještě nebude zvládnuta. Z logiky věci je patrno, že to bude těžké rozhodnutí, které by však nemělo být politické, nýbrž jen odborné. Umím si představit, že hranice budou otevřené a kontroly na hranicích velmi intenzivní, ale pokud situace v okolních státech nebude katastrofální. Lidem pravděpodobně nebude doporučováno jezdit do postižených oblastí, ale tomuto se nedá zcela zamezit, proto budou po návratu zřejmě v karanténě. Problém jen je, kdy se budou moci hranice otevřít. Dnes tvrdit, že to bude za 1-2 roky se mi jeví ne zcela vhodné, protože to nevíme. Správné načasování bude záviset na epidemiologických analýzách okolních zemí. Možná budou oblasti, které v daném státě nebudou vůbec doporučované, ale jiné ano. Stejně tak to bude s doporučením, kteří lidé by mohli a kteří raději ne vycestovat – myslím tím seniory, vážně nemocné, kteří mají oslabenou imunitu v důsledku jiného onemocnění. Bude se jistě doporučovat více se nechat očkovat proti běžným chorobám jako je chřipka a pneumokoková infekce, protože se tím aspoň trochu mobilizuje vlastní imunitní systém, i když tato očkování nejsou namířená proti COVID-19. Zřejmě bude i k dispozici vakcína proti COVID-19, ale my zatím ani nevíme, zda se neobjeví nová mutace koronaviru, na kterou nová vakcína nebude fungovat. Mimochodem ta mutace jistě nastane. Je to pochopitelné. Je zde stále ještě mnoho neznámých, ale každopádně se musíme připravit na zcela novou situaci, kdy nebudeme podceňovat běžná infekční onemocnění, mnohem více budeme zvažovat možnosti jakéhokoliv očkování a také zvažovat, zda do dané rizikové oblasti vycestujeme či ne. Je to jen o osobní disciplinovanosti a zodpovědnosti vůči vlastnímu zdraví. Žijeme v otevřené společnosti, demokratické a proto bych i zdůraznil, že je naprosto nutné obyvatele objektivně informovat. Zatajování a  bagatelizace problému, jak se stalo na počátku této infekce v Číně, je zcela nezodpovědná.

-cik-