Pokud nemají senioři umírat, musíme testovat, shodují se Vobořil i Hollan

Muselo se něco stát, aby se věci začaly hýbat. Asociace poskytovatelů sociálních služeb i zdravotnické odbory již v první polovině března, kdy se v České republice začala šířit nákaza COVID-19, upozorňovaly na nedostatek roušek a dalších ochranných prostředků v sektoru, kde dochází k častému fyzickému kontaktu s nejohroženější skupinou obyvatelstva – se seniory. Až do minulého týdne, kdy se objevily první případy nákazy a následných úmrtí v domovech pro seniory, však vláda zaměřovala svou pozornost primárně na ochranu zdravotnického sektoru. Tento týden již ohlásila první dodávky ochranných prostředků i pro zařízení pobytových sociálních služeb. Tím to však podle poskytovatelů nekončí. Hovoří o potřebě plošného testování sociálních pracovníků a zapomínat se nesmí ani na situaci v terénu.

„Sociální služby mají 84 tisíc pracovníků, z toho je naprostá většina v přímé péči. Nemají ochranné pomůcky, nikdo je netestuje, ani jejich klienty. Vláda zakazuje jezdit na chaty, ale tam, kde je ta nejrizikovější skupina, nic neřeší,“ řekl Zdravotnickému deníku ještě koncem minulého týdne ředitel společnosti Podané ruce a bývalý Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.  „V první linii jsou i sociální pracovníci, pečovatelky či zdravotní sestry v sociálních službách, kteří mohou sami roznášet nákazu. Je přeci důležité, aby nezačali umírat lidi, kteří jsou v riziku,“ tvrdí Vobořil.

Právě až do konce minulého týdne se musely organizace a zařízení poskytující sociální služby, jako jsou domovy pro seniory nebo pečovatelské služby, v souvislosti s přípravou na šíření nákazy COVID-19 zcela spolehnout na vlastní iniciativu, pomoc dobrovolníků či pochopení a podporu svého zřizovatele (můžete si o tom přečíst také v rozhovoru zde). „V Brně jsme díky aktivitě Šijeme roušky našili tisíce roušek, já se snažím dovézt roušky přímo z Číny, rozvážíme dezinfekce. Dobrovolnicky jsme si přeložili různá doporučení. Zjišťujeme, kdo z dobrovolníků je medik či zdravotní sestra, abychom dokázali doplnit chybějící sociální pracovníky. Jen díky tomu tu zatím nemáme scénář jako v Itálii,“ popisuje Vobořil.

Společnost Podané ruce dále ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb (ASPP), která je největší českou organizací zastřešující sociální služby, uspořádala veřejnou sbírku, z níž se mají financovat nezbytné potřeby sociálních služeb a jejich klientů. Podobnou sbírku zaměřenou přímo na podporu domovů pro seniory organizuje například i Nadační fond pomoci. ASPP také začátkem tohoto týdne spustila internetovou Mapu pečovatelských služeb určenou především pro starosty obcí, kde je možné najít seznam terénních služeb operujících v jejich regionu, propojit se s nimi a domluvit na spolupráci. „Fungování terénních sociálních služeb je vesměs podobné a naši zaměstnanci nejsou před nákazou koronavirem nijak chráněni. Všichni v sociálním sektoru teď táhnou za jeden provaz,“ okomentoval iniciativu Vobořil.

Bez testů se nepohneme

S prvními případy nákazy COVID-19 v domovech seniorů ohlásila nakonec počátkem týdne dodávky ochranných prostředků pro pobytové (nikoli však terénní) sociální služby, včetně ochranných obleků a brýlí (ovšem pouze v případě prokázané nákazy), i česká vláda. Pozornost poskytovatelů sociálních služeb se nyní začíná obracet k testování svých pracovníků. Podle nich je to další klíčový nástroj, jak zamezit šíření nákazy mezi svými klienty, které COVID-19 ohrožuje nejvíce. „Pokud nechceme zdravotnický systém přetížit, musíme testovat v rizikových skupinách. Potřebujeme těm lidem říct teď, že mají zůstat doma,“ tvrdí Vobořil. „Nemůžeme čekat na rozhodnutí hygieniků, kteří s námi prakticky nekomunikují, a na certifikované laboratoře. Víme již o případech, kdy se pracovníci setkali s nakaženými. Ale nevíme, kam dál už to zanesli,“ dodává.

S nutností zahájit plošné testování pro všechny sociální pracovníky v tzv. přímé péči souhlasí i předseda Asociace nestátních organizací Matěj Hollan, mimo jiné autor nápadu na vznik zmíněné Mapy pečovatelských služeb. „Pravidelnému fyzickému kontaktu s klienty se nelze vyhnout. Bez testů se dál nepohneme. Potřebujeme vědět, který zaměstnanec je přenašeč, zvlášť když víme, že onemocnění probíhá také asymptomaticky,“ řekl Zdravotnickému deníku Hollan. „Na to se teď musí vláda zaměřit. Pokud tak neučiní, bude umírat mnoho seniorů,“ dodal. K častějšímu testování klientů vracejících se domů z nemocnic i pracovníků v domovech a terénních službách, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými, vyzvala včera vládu i Česká asociace pečovatelských služeb.

Mohlo by vás zajímat

Přednostou brněnského ICRC se stal Michal Masařík

Ve svých Doporučeních pro testování, zpracovaných na základě odborných podkladů od Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a předních evropských vakcinologů a epidemiologů, uvádí Evropská komise jako prioritu pro testování hned po těch zdravotnických i zařízení dlouhodobé péče. Mezi několika skupinami, které mají být prioritně testovány, dále výslovně zmiňuje i chronicky nemocné seniory, přičemž zvláštní pozornost mají státy upřít právě na zranitelné skupiny jako jsou například klienti domovů pro seniory. „To jsou přece fakta, o nichž ministerstvo zdravotnictví a vláda musí vědět,“ říká nespokojeně Vobořil. Skutečnost, že organizace testování v Česku z hlediska domovů pro seniory není optimální, zmiňuje i Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ) ve svých aktuálních doporučeních k prevenci a kontrole infekce COVID-19 v pobytových zařízeních pro seniory.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v této souvislosti v úterý uvedla, že chce kvůli narůstajícímu počtu nemocných více testovat i v sociálním sektoru. Při diskusi s hejtmany o den později se podle vyjádření libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) pro ČTK hovořilo s ministryní Maláčovou o plošném testování seniorů, nicméně s vědomím, že v současné době to stát není schopen zařídit. Podle Půty jen v Libereckém kraji by při současných možnostech testování bylo potřeba na otestování všech seniorů v domovech osm až deset dní.

Ve stejný den připustil na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), že pro pracovníky v sociálních službách se plánují využívat tzv. rychlotesty. Podle zmíněných Doporučení SZÚ však nejsou tyto rychlotesty založené na průkazu protilátek pro vyšetření vhodné, protože pozitivita nastává až s odstupem několika dnů od prvních příznaků. Pro časný průkaz infekce se proto nehodí.

Řešit se musí i situace lidí na ulici

Podle Hollana mají nyní z hlediska prevence a ochrany před nekontrolovaným šířením nákazy COVID-19 nejvyšší prioritu pracovníci v sociálních službách, kteří jsou v kontaktu se seniory. „Je však nutné řešit i ostatní terénní služby,“ dodává. I ty totiž pociťují velký nedostatek ochranných pomůcek. Navíc, jak již bylo zmíněno, se na ně stávající vládní dodávky nevztahují.

Značné riziko představují lidé na ulici, bez přístřeší. „V tomto případě nejde jen o bezdomovce alkoholiky, ale mohou to být i různě hendikepovaní lidé nebo maminky s dětmi utíkající před domácím násilím, když jejich manžel je teď zavřený doma. Těžko vysvětlíte, co se děje, také duševně nemocným,“ popisuje Vobořil. „I pro ně bychom měli najít prostor, kde je lze soustředit v rámci jakési dobrovolné karantény, abychom omezili riziko šíření nákazy. Chceme proto vytvořit nějaké místo se stany či kontejnery.“ A podobně jako u sociálních pracovníků by i v případě těchto lidí pomohlo podle Vobořila i Hollana testování.

Velmi aktivně se k situaci lidí bez domova postavila Praha, která se jim již před dvěma týdny rozhodla, po vzoru zahraničních zkušeností, sama zajistit ubytování v některých pražských hotelech, hostelech a ubytovnách, jež nabízejí oddělené pokoje s vlastní sprchou a toaletou. S lidmi bez domova na místě pracují největší poskytovatelé sociálních služeb jako je Naděje, Armáda spásy či Charita s podporou menších služeb a dobrovolníků. A vhodné ubytovací kapacity město stále hledá, včera se například Praha dohodla se státem na bezplatném zapůjčení karlínských kasáren. Uvažuje se i o zřízení denního centra na strahovském stadionu.

Situace se pohnula i v Brně, které aktuálně zřizuje denní centra, kde lidé bez domova najdou základní zdravotní a sociální péči, a připravuje prostory pro ty, co budou muset do karantény. „Sám jsem jim posílal tipy, na koho se obrátit a jak to řešit,“ uvedl k tomu Hollan. Město Hradec Králové včera informovalo, že pro lidi bez domova, kteří onemocní nákazou COVID-19, připravuje ubytovnu na letišti, kterou přes zimu využívá charita jako noclehárnu.

Ostatně sama česká vláda nařídila v pondělí krajům, aby ve spolupráci s obcemi zajistily systém péče pro ty osoby bez přístřeší a osoby vykázané z důvodu domácího násilí, u nichž byla potvrzena nákaza COVID-19 a nebyly hospitalizovány, nebo jim byla nařízena karanténa. Podle Hollana tak budou města moci požádat stát o finanční náhradu nákladů na zajištěné ubytování. „Pokud by se to ale neřešilo vůbec, konečné náklady by byly pro stát mnohem vyšší,“ dodal Hollan na závěr.

Helena Sedláčková