Soudní dvůr EU: Česká finanční správa zadržuje nesporné části nadměrných odpočtů DPH protiprávně
Praxe zadržování celých nadměrných odpočtů českých firem kvůli údajnému boji proti daňovým únikům finanční správou, aniž by poplatník měl vůbec možnost prokázat existenci nesporné části nároku, je protiprávní. Uvedl to Soudní dvůr EU v rozhodnutí o předběžné otázce, kterou mu položil český Nejvyšší správní soud. Není třeba měnit zákony, ale českou správní praxi, upozorňuje Unie daňových poplatníků. O tom, že zadržování nesporných odpočtů DPH je v rozporu s právem na ochranu majetku rozhodl už dříve český Ústavní soud.
Předmětné rozhodnutí vyhlásil Soudní dvůr EU 14. května 2020 ve věci Agrobet CZ, kterému správce daně zadržel odpočet DPH za dvě transakce ve výši přes čtyři a půl milionu korun. Agrobet CZ obchodoval v nezměněné podobě řepkový olej z Polska a zpět do Polska, jak vyplývá z popisu faktů případu v databázi rozhodnutí SDEU.
Velký boj proti únikům, ale malé pochybnosti
Společnost Agrobet podala proti zahájení těchto kontrol stížnosti, mimo jiné s tím, že zadržení celého deklarovaného nadměrného odpočtu DPH za více po sobě jdoucích zdaňovacích období je pro ni z hlediska sledovaného cíle, tj. boje proti daňovým únikům, neúměrně zatěžující, neboť pochybnosti správce daně se týkaly jen menší části tohoto nadměrného odpočtu. Společnost tedy požádala o vyplacení nesporné části tohoto nadměrného odpočtu, tzn. jeho části vztahující se k plněním, která nebyla rozsahem těchto kontrol dotčena, uvádí se v rámci faktů v rozhodnutí SDEU.
Tuto celkem jednoduchou a srozumitelnou transakci odmítly finanční úřad i odvolací instance učinit. „Odvolací finanční ředitelství shledalo tyto žádosti nedůvodnými s tím, že daňový řád neupravuje vydání částečného platebního výměru a DPH se vždy vztahuje ke zdaňovacímu období jako celku, a nikoli pouze k části zdanitelných plnění.“
Případ se dostal až před Nejvyšší správní soud, který položil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku: Je v souladu s unijním právem, a především s principem neutrality DPH, opatření členského státu, které podmiňuje vyměření a výplatu části nárokovaného odpočtu DPH ukončením řízení o všech zdanitelných plněních v daném zdaňovací období?
Mohlo by vás zajímat
Jde o výklad směrnice o DPH a ta to připouští
[mn_protected]
SDEU upozornil, že jak uvádí předkládající soud v rámci své argumentace, česká právní úprava, o niž jde ve věci v původním řízení, nedává osobě povinné k dani ani možnost prokázat oprávněnost jejích tvrzení o existenci nesporné části nadměrného odpočtu DPH, což je v rozporu s požadavky vyplývajícími z obecné zásady řádné správy.
„Zadruhé je třeba poukázat na to, že tato zásada řádné správy po správním orgánu, jako je daňový orgán ve věci v původním řízení, požaduje, aby v rámci svých kontrolních povinností provedl pečlivý a nestranný přezkum všech relevantních aspektů a zajistil tak, že bude mít při přijímání svého rozhodnutí k tomu účelu co nejúplnější a nejspolehlivější poznatky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2010, Komise v. Scott, C‑290/07 P, EU:C:2010:480, bod 90 a citovaná judikatura),“ uvedl dále mimo jiné Soud.
Tato judikatura se podle rozhodnutí SDEU použije i v případě, kdy osoba povinná k dani tvrdí, že podezření daňového orgánu týkající se řádného průběhu části plnění zahrnutých do daného přiznání k DPH nemůže mít dopad na plnění, která nejsou dotčena rozsahem příslušné daňové kontroly, ani na určitou část nadměrného odpočtu DPH vykázaného v tomto přiznání, a že tím pádem existuje nesporná část tohoto nadměrného odpočtu. „Může být totiž v oprávněném zájmu osoby povinné k dani, aby daňový orgán vydal rozhodnutí potvrzující, že uvedená kontrola zůstane omezena pouze na určitá plnění, zvláště když tato plnění tvoří jen malou část ekonomické činnosti osoby povinné k dani,“ dodává Soud.
„S ohledem na předchozí úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že články 179, 183 a 273 směrnice o DPH, posuzované ve světle zásady daňové neutrality, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která neumožňuje, aby daňový orgán před skončením daňové kontroly týkající se přiznání k DPH, ve kterém je za určité zdaňovací období vykázán nadměrný odpočet, připustil vrácení části tohoto nadměrného odpočtu vztahující se k plněním, která k okamžiku zahájení této kontroly nejsou jejím rozsahem dotčena, pakliže není možné jasně, přesně a jednoznačně určit, že bez ohledu na výsledek této kontroly bude nadále existovat nadměrný odpočet DPH, jehož částka přitom může být případně nižší než částka vztahující se k plněním, jež nejsou rozsahem této kontroly dotčena, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu,“ uzavírá řadu svých úvah Soudní dvůr EU.
Češi praxi zadržování peněz omlouvají zákonem
Podle Unie daňových poplatníků se správci daně v České republice chovají opačně: „Předmětem sporu bylo řešení otázky, zda v situaci, kdy je část nadměrného odpočtu nesporná, je správce daně povinen daňovému subjektu vyplatit alespoň tu část nadměrného odpočtu, o jejíž existenci nepanují žádné pochybnosti. Dosavadní správní praxe je taková, že správci daně s výplatou jakékoli části nadměrného odpočtu vyčkávají až do ukončení daňové kontroly s odůvodněním, že jim procesní předpisy jiný postup neumožňují,“ uvedla Unie v reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU.
Soudní dvůr EU ve svém čtvrtečním rozhodnutí podle Unie tento postup odmítl. „Výslovně přitom uvedl, že pokud česká právní úprava nedává osobě povinné k dani ani možnost prokázat oprávněnost jejich tvrzení o existenci nesporné části nadměrného odpočtu DPH, je takový stav v rozporu s požadavky vyplývajícími z obecné zásady řádné správy,“ upozornila Unie.
Jenže o protiprávnosti rozhodl i Ústavní soud
„Je-li tedy určitá část nadměrného odpočtu opravdu nesporná, není žádný důvod bránící tomu, aby právě tato část mohla být daňovému subjektu vyplacena ještě před skončením daňové kontroly,“ uvedl člen rady Unie daňových poplatníků advokát Ondřej Moravec, který ve sporu zastupoval Agrobet.
Podle jeho slov český Ústavní soud již před více než rokem dospěl k závěru, že zadržováním nesporné části nadměrného odpočtu dochází k porušení ústavně zaručeného základního práva na ochranu majetku. „Přestože finanční správa bezprostředně po vyhlášení tohoto rozhodnutí Ústavního soudu vyjádřila vůli se jím řídit, ve skutečnosti se tak dodnes nestalo,“ upozorňuje Unie daňových poplatníků, které znovu vyzvala finanční správu, aby uvedla praxi do souladu s ústavním pořádkem i s právem Evropské unie.
[/mn_protected]
Irena Válová