GIBS: Počet trestných činů v bezpečnostních složkách v roce 2019 poklesl
Počet trestných činů v bezpečnostních složkách v loňském roce poklesl. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) má za sebou rok po reorganizaci, kdy soustředila prověřování a vyšetřování pod teritoriální odbory a toto rozhodnutí si chválí. Vyplývá to z výroční zprávy inspekce, kterou má Česká justice k dispozici.
GIBS v loňském roce prověřovala podezření z protiprávního jednání osob sloužících v bezpečnostních složkách v celkem 437 případech a identifikovala celkem 582 osob podezřelých z protiprávního jednání. K zahájení trestního stíhání došlo ve 113 případech a v 9 případech bylo sděleno podezření z trestné činnosti ve zkráceném přípravném řízení. Ve zkráceném řízení se trestní stíhání obviněného nezahajuje usnesením jako u „klasického“ trestního řízení, stačí, pokud je podezřelému nejpozději při začátku výslechu sděleno, z jakého skutku je podezřelý a jaký je v tom spatřován trestný čin. Formálním zahájením trestního stíhání je až následné podání návrhu na potrestání u soudu. „Trestně stíháno bylo celkem 142 fyzických osob, z toho 91 příslušníků policie, 18 příslušníků Vězeňské služby, 7 příslušníků celní správy,“ stojí v ještě neschválené výroční zprávě inspekce za rok 2019, kterou Česká justice získala. Ve zkráceném řízení pak byly řešeny kauzy 8 policistů, 3 zaměstnanců Vězeňské služby, plus 15 civilních osob. „Ve srovnání s rokem 2018 se jedná o pokles o 46 trestně stíhaných osob,“ konstatuje GIBS.
Stejně jako v roce 2018 zůstává regionem s největším počtem trestně stíhaných osob území hlavního města Prahy s 25 osobami, přestože zde došlo v roce 2019 k výraznému poklesu 16 případů. Regiony s nejnižším počtem trestně stíhaných osob byly Pardubický kraj 4 (+3) osoby a Kraj Vysočina 3 (+2) osoby.
Inspekce ve zprávě pozitivně hodnotí reorganizaci, která byla zahájena 1. ledna 2019. Změna na úseku trestního řízení GIBS spočívala zejména ve sjednocení do té doby rozdělených linií prověřování a vyšetřování, které nově spadají pod pravomoc pouze jednoho vedoucího teritoriálního oddělení. Reorganizaci od počátku tvrdě kritizoval zakládající ředitel GIBS Ivan Bílek.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
„Tímto krokem došlo také k posílení pravomoci a odpovědnosti těchto vedoucích. Na základě vyhodnocení uplynutého roku 2019 bylo zjištěno, že došlo k zefektivnění činnosti v této oblasti a zlepšení spolupráce. Dalším opatřením, které se v průběhu roku 2019 osvědčilo, je, že nepříslušná podání, která nevyžadují bližší prošetření podle zákona o GIBS jsou zasílána na centrální skupinu vyřizování podnětů, kde jsou odborně posouzena a vyřizována či postupována dle příslušnosti. Díky tomuto se nejenom zvýšila kvalita a ujednotil se postup vyřizování podání, ale i se všechna výkonná oddělení částečně odbřemenila od této agendy. Je kladen velký důraz na posuzování subsidiarity trestní represe, kdy trestní řízení zahajujeme pouze v případech společensky škodlivých, kdy nepostačuje uplatnění odpovědnosti např. v rámci kázeňského řízení. Tak jak jsme již dříve avizovali v předchozí výroční zprávě či při jednání s experty v této oblasti zejména díky těmto opatřením došlo k očekávanému poklesu ve statistických číslech. Pokles trestné činnosti zpracovávané GIBS je trendem posledních let. Pokles statistických výkazů přisuzujeme dílem i preventivní činnosti, na kterou je kladen velký důraz,“ pyšní se inspekce ve své výroční zprávě.
Bílek: Krajské právo je špatně
Právě s těmito argumenty, a údajně účelovým zahajováním úkonům v trestním řízení (ZÚTŘ) za předchozích šéfů inspekce, o kterém hovořil před reorganizací stávající ředitel GIBS Radim Dragoun, polemizuje už něšjaký čas první ředitel inspekce Ivan Bílek.
„Z toho, co uvádí ředitel inspekce pan Dragoun vyplývá, že v případě účelově zahájených úkonů v trestním řízení policejním orgánem inspekce, by v určité fázi trestního řízení došlo buď ke zrušení záznamu o ZÚTŘ, k zastavení trestního stíhání nebo ke zproštění viny obžalovaného. Neboť pokud by ´účelové´ ZÚTŘ vedlo k uznání viny nejprve podezřelého, poté obviněného a posléze obžalovaného, tak jaká by v tom byla účelovost?“ klade si otázku Bílek.
Dragoun by měl podle Bílka argumentaci o účelových ZÚTŘ doložit počtem případů takto zrušených, zastavených nebo zproštěných věcí. Ze statistik však podle Bílka vyplývá zcela něco jiného. „V letech 2012-2014 skončilo cca 80 procent případů, které se dostaly před soud uznáním viny, včetně tzv. odklonů. Zprávy z dalších období již tyto informace neobsahují, tak bohužel nejde vývoj těchto počtů sledovat. Cca 20 procent případů, ve kterých nedošlo k uznání viny, byly buď tzv. bagatelky, ve kterých došlo k zahájení trestního stíhání pro splnění formálních znaků skutkové podstaty trestného činu. Pachatelé byli obžalováni, ale soud shledal nízkou společenskou škodlivost a věc posoudil jako přestupek, nebo případy, u nichž došlo soudem ke zproštění obžaloby pro důvodné pochybnosti o skutku nebo zavinění obžalovaného nebo pro nedostatek důkazů,“ vysvětluje Bílek.
Takzvaných “bagatelek” inspekce řešila notný počet. Posoudit je jako přestupek, nebo zastavit trestní stíhání však může soud nebo státní zástupce. Policejní orgán, jímž GIBS je, při naplnění formálních znaků zahajuje trestní stíhání. „Jak vyplývá ze Zprávy o činnosti GIBS za rok 2018, chce ředitel inspekce tuto praxi změnit. Takové ´bagatelky´ – jako je např. krádež v obchodě za 5 tisíc korun dosud netrestaným pachatelem – bude řešit jako přestupky nebo zrovna odkládat – pod jeho vedením – policejní orgán inspekce. To bezpochyby činí na základě dohody se státními zástupci. Neboť dosud platilo, že v případech důvodných pochybností o tom, zda se vůbec trestný čin stal, zda je trestným činem, nebo zda jej spáchal obviněný, státní zastupitelství žaluje a soud pro pochybnosti zprošťuje,“ upozornil už před reorganizací GIBS její první šéf Bílek.
Takových kauz bylo podle Bílka vždy na inspekci přehršel, neboť GIBS stojí proti pachatelům, které stát vyškolil a vycvičil pro boj se zločinem a mají povědomost, jak efektivně skrývat svoji delikvenci, klást překážky při vyhledávání důkazů, zastrašovat svědky, uvádět těžko odhalitelnou nepravdu, vytvářet operativní konstrukce a bránit operativcům a vyšetřovatelům v postupu. „Za mého působení na inspekci státní zástupci vždy důsledně požadovali, aby o společenské škodlivosti a o pochybnostech rozhodovala justice, a to i v rámci navazujícího odvolacího řízení, které státnímu zastupitelství chybí. V soustavě státního zastupitelství je uplatňována pouze tzv. aprobace, tj. odsouhlasení postupu vedoucím státním zástupcem. Odložení věci nebo zastavení řízení nanejvýše podléhá přezkumu nevyššího státního zástupce, který může do tří měsíců takové rozhodnutí zrušit. Oproti dvoustupňovému odvolacímu řízení a možností mimořádných opravných prostředků v řízení soudním to je znatelně méně. A samozřejmě zde chybí možnost provedení hlavního líčení, ve kterém jsou teprve uplatněny všechny základní zásady trestního řízení. Je pravdou, že příslušníci bezpečnostních sborů v případě ZÚTŘ a posléze zahájení trestního řízení proti jejich osobě jsou postiženi po stránce pracovní, resp. služební, ekonomické, ale i osobní a společenské více než běžní občané. Proto byla na inspekci vždy zdůrazňována pečlivost pro soustřeďování a vyhodnocování informací o podezření z kriminální činnosti. Inspektoři byli vedeni k tomu, aby průběžně konzultovali stav prověřování a vyšetřování s dozorovým státním zástupce. Nepamatuji si, že by v období let 2012-2014 došlo ke zrušení záznamu o ZÚTŘ, ani trestního stíhání a byla prakticky 100% žalovatelnost, tedy ve všech případech, kde bylo navrženo podání obžaloby, byla obžaloba podána,“ upozornil dále Bílek.
Přes tuto shodu se soustavou státního zastupitelství však v některých kauzách, které pocházely většinou ještě z dob Inspekce Policie ČR, bylo v některých případech rozhodnuto v mimoodvolacím řízení (Evropský soud pro lidská práva, Ústavní soud) nesouladně s postojem policejního orgánu a státního zastupitelství a rozhodnutí byla revokována.
„Stávalo se tak zejména z důvodu uplatňování tzv. ´krajského práva´. Jde o zvykové postupy a názory, uplatňované v konkrétním regionu, které mohou být v rozporu s konstantním výkladem práva. Konkrétní nesoulady mohly napravit a postupy sjednocovat až vrcholné články soustavy státního zastupitelství nebo justice, pokud k nim takový případ doputoval. Vedení inspekce na to reagovala rozdělením odpovědnosti za prověřování případů a vyšetřování trestných činů, aby bylo možno sjednocovat aplikační praxi. Bylo to především z důvodů obrovské koncentrace odpovědnosti za obě fáze trestního řízení k jednomu řídícímu pracovníkovi, což se ukázalo jako jedna z příčin ne zcela vyhovujícího stavu. Vzhledem k tomu, že podle trestního řádu je policejní orgánem celá inspekce – na rozdíl od Policie České republiky –, bylo opatření ze strany předchozích vedení logickým krokem,“ uzavírá svoji polemiku nad reorganizací GIBS Ivan Bílek.
Struktura trestné činnosti
Vraťme se k číslům z výroční zprávy GIBS za loňský rok. V roce 2019 GIBS zdokumentovala celkem 8 (-14) trestných činů vykazujících znaky korupčního jednání. Číslo v závorce představuje porovnání s předloňským rokem, druhý údaj popisuje zkrácené řízení. „Trestní stíhání bylo zahájeno vůči celkem 7 (-8) osobám. Z toho se jednalo o 3 (-2) příslušníky policie, 0 (-1) zaměstnanců policie, 1 (+1) příslušníka Vězeňské služby, 1 (+1) zaměstnance Vězeňské služby, žádného příslušníka ani zaměstnance celní správy a 2 (-5) civilní osoby, jejichž trestná činnost souvisela s trestnou činností příslušníků bezpečnostních sborů v působnosti GIBS.
K nejčastějším formám korupce v bezpečnostních složkách i nadále patří: přijetí úplatku za sjednání neoprávněné výhody, neoprávněné lustrace v informačních systémech, ovlivňování řízení v nezákonný prospěch,spolupráce na vydírání osob (zejména podnikatelů), nelegální pronášení předmětů do věznice, přijetí úplatku za neřešení deliktu v dopravě,“ lze se dočíst ve výroční zprávě GIBS.
V oblasti extremismu v roce 2019 GIBS zahájila trestní stíhání proti 2 (+2) osobám, jednalo se o příslušníky policie. V oblasti zneužívání omamných a psychotropních látek v roce 2019 zdokumentovala GIBS 9 (-6) trestných činů. Trestní stíhání bylo zahájeno vůči 5 (-1) osobám. Jednalo se o 3 (+2) příslušníky policie, 2 (+1) příslušníky Vězeňské služby, 0 (-1) zaměstnanců Vězeňské služby a 0 (-3) civilních osob. V oblasti úniků informací z bezpečnostních složek v roce 2019 GIBS zdokumentovala 9 (-26) trestných činů. Trestní stíhání bylo zahájeno vůči 6 (-8) osobám, z toho se jednalo o 5 (-5) příslušníků policie a 1 (-3) civilní osobu. Nejfrekventovanějším případem je neoprávněná lustrace v policejních nebo jiných evidencích.
V oblasti nepřiměřeného násilí při výkonu pravomoci příslušníků bezpečnostních složek v loňském roce GIBS zdokumentovala celkem 57 (-9) trestných činů. Trestní stíhání bylo zahájeno vůči 11 (-2) osobám, z toho se jednalo o 9 (0) příslušníků policie a 2 (+2) příslušníky Vězeňské služby, přičemž z příslušníků policie se 3 z nich dopustili přímo trestného činu mučení a jiné nelidské a kruté zacházení. GIBS řeší i mnohdy nepřiměřené násilí ze strany příslušníků bezpečnostních složek při výkonu činnosti, které je posléze vyhodnoceno jako zneužití pravomoci úřední osoby.
V roce 2019 GIBS ukončila 64 úkonů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle ustanovení § 88 trestního řádu. Tyto úkony odposlechu byly nasazeny celkem v 18 trestních spisech, což je 3,56 úkonů odposlechu na jeden trestní spis. Odposlechy prováděl policejní Útvar zvláštních činností.
[/mn_protected]
Jan Hrbáček
Tomáš Cikrt
