Návrh kompenzační vyhlášky počítá pro letošní rok se 354 miliardami korun na zdravotní péči proti původním 340 miliardám v úhradové vyhlášce pro rok 2020. Pět miliard půjde na kompenzace za covid-19, většinou na odměny zdravotníků v nemocnicích. Vyplývá to z návrhu kompenzační vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Úhradová vyhláška upravuje platby, které za zdravotní péči jejím poskytovatelům hradí zdravotní pojišťovny. Platit by měla od 1. července. Někteří poskytovatelé ale se zněním nesouhlasí, proti návrhu vyhlášky se ohradili ambulantní specialisté.
Návrh podle ministerstva zohledňuje jak vyšší náklady spojené s epidemií způsobenou novým typem koronaviru, tak sníženou produkci v nemocnicích nebo ordinacích, které musely omezit péči. Nemocnicím ministerstvo nařídilo zastavit zbytnou péči 16. března, obnovovat ji postupně začaly po Velikonocích. Musely také vyčlenit lůžka pro pacienty s covidem-19, část z nich ale kvůli dobrému vývoji epidemie nebyla využita. Nové pacienty nepřijímaly také lázně.
„Prakticky pro všechny poskytovatele pak také vyplynuly zvýšené náklady a snížená produkce zdravotních služeb z nutnosti přizpůsobit svůj provoz probíhající epidemii, kdy je například nutné vynakládat prostředky na zvýšené množství ochranných pomůcek či dezinfekce,“ píše se v dokumentu. Pokud by kompenzace pojišťovnami vyplaceny nebyly, došlo by podle ministerstva ve středně a dlouhodobém horizontu k omezení dostupnosti zdravotní péče pro pacienty.
Původní úhradová vyhláška počítala s náklady na zdravotní péči ve výši 340 miliard, pojišťovny přidaly dalších šest miliard. Nárůst nákladů se letos odhaduje až o osm miliard korun, na zdravotní péči by tak mělo jít zhruba 354 miliard korun. Pět miliard jsou přímé náklady na testování, ochranné pomůcky, odběrové sanitky a odměny personálu. Další tři jsou výdaje na úhradu potenciální nadprodukce. Náklady celého systému zdravotnictví včetně provozních nákladů zdravotních pojišťoven budou v roce 2020 asi 366,4 miliardy korun.
„Reálný celkový dopad na veřejné zdravotní pojištění není možné vyčíslit exaktně, lze jej pouze předpokládat, a to za prvé z důvodu, že záleží na aktivitě poskytovatelů zdravotních služeb, za druhé proto, že vyhláška je pro poskytovatele a zdravotní pojišťovny závazná jen tehdy, pokud se poskytovatel zdravotních služeb a zdravotní pojišťovna nedohodnou o způsobu a výši kompenzace jinak,“ uvedlo ministerstvo.
Příjmy se očekávají zhruba 318 miliard korun, z nichž 220 miliard půjde z vybraného pojistného na zdravotní pojištění a 91 miliard korun bude platba státu za státní pojištěnce včetně jejího navýšení od července 2020 o 21 miliard. Dalších 42 miliard korun bude z rezerv zdravotních pojišťoven. Ministerstvo podle dokumentu očekává, že zůstatky na základních fondech budou vyčerpané a saldo hospodaření pojišťoven bude zhruba 40 miliard, dorovná se z rezerv.
Vyhláška stanoví úhrady za péči přímo spojenou s nemocí covid-19 pro nemocnice, kde byli pacienti hospitalizovaní. Součástí navýšení je i částka na odměny zdravotníkům. Zvláštní úhrada je také za odběr biologického materiálu související s testováním na covid-19.
Při epidemii koronaviru v březnu, dubnu a květnu klesla akutní lůžková péče na 30 až 50 procent minulého roku. Beze změn úhrad by nemocnice přišly podle odhadů asi o 22 miliard korun. Zařízením, která musela péči kvůli covidu-19 omezit a vyhradit lůžka jako rezervu, vyhláška snižuje takzvaný produkční cíl. Ten se vypočítává pro rok 2020 z roku 2018 s mírným navýšením. Aby nemocnice nepřišly o zálohy v naplánované výši, musí dosáhnout určený podíl předloňské produkce. Cíl se liší podle podílu pacientů s koronavirem.
Od 1. července se navyšují také úhrady lázním, jejichž činnost ministerstvo svým nařízením takřka zastavilo. Vyhláška také například navyšuje úhradu za návštěvy v ambulancích lékařů a pro domácí péči, která má kompenzovat náklady na zdravotní pomůcky, které si budou ve druhé polovině roku 2020 zajišťovat samy. Ceny na trhu jsou kvůli celosvětové pandemii zvýšené.
Více peněz dostanou na zdravotní péči také poskytovatelé sociálních služeb, například domovy pro seniory nebo podobná lůžková zařízení. Od března do května byly navýšeny platy zdravotníků v zařízeních, kde byla vyhlášena karanténa o 40.000 korun a o 10.000 korun u ostatních. Peníze navíc jdou také na nákup ochranných pomůcek.
Návrh zákona stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos.
Někteří poskytovatelé ale s navrhovaným zněním nesouhlasí, proti se vyjádřila rada Sdružení ambulantních specialistů.
„Za zcela nepřijatelné a v rozporu se všemi předchozími sliby ze strany ministerstva zdravotnictví považujeme navržené změny hodnot bodu a úhrad výkonu 09543 a jemu analogického výkonu přiřazenému ke klinickému vyšetření pacientů mezi 6 a 18 rokem věku. Navýšení hodnot bodu u výkonově hrazených odborností přepočtem na celý rok znamená 0,5 až 7 procentní navýšení jednotkové ceny práce, valná většina zálohově placených odborností má navrženo její 4 až 5 procentní navýšení. Kompenzace týkající se nákupu ochranných pomůcek má činit univerzálně jen 4 Kč na každé jen klinické vyšetření. Vezmeme-li v úvahu propady produkce, které naše ambulance prožívají ne z naší viny od poloviny března, vešla-li by v platnost navržená vyhláška MZ, považujeme za naprosto jisté, že by valná většina ambulantních specialistů musela zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování roku 2020 vracet velké finanční částky, neboť ani extrémním navýšením intenzity práce by se produkcí nedostala na úroveň předběžných plateb,“ uvádí sdružení v tiskovém prohlášení.
-čtk, tz SAS-
