Změní koronavirus výzkumné zaměření farmaceutických firem?
Mnoho světových farmaceutických lídrů se dlouhou dobu zaměřovalo především na výzkum léků proti různým druhům rakoviny. Podle čerstvé studie poradenské společnosti EY se však zdá, že farmaceutické firmy v důsledku koronavirové pandemie tuto svou strategii přehodnotí.
Poradenská společnost EY publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na farmaceutický sektor. Vedle finanční kondice předních farmaceutických firem sledovala EY také to, v jaké oblasti se z hlediska výzkumu a vývoje angažují přední farmaceutické firmy. Ukázalo se, nikoli překvapivě, že v uplynulých letech se dominantní oblastí stala léčba rakoviny včetně hledání účinných léků proti této zákeřné nemoci.
Jenže koronavirová pandemie ukázala, že farmaceutické skupiny se výzkumu účinných látek proti virovým infekcím věnují víceméně okrajově. A vyplývá to i ze statistik, které EY zveřejnila. „V roce 2019 bylo zaznamenáno celkem 2586 aktivních výzkumů v některé fázi klinického vývoje, z toho se pouze 605 zabývalo viry,“ píše EY ve zprávě.
Viry a infekce ve stínu rakoviny
V loňském roce příjmy velkých farmaceutických firem z prodeje léků proti rakovině vzrostly o jednu pětinu na 196 miliard dolarů (asi 4,7 bilionu korun). Na druhé straně příjmy z prodeje léků proti různým druhům infekcí byly meziročně vyšší jen asi o pět procent a dosáhli necelých 52 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu korun). „Antivirový“ byznys je tedy asi čtvrtinový v porovnání s tím, který se týká léčby onkologických chorob.
„Dá se očekávat, že výzkum infekčních chorob a resistence bakterií proti antibiotikům se posune do středu zájmu farmaceutických společností, a to v reakci na současnou koronavirovou pandemii,“ uvedl Siegfried Bialojan, šéf EY Centra biologických věd v německém Mannheimu. Bialojan zároveň upozornil, že je jen málo pravděpodobné, že by největší farmaceutické firmy zastavily své dlouhodobé výzkumné programy a hromadně se vrhly pouze na výzkum látek proti Covid-19. „Pandemie jsou špatně předvídatelné, a tak nejsou tak lukrativní. Zkrátka proto, že nikde nevíte, kdy a v jaké formě se objeví,“ dodal.
Segment biologických věd podle EY ukázal svůj plný inovační potenciál během koronavirové krize. Během velmi krátké doby dokázal vygenerovat přes 160 kandidátů na účinné vakcíny a přes 240 potenciálních léků a terapií proti Covid-19. EY také upozornila, že velké farmaceutické společnosti vyvinuly kolem 700 různých typů testů na koronavirus, kdy některé se stihly už dostat na trh.
Mohlo by vás zajímat
„Není pochyb, že společnost, která zvítězí v závodě o účinnou vakcínu proti koronaviru, zcela změní situaci minimálně na této části trhu,“ uvedl Alexander Nuyken, šéf segmentu biologických věd EY pro Evropu, Střední východ, Indii a Afriku. Zdůraznil ale, že tento závod může trvat ještě hodně dlouho. „Očekáváme, že 97 procent vakcín, které se v současné době testují, nebude použitelných. To znamená, že stejné procento peněz investovaných do jejich vývoje přijde jednoho dne vniveč,“ dodal.
Stop stav na fúze a akvizice
Ze zprávy EY také vyplývá, že největší farmaceutické společnosti v minulém roce výrazně zvýšily investice do výzkumu a vývoje. Meziročně o více než 14 procent, zatímco v roce 2018 došlo ke dvouprocentnímu poklesu. O necelých dvanáct procent se jim také zvýšil provozní zisk, o více než dvanáct procent vzrostly tržby. Z hlediska dynamiky patřily k nejúspěšnějším německé společnosti jako Bayer nebo Boehringer Ingelheim, jejichž provozní zisk vzrostl o 53, respektive 31 procent.
Jak se na finančních výsledcích farmaceutických gigantů projeví koronavirová pandemie, nelze podle EY zatím zodpovědně odhadnout. „Existuje příliš mnoho proměnných a příliš mnoho nejistot,“ píše EY ve své studii. Jeden efekt ale už můžeme pozorovat prakticky v přímém přenosu. Pandemie dopadla na plánované fúze a akvizice. Mnoho z nich totiž bylo zastaveno nebo alespoň odsunuto.
„Firmy hrají o čas. Chtějí vědět, jak se situace vyvine během letních měsíců,“ uvedl Alexander Nuyken. Podle něho se totiž právě během léta mohou výrazně proměnit hodnoty jednotlivých společností, což povede ke změně postoje jak potenciálních kupců, tak potenciálních prodejců. Kromě toho se do tržní ceny firem promítne i to, jak se koronavirová pandemie promítne do finančních výsledků jednotlivých společností.
Petr Musil
Helena Sedláčková
