Hygienička: Chytré karanténě se bude v centru věnovat tým 12 lidí
Takzvané chytré karanténě se má podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové v pohotovostním operačním centru při ministerstvu zdravotnictví věnovat 12 lidí místo původně plánovaných 17. Místo toho o pět lidí posílí ministerský odbor ochrany veřejného zdraví, zejména oddělení epidemiologie. Rážová to včera uvedla při senátním veřejném slyšení na téma pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů.
“Pohotovostní operační centrum by mělo čítat 12 lidí proti původně plánovanému celkovému počtu 17. Ještě jsme udělali celkovou analýzu a upravili jsme ten počet na 12,” řekla hygienička. Úkolem centra bude podle ní mimo jiné monitorovat a včas odhalovat zdravotní hrozby. V týmu by měli působit hygienici a epidemiologové, kteří budou schopni provádět hodnocení biologických, enviromentálních, chemických, radiačních rizik a kteří budou vzděláni ve statistice a biostatistice.
Personálního posílení se podle Rážové dočkají krajské hygienické stanice, a to o 134 lidí. Mají pracovat především v protiepidemiologických odděleních. Po jednom pracovníkovi bude vyčleněno na ochranu osobních údajů v projektu chytré karantény a po jednom na právní oddělení. “Epidemiologové by měli dělat protiepidemická šetření, právníci budou vydávat rozhodnutí o karanténě, případně o izolaci,” uvedla Rážová.
Vláda podle hygieničky schválila kvůli projektu chytré karantény navýšení rozpočtu pro provoz na krajských hygienických stanic pro zbytek letošního roku a rok příští. Počítá se i s navýšením pro státní zdravotnické ústavy. Nová podoba projektu chytré karantény by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla stát letos zhruba 200 milionů korun.
Cílem prvního projektu Chytrá karanténa 1.0 bylo zrychlit a zautomatizovat dohledání kontaktů každého nakaženého, případně místo jeho nákazy. Cílem bylo najít všechny rizikové kontakty nakaženého do tří dnů, poslat je do karantény a postupně otestovat. Druhá fáze projektu, takzvaná Chytrá karanténa 2.0, počítá se zapojením dalších částí kvůli kontaktům nakaženého, například mobilní aplikace eRouška nebo Mapy.cz. Tato aplikace je užitečná pro tvorbu vzpomínkové mapy v případě, pokud se nakažený pohyboval na rozsáhlejším území, uvedla Rážová. Podmínkou pro využití dat je souhlas nakaženého, který je poskytován zhruba 60 procenty lidí, dodala.
Mohlo by vás zajímat
Předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer uvedl, že je třeba zabránit zneužívání dat o místě pobytu nebo zdravotním stavu, která patří mezi nejlukrativnější. Pravidla podle Fischera nemůže určit ministerstvo ani vláda, natož soukromá firma. Podle Fischera soukromí uživatelů některých aplikací nebylo dostatečně chráněno. “Je třeba zarazit obavy lidí, že když nebudou mít chytrý telefon, nebudou v bezpečí,” dodal senátor.
Hlavními cíli v přechodné fázi do konce června bude podle Rážové pomoci krajským hygienikům dohledávat a vydávat opatření, aby se šíření koronaviru udrželo pod kontrolou, dále zvýšení efektivity zvládání situace při nárůstu nakažených a vyhlašování krizového stavu pro případ epidemie velkého rozsahu.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že podle dat Národního hygienického informačního systému je epidemie na ústupu a zůstávají lokální ohniska jako v Praze a na Karvinsku. “Daří se nám zabránit lokálnímu nekontrolovanému vzplanutí, nikde nedochází k exponenciálnímu šíření,” uvedl Dušek. Podle něj je třeba dát zákonná pravidla elektronizaci zdravotnictví, které nebylo připraveno na shromažďování dat o nakažených v reálném čase.
-čtk-
ČTK
