Průměrně dnes užívá český senior 4 až 6 léků, které mu předepíše lékař. K tomu pak 1 až 2 volně prodejné léky a navíc různé doplňky stravy. Výjimkou nejsou lidé užívající více než 15 léků. Čím více léků pacient bere, tím vyšší riziko lékové interakce mu hrozí.
V ČR neexistuje databáze, kde by praktický lékař zjistil, jaké všechny léky jeho pacient bere. Jediný kdo má všechny informace o své léčbě a lécích, které užívá, je pacient. Ten musí být zodpovědný a informovat lékaře. Na pomoc všem, kteří se chtějí informovat o možných interakcích léků, které užívají, funguje od června 2014 internetová poradna Znám své léky. Na tu se k dnešnímu dni obrátilo 19 680 pacientů.
„Poradnou Znám své léky se nám podařilo otevřít téma lékových interakcí a duplicit u široké veřejnosti. Poradna odhalila v 10% položených dotazů závažné lékové interakce a v 10% případů byly odhaleny duplicity léků,“ řekl dnes na semináři k lékovým interakcím Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která ve spolupráci se společností Infopharm internetovou poradnu www.znamsveleky.cz provozuje.
Lékové interakce mohou ohrozit život
Léková interakce vzniká při užívání více léčivých přípravků, kdy se účinnost léků může zvyšovat nebo naopak snižovat. Nežádoucí lékové interakce mohou ovlivnit i život pacienta. Pozor je tedy třeba dávat nejen na kombinaci léků, ale i na potravinové doplňky, koření, nápoje, rostlinné přípravky, doplňky stravvy, dokonce i potraviny. Nejčastější jsou interakce po vzájemném užití léků a alkoholu, grapefruitové šťávy či mléka. Pozor si u některých léků je třeba dávat i na kombinace s kozlíkem lékařským, třezalkou, ginko bilobou, česnekem, echinaceou či cigaretovým kouřem. „Například alkohol se obecně nedoporučuje s ohledem na zvýšenou možnost výskytu nežádoucích účinků, například v kombinaci s paracetamolem zvyšuje riziko poškození jater,“ uvádí ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta.
Největší počet zjištěných interakcí se týká onemocnění kardiovaskulárního systému, kdy z celkového počtu 6 123 interakcí jich bylo 39 šestého stupně, tedy život ohrožující. Dále jsou pak interakce časté u onemocnění krve a krvetvorby, nervového systému, trávicího traktu a metabolizmu a muskuloskeletárního systému. Klasifikace rizik současného podávání dvou léků je řazena do stupnice od nuly, kdy k žádné interakci nedochází, až po 6. stupeň, kdy dochází ke kontraindikacím ohrožujícím život. Nebezpečí plynoucí z lékových interakcí může být komplikace vlastní léčby, zhoršení zdravotního stavu, výskyt nových zdravotních potíží, či může vyústit až v hospitalizaci pacianta.
Vzhledem k tomu, že například praktický lékař nemá informace o dalších lécích předepsaných jinými specialisty, může kromě lékových interakcí docházet i k duplicitám, tedy současnému užívání více léků se stejnou látkou. Několik lékařů může předepsat pacientovi léky s různým obchodním názvem, ale s totožnou účinnou látkou, navíc sám pacient si volně prodejné léky s různými názvy, ale opět se stejnou účinnou látkou, ještě přikoupí. „Předepisování léčiv se stejnými účinky může zvyšovat riziko nesprávného užívání léků a celkově vede k vyšším nákladům na celý zdravotní systém,“ řekl Jakub Dvořáček.
„V ČR se běžně vyskytuje na 5 000 lékových interakcí a není možné, aby je běžný člověk znal,“ upozorňuje PharmDr. Josef Suchopár ze společnosti Infopharm.
Užívání 15 druhů léků není v ČR výjimka
Podle Aleny Tomáškové z ministerstva zdravotnictví užívá průměrný český senior 4 až 6 léků od ošetřujícího lékaře a navíc si v lékárně koupí další 1 až 2 léky a případně i doplňky stravy. Přičemž vůbec nezvažuje možné interakce s některými jídly a nápoji.
„U 30 – 40 % pacientů přijímaných do lůžkových zdravotnických zařízení je třeba kontrola léků a přehodnocení medikace, „ dodává Alena Tomášková s tím, že u 10 % je nutné změnit medikaci hned při příjmu a zhruba u 30 % během hospitalizace.
S počtem léků roste pravděpodobnost lékové interakce, u člověka užívajícícho více než 15 léků přesahuje 40 %. „Jde o daň za svobodu pacienta zvolit si své lékaře,“ poznamenává k lékovým interakcím Petr Hoňek, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Jednotliví lékaři se podle něho často nedozví o všech lécích, které pacientovi předepsali jiní lékaři, pokud jim to on sám neřekne. Nutná je proto podle Petra Hroňka elektronizace a používání e-receptů.
Na prvním místě je však důsledná komunikace pacienta s lékařem a lékárníkem. Pacient by je měl informovat a zároveň se i ptát.
Roli při užívání léků nehraje jen množství, ale i správná forma, správný čas užívání, správný pacient a správná choroba. „Informace pro širokou laickou veřejnost jsou na portálu www.olecich.cz,“ připomíná Zdeněk Blahuta.
Podle Jiřího Skalického je třeba v této souvislosti brát v úvahu jednak ochranu zdraví pacienta, kde se prolíná práce lékařů a lékárníků, dále pak otázku finančních úspor a v neposlední řadě význam elektronických receptů jako nástrojů k pozorování a kompletnímu záznamu týkajícího se pacienta. Jak však dodal, k tomu, aby lékař měl přístup k údajům pacienta, bude třeba jeho informovaný souhlas.
Zdena Kolářová
Na stránkách SÚKL www.olecich.cz je také k dispozici zcela zdarma knížka Příběhy léků, kterou napsal šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Popisuje nejen interakce, ale také například nežádoucí účinky a správné užívání léků, jejich vznik, vývoj, uvádění na trh, sledování bezpečnosti atd.
