Farmaceutické firmy mobilizují proti bakteriím. Vytvoří fond pro vývoj nových antibiotik
Dvacítka velkých farmaceutických firem se rozhodla vytvořit společný fond, v němž se má soustředit až jedna miliarda dolarů na vývoj nových typů antibiotik. Důvodem je narůstající počet bakteriálních infekcí, které stávajícím antibiotický lékům odolávají.
Do fondu, který vznikne ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací, poskytnou své prostředky mimo jiné farmaceutické firmy jako Roche, Novartis, Novo Nordisk, Merck, MSD, Eli Lilly nebo Johnson&Johnson. Z fondu budou moci peníze čerpat malé farmaceutické firmy, které se právě na hledání nových antibiotik soustředily, ale nejsou schopny jejich vývoj dotáhnout do konce. A to z důvodu, že celý segment antibiotik postupně ztrácí svou lukrativnost na to, aby menší společnosti dokázaly vývoj nových léků ufinancovat.
Jak uvedl list The New York Times, jen během loňského roku ve Spojených státech zkrachovaly tři farmaceutické start-upy, které dokázaly do určité fáze přivést několik nadějných antibiotik. Dalším firmám, které se na antibiotika zaměřují, prý rychle docházejí finanční prostředky. A právě těmto má pomoci AMR (Antimicrobial Resistance) Action Fund, který peníze rozdělí více než dvacítce malých společností, jejichž dosavadní výsledky na poli vývoje antibiotik jsou nejnadějnější.
Dva až čtyři nové léky do deseti let
Cílem je přivést do roku 2030 na trh dva až čtyři nové typy antibiotik. Adepti na čerpání financí z fondu budou vybíráni poradním panelem fondu, v němž budou zasedat zástupci firem, jež peníze do fondu vloží, vědci a další experti v této oblasti. Velké farmaceutické firmy také bezplatně poskytnou své odborné znalosti, které se týkají průběhu klinických testů nebo splnění regulatorních předpisů při uvádění antibiotik na trh.
„Antibiotika jsou pojivem, které drží celý systém zdravotní péče pohromadě,“ uvedl pro New York Times David A. Ricks, generální ředitel farmaceutické společnosti Eli Lilly, který byl jedním z těch, co stáli v čele celé iniciativy. „Vyrábíme léky proti cukrovce, rakovině nebo poruchám imunity, ale bez účinných antibiotik bychom jimi nemohli léčit,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Podle Rickse je ironií, že Eli Lilly a další obří farmaceutické firmy přispívají do fondu, který má pomoci při vývoji nových antibiotik, přičemž to byla kdysi doména právě velkých farmaceutických firem. Je to ale právě důsledek toho, že antibiotika již nedávají takovou příležitost vydělat peníze jako dříve. „Vidíme z první ruky, jak narušený celý systém je,“ dodal Ricks.
Krize pramení ze zvláštní ekonomiky těchto přípravků. Čím častěji se totiž antimikrobiální léky používají, tím více klesá jejich účinnost. Patogeny mutují a „zvykají“ si. Vzniká tedy poptávka po novém účinnějším léku, jehož vývoj je ale stále nákladnější, přičemž nikdo neví, jak dlouho vlastně na trhu přežije, než ztratí svou účinnost. Logickým krokem tedy je, že farmaceutické firmy váhají investovat do vývoje nových antibiotik miliardy dolarů.
„Pro společnosti, které antibiotika vyvíjejí, to byla opravdu těžká doba, a to i přes obrovskou neuspokojenou poptávku,“ řekl listu The New York Times Zachary Zimmerman, generální ředitel společnosti Forge Therapeutics se sídlem v San Diegu, která má připraveno několik nových nadějných léků. Forge je jedním z adeptů na peníze z fondu, které by jí mohly pomoci provést nákladné klinické testy, na jejichž základě by pak farmaceutická firma mohla získat i zelenou od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). „Takový fond nám opravdu může pomoci projít údolím smrti,“ dodal.
Bez státu to nepůjde, míní odborníci
Faktický kolaps trhu s antibiotiky dramaticky snížil počet nových antimikrobiálních léků. Mezi lety 1980 a 2009 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil 61 nových typů antibiotik. Za poslední dekádu se toto číslo snížilo na 15 a třetina firem, které za touto patnáctkou stály, už se z produkce antibiotik zcela stáhla.
Investoři, kteří vznik fondu podpořili, přiznávají, že jejich řešení není dostatečné. Aby se situace na trhu s antibiotiky obrátila, bude podle nich zapotřebí zásah státu například v podobě daňových či jiných pobídek, aby se farmaceutické firmy k antibiotikům vrátily.
Bakteriální infekce, které si vypěstovaly rezistenci vůči antibiotikům, zabijí podle Organizace spojených národů ročně kolem 700 tisíc lidí po celém světě. OSN také varovala, že do poloviny století by toto číslo mohlo narůst až na deset milionů, pokud nedojde k žádné reakci na stávající stav. Podle Petera Beyera, který za WHO jednal o založení zmíněného fondu, problém s neúčinnými antibiotiky byl zastíněn koronavirovou pandemií, jež na svou stranu strhla také pozornost politiků. „Doufám, že tento fond vytvoří jakýsi most, dokud si politici neuvědomí, jak závažný problém s antimikrobiální rezistencí je,“ uvedl Beyer pro The New York Times.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
