Zdravotnické a lékařské odbory požadují pro příští rok růst platů ve zdravotnictví o 15 procent. Přidání chtějí do tarifů, tedy do základu výdělku. Stát by to mohlo podle odhadů asi 14 miliard korun. Na tiskové konferenci to včera řekli předák Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel a šéfka odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už koncem července řekl, že by se platy mohly zvednout nejvýš o pět procent. O částce se bude vyjednávat.
„Doufáme, že námi navrhovaných 15 procent se nechá akceptovat. Pro stabilizaci počtu zaměstnanců je to jedna z klíčových podmínek,“ uvedl Engel. Odbory poukazují na to, že zdravotníci chybí a zájem nastoupit do zdravotnictví nemá asi pětina absolventů příslušných škol.
Vojtěch už dřív řekl, že požadavek odborů je nereálný a růst platů by mohl být „někde do pěti procent“. Zmínil nižší výběr zdravotního pojištění kvůli koronavirové krizi. Odbory naopak argumentují tím, že se zvedla platba odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané. Vojtěchův návrh je pro odboráře nepřijatelný.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) průměrný měsíční plat lékaře v nemocnici činí 88.312 korun a sester 47.498 korun. Výdělky se ale výrazně liší ve veřejných a soukromých zařízeních. Rozdíl v odměně sester ve státní a privátní nemocnici je až 7000 korun měsíčně. Průměrná mzda v Česku se loni podle statistického úřadu dostala na 34.125 korun.
Podle odborářů ale velkou část výdělku zdravotníků představují peníze za přesčasy a služby o víkendech. „Je to téměř polovina příjmů. Odpracovaných je 350 hodin, ne 170. Je to protizákonné. Takhle si vydělávat nechceme,“ řekl šéf LOK-SČL.
Odbory podpořily dnes také požadavky nemocnic, které chtějí pro příští rok i peníze na investice a rozvoj. Zohlednit by to měla připravovaná úhradová vyhláška. Podle Žitníkové by tak bylo pro příští rok potřeba navíc do 25 miliard korun – 14 miliard na platy a zbytek na investice.
Vláda chystá zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před nedávnem řekla, že by díky tomu lidé měli na dani z příjmu platit méně a zůstalo by jim víc peněz. Zmínila už také, že by navyšování platů pak mohlo být nižší a kompenzovala by ho právě daňová úspora. Schillerová uvedla, že by mohly být dvě sazby daně. Lidé s nižším příjmem by platili 15 procent, ostatní 19 procent.
„Nižší sazba má být pro nízkopříjmové, což naši zaměstnanci díky bohu s přesčasy nejsou. Dostanou se do vyššího pásma. Takže nula od nuly pojde, tam nebude žádný profit. Neočekáváme, že by zrušení superhrubé mzdy v našem segmentu mělo přínosy,“ uvedl Engel.
Zdravotníci ze státních zařízení dostali přidáno naposledy v lednu, a to všichni stejně 1500 korun bez ohledu na praxi, odbornost a odpovědnost. Podle lékařských odborů je tento postup pro zkušené odborníky demotivující a deformuje platové tabulky.
O rozpočtu na příští rok, v němž se odrazí i částky na růst platů, by měla 21. září jednat tripartita. Do té doby chtějí odboráři s Vojtěchem a vládou o zvýšení výdělků vyjednávat. Termín schůzek ještě nepadl.
-čtk-
