Užívání eReceptů postupně narůstá, zdaleka ne však tak, jak by mohlo. Na vině jsou nejen špatná vybavenost technikou či neochota některého zdravotnického personálu přecházet na nové systémy, ale zejména pokulhávající legislativa. Elektronická preskripce je legálně zakotvena od ledna 2009, reálně však začala fungovat až od srpna 2011. Celkem bylo podle aktuálních údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) dosud vystaveno 2 202 278 eReceptů, které alespoň jednou předepsalo 1 502 lékařů a léky na eRecept byly vydány v téměř 1 500 lékárnách. Elektronické recepty začaly používat jak „malé“ ordinace ambulantních specialistů, tak velká zařízení o několika stovkách lékařů.
Je zřejmé, že používání eReceptu je již u některých lékařů v oblibě. Jak pro ZD uvedla mluvčí SÚKL Lucie Šustková, 126 lékařů vystavilo více než 5 000 eReceptů, stejně je tomu u lékáren, kde ve 41 lékárnách bylo vydáno přes 5 000 eReceptů. Seznam lékáren, které mohou vydávat léčivé přípravky prostřednictvím eReceptu je k dispozici na webu SÚKL v databázi lékáren. Seznam lékařů, kteří eRecept používají, však není možné s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů zveřejňovat. „SÚKL nemá informace o tom, že by se v praxi objevovaly nějaké zásadní potíže, v tuto chvíli však může být pro lékaře a lékárníky do jisté míry omezující fakt, že prozatím neexistují další nadstavby eReceptu,“ vysvětluje Lucie Šustková. Pro zajištění plynulého procesu a plného servisu při přístupu lékařů a lékárníků k Centrálnímu úložišti eReceptů je k dispozici oddělení eReceptu SÚKL, a to včetně infolinky.
Současná legislativa zpomaluje dynamiku používání eReceptů
„Již dnes jsou zřejmé výhody používání eReceptů, stejně jako nevýhody, které jsou z velké části dány současnou legislativou. Zatím chybí legislativní rozvoj směřující k vyšší míře elektronizace a tím i k vyššímu komfortu uživatelů. Výhody přináší proto současné řešení v pouze omezené míře,“ uvádí ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta. Mezi výhody eReceptu patří skutečnost, že jej není možné vyplnit neúplně, i vyšší míra bezpečnosti pacienta při vydání léků – odpadá problém s nečitelností receptu a tudíž s možnou chybou při výdeji léčiva. K dalším výhodám patří úspora času při výdeji léků a následná práce s eReceptem, možnost ověřit si, zda si pacient lék skutečně vyzvedl, a který lék mu byl vydán.
Zároveň ale existují další funkce, které by fungování eReceptu posunuly na vyšší úroveň, jejich existence je však podmíněna změnami v souvisejících právních předpisech.
Na základě dosavadních výsledků SÚKL identifikoval a analyzoval okruhy, které by dosavadní systém vylepšily. Mezi budoucí nadstavby řadí např. lékový záznam pacientů, či odstranění listinné průvodky elektronického receptu.
Jak se řada odborníků shoduje, elektronická preskripce má řadu výhod a významný úsporový potenciál. Je však třeba silná politická a veřejná podpora elektronického zdravotnictví eHealth jako takového. Nutné je zároveň další vzdělávání jak zdravotnických pracovníků, tak i pacientů samotných. Ti by měli být informováni, co vše pro ně eHealth včetně eReceptů znamená a jak jim do budoucna může pomoci.
Lékař i pacient se musí stále učit
Podobně tomu bylo i ve Velké Británii, kde se o elektronické preskripci mluvilo od roku 2003, avšak k jejímu skutečnému používání došlo až o pět let později. Podle studie provedené v roce 2013 byla podle tamních pacientů při zavedení eReceptů a elektronického zdravotnictví největším přínosem skutečnost, že kvůli opakovanému receptu již nemusejí chodit k lékaři. Ušetří čas i peníze vynaložené na cestu a navíc, zvolí-li si pacient svoji oblíbenou či nejbližší lékárnu, ušetří i čas strávený čekáním v lékárně, jelikož lék je pro něj již připraven. Dále se pak nemusí tolik strachovat, že zapomene, jaké léky bere a zda nezapomněl některého z lékařů, které navštěvuje, informovat o tom, co mu předepsal někdo jiný. Veškerá databáze je lékařům k dispozici, takže riziko možné lékové interakce je značně omezeno.
Podle reportu zveřejněném ve Velké Británii v roce 2013 bylo po pěti letech fungování elektronické preskripce přes 80% lékáren v počátečním období velmi frustrovaných z nového softwarového systému a prvních problémů jeho zavádění a fungování. Nicméně po jejich vyřešení si systém lékárníci velmi oblíbili, zjistili jeho výhody a ten začal fungovat plynule. Praktičtí lékaři viděli po uvedení eReceptů markantní změnu v předepisování dlouhodobě užívaných léků zejména v úspoře času. I v Británii je podle studie stále i po více než sedmi letech používání systému třeba neustálého vzdělávání.
Část lékařů eRecepty zatím odmítá
Skeptická je k eReceptům Česká lékařská komora (ČLK). „S povinným zavedením eReceptů nesouhlasíme. Lékaři pro děti a dorost a praktičtí lékařů tvoří nejstarší věkovou skupinu lékařů, stárnou a mladí nepřicházejí. Již teď je jich rapidní nedostatek,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČLK Michal Sojka s tím, že pokud bude používání eReceptu povinné, řada lékařů odejde. „Nebudou chtít pracovat s počítačem, lékaři, kteří jej používat neumí se to nebudou učit. Zájem ze strany lékařů o eRecepty není, nenachází v tom nic, co by jim ušetřilo peníze či čas. Nevidíme žádné benefity,“ shrnuje Michal Sojka.
I přes problémy s internetem, nemožnost či nechuť jej při práci používat apod., užívání eReceptů v ČR pomalu plynule roste Jak dokládají data VZP, v roce 2011bylo vydáno jen 713 eReceptů, v roce 2012 jich bylo již 36 603 a o rok později 226 410. V roce 2014 bylo vydáno již téměř 330 tisíc eReceptů. „Nárůst by mohl být daleko větší. Používání eReceptů samozřejmě vyžaduje určité technické vybavení a alespoň minimální technické znalosti na straně lékaře a lékárny, nicméně nedomníváme se, že by šlo o nějaké zásadní překážky. VZP je každopádně na příjem eReceptů plně připravena a s jejím celoplošným zavedením by neměla žádný zásadní problém,“ vysvětluje tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý. K základním výhodám eReceptu i podle něho patří on-line monitorování toho, co a komu který lékař předepsal, a co a komu která lékárna vydala. „Jen tak se zabrání neúčelné preskripci, nebezpečným lékovým interakcím či výdejům v lékárnách, které nebudou dodržovat požadavek, tedy předpis lékaře,“ dodává.
Zdena Kolářová
