Švédský epidemiolog: Doporučení dodržuje 80 procent obyvatel
Švédsko se vydalo cestou, kdy část restrikčních opatření byla závazná, mnoho jich ale bylo na dobrovolné bázi. Foto: koláž ZD
Doporučení k omezení šíření nákazy novým typem koronaviru dobrovolně dodržovalo 80 procent Švédů. Byla ale i závazná nařízení, například jako zákaz akcí nad 50 osob nebo rozestupy v restauracích, která v zemi platí dosud. Na včerejší online konferenci k poučením z pandemie covidu-19, kterou pořádala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to řekl hlavní švédský epidemiolog Andres Tegnell. Česká republika a Švédsko mají shodně kolem deseti milionů obyvatel a obě země nedávno překročily hranici 90.000 pozitivně testovaných.
Zatímco v ČR vláda šla v březnu cestou omezení pohybu, ekonomiky, škol a dalších oblastí života formou nařízení, Švédsko vsadilo částečně na dobrovolnost. “Zjistili jsme, že dobrovolná opatření fungují velmi dobře. Lidé je dodržovali, a proto jsme je nikdy nemuseli zpřísňovat. Věříme, že kombinace doporučení a závazných nařízení zafungovala jako ‘virtuální lockdown’ tak efektivně jako v jiných zemích lockdowny nařízené zákonem,” uvedl Tegnell.
Část opatření byla i ve Švédsku závazných. Od začátku března byl zákaz návštěv v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních, zrušený byl až po šesti měsících. Zavedena byla distanční výuka ve středních a vysokých školách, u vysokých částečně trvá i nyní.
Hromadné akce byly v polovině března omezené na 500 lidí, na konci března až na 50, což zůstalo dosud. “Zítra (Ve čtvrtek) se vláda rozhodne, jestli se to zase nenavýší,” řekl Tegnell. Povinné zůstávají také rozestupy mezi návštěvníky restaurací a kaváren. Omezení restaurací a hromadných akcí považuje Tegnell za klíčové, protože podle nich byly nejrizikovější.
Mohlo by vás zajímat
Vysokou důvěru veřejnosti získala podle něj švédská agentura pro veřejné zdraví také tím, že denně informovala veřejnost na tiskových konferencích, v úterý měla už stou. Teď jsou dvakrát týdně. Stejně se ale podle Tegnella Švédsko nevyhnulo různým falešným zprávám.
Mezi doporučeními pro veřejnost bylo a stále je potkávat se s co nejméně lidmi, zejména lidé nad 70 let se měli co možná nejvíce izolovat. Apeluje se také na to, aby lidé s příznaky zůstávali doma a nechodili ani do práce ještě tři dny po jejich odeznění, což je i finančně kompenzováno. Podobně má stát i kompenzace pro lidi v rizikových skupinách, aby nemuseli chodit do práce. Doporučená je práce z domova a vyhýbat se hromadné dopravě.
Podle Tegnella to, že jsou doporučení stále stejná a nebyla zásadně rozvolněna ani přes léto, vedlo k tomu, že je současná situace v zemi poměrně klidná. Nové případy sice i na severu přibývají, zejména mezi mladými dospělými, v posledním zářijovém týdnu jich ale bylo pětkrát méně než v ČR. “Dobrá zpráva je, že nejsou žádné nové případy, které by potřebovaly péči v nemocnici na jednotce intenzivní péči. Tlak na nemocniční systém je velmi malý,” řekl Tegnell.
Lidí ve vážném stavu je podle něj v celé zemi v nemocnicích asi deset či 15, v ČR bylo takových pacientů v pondělí 326. Naopak vyšší má severská země počet zemřelých, je jich více než 5800, protože v prvních měsících nákaza pronikla do mnoha domovů pro seniory. V Česku zemřelo dosud 794 nakažených. Metodika vykazování zemřelých se ale může lišit.
Na začátku epidemie ani ve Švédsku nebyly podle Tegnella testovací kapacity dostatečné a chyběly i ochranné pomůcky. “Na začátku jsme měli téměř 20 procent testovaných pozitivních. Byli jsme i na téměř jednom procentu, teď máme něco přes dvě procenta,” uvedl. V ČR podíl pozitivních testů v září výrazně stoupal, sedmidenní průměr 2. října překročil 16 procent.
V posledním zářijovém týdnu mělo Švédsko asi 129.000 testů PCR týdně a 32.300 testů antigenových. ČR ve stejném týdnu měla 134.000 testů a antigenové, které jsou rychlejší, levnější, ale méně přesné zavést plánuje. Švédové se zaměřují i na trasování, snaží se nejen dohledávat kontakty, ale i ohniska nákazy.
Tegnell odmítl tvrzení, že se Švédsko někdy snažilo jít cestou vytvoření kolektivní imunity, jak přístup země některá zahraniční média prezentovala. Podle něj vzniká až někde kolem 60 procent lidí s protilátkami, což je možné dosáhnout jen očkováním, což věděli i na začátku epidemie. “Pravděpodobně jsme ale dosáhli míry imunity, která šíření viru částečně snižuje,” řekl Tegnell. Procentuálně si ji ale netroufá odhadovat, liší se i regionálně.
Při dodržování všech nařízení a doporučení, zejména omezení sociálních kontaktů a hygiena, podle něj nejsou ve Švédsku nyní nutné roušky. “Když jdete ve Stockholmu po ulici, tak potkáte velmi málo lidí v rouškách. Dokonce i ve veřejné dopravě,” dodal. Odborníci si je podle něj nechávají jako možnost pro případ, že by se někde situace lokálně zhoršila. Pak by je mohli zavést.
-čtk-
ČTK
