Plošnému testování by měly předcházet pilotní studie
Šéf praktiků Šonka v ČT uvedl, že pro případné testování by byla třeba kvalitní distribuce setů, měly by být také prováděny mimo ordinace praktiků - například ve vyhrazených místech úřadů. Foto: Pixnio
Plošné testování bude vyžadovat velké personální kapacity i mnoho pomůcek, z nichž některé jsou už nyní nedostatkové. Problém je i s nižší spolehlivostí antigenních testů. V Partii televize Prima to včera řekl neurobiolog a expert na DNA diagnostiku Omar Šerý z Masarykovy univerzity v Brně. O možné podobě testování populace hovořili v České televizi také náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo a šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zásadní podle nich budou poznatky z pilotních projektů testování.
Šerý zmínil, že na otestování šesti milionů lidí bude potřeba 12 milionů vyšetřovacích rukavic. “A ty se nedostávají. Naše laboratoř je stahuje z celé Evropské unie, Číny, protože máme obrovské spotřeby,” uvedl Šerý. Dodal, že na každého člověka jsou potřeba nové, některé laboratoře mají například problém také se špičkami k pipetování. “Některé hlásí, že přestanou testovat během několika dnů, protože nejsou,” podotkl vědec.
“Pokud budeme potřebovat otestovat třeba šest milionů lidí, tak budeme potřebovat 10.000 lidí na plný úvazek po dobu 14 dnů, kteří by ty odběry prováděli. A to budou muset být specialisti,” upozornil. “De facto nám toto zabrzdí i testování s pomocí PCR, protože pokud by se vybíraly tyto kapacity, vezmeme si, že budeme potřebovat pět minut na odběr a provedení takového testu na jednoho člověka,” dodal.
Upozornil také na potíže ohledně citlivosti antigenních testů. Z šesti milionů lidí by podle ověřených výpočtů zhruba 50 procent pozitivních lidí sítem prošlo, uvedl Šerý. Zdůraznil, že je potřeba vše otestovat během 14 dnů, tedy ve velmi krátké době, jinak to nemá smysl. Úskalí nízké virové nálože, která může vést k falešné negativitě, včera zmínil také náměstek Šedo. V ČT řekl, že je reálnější spíše cesta testování lidí, kteří mají příznaky, a jsou v nejvíce postižených regionech. U příznakových pacientů je podle něj velká šance záchytu nemoci, což tak může odlehčit logisticky i ekonomicky náročnějšímu PCR testování. Podle Šeda by rozhodnutí ohledně počátku pilotní studie mělo padnout v nejbližších dnech. Očekává, že zprvu budou testovány vybrané celky, které přinesou informace o možnostech dalšího testování.
Mohlo by vás zajímat
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který byl hostem pořadu na Primě, není reálné zajistit testování s pomocí praktických lékařů a ambulantních specialistů. Problémem by byly počty lidí a vyřešena není třeba otázka nakládání s infekčním odpadem. Zdůraznil, že v současnosti je třeba vyřešit možný nápor na zdravotnictví v souvislosti s epidemií covid-19. Na lidi také apeloval, aby nechodili ven bez roušky, vyřizovali jen nutné pochůzky a vyráželi na procházky do přírody.
“Pokud by se ta akce s testováním měla dělat, tak pak samozřejmě doporučuji za sebe, aby se udělala jako experiment na nějakém regionu, abychom si vyzkoušeli, co to přineslo a jakými obrovskými komplikacemi to bylo případně vykoupeno,” dodal Kubek. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger pak řekl, že tím, že se “musí nastřílet” všechno během 14 dnů je omezující časem i potřebou získat obrovskou “partu lidí”, která to udělá.
Šéf praktiků Šonka v ČT uvedl, že pro případné testování by byla třeba kvalitní distribuce setů, měly by být také prováděny mimo ordinace praktiků – například ve vyhrazených místech úřadů. Lidé by podle něj případně také měli přicházet rovnou po výzvě a ne na objednání. Schůdnější by pro praktiky bylo také, pokud by se testovalo o víkendu. Přijde mu to praktičtější a proveditelnější, praktičtí lékaři by tak “nevypnuli” svou běžnou práci.
-čtk-
ČTK
