Brání vylučování toxinů z těla, přitahují elektromagnetické záření, blokují volný průtok lymfy a tlačí na důležité reflexní body a dokonce prý 125x zvyšují riziko rozvoje rakoviny prsu. Esoterici celého světa bijí na poplach a přesvědčují ženy, aby se zbavily doslova vražedného kousku prádla. Své zastánce si tato nesmyslná teorie získala i v Česku a opakovaně se objevuje nejen na sociálních sítích, ale také na různých ženských webových magazínech. Pseudovědecké varování ale nejvíc škodí ženám samotným. Mohou podcenit skutečná rizika spojená s rozvojem rakoviny prsu.
Běžné podprsenky mají škodit hned několika způsoby. Údajně příliš stlačují hrudník, což vede k přerušení volnému oběhu lymfy a následně znemožnění vylučování nebezpečných toxinů z těla. Vůbec nejhorší jsou pak kostice, neb ty negativně stimulují akupunkturní body, což může poškodit funkci jater, žlučníku i žaludku. Nemluvě o tom, že kovové kostice mají přitahovat elektromagnetické záření, což dále zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu. Alespoň to tvrdí profesorka Anna Strunecká ve svém bestselleru Doba jedová z roku 2011. Ta je jednou z nejhlasitějších a také komerčně nejúspěšnějších propagátorek pseudovědeckých a esoterických nápadů u nás, což dokazují i prodeje jejich knih věnovaných „jedům“ všude kolem nás, „nebezpečnému“ očkování nebo třeba „zázračné“ léčbě autismu.
Osvoboďte svoje prsa
„U žen, které nosily podprsenku 24 hodin denně, byl výskyt rakoviny prsu nejvyšší a statistika ukazuje, že tato nemoc postihla tři ze čtyř žen s tímto zvykem. Mezi ženami, které nosily podprsenku po dobu kratší než 12 hodin denně, onemocněla jedna z 52. Ve skupině žen, které nenosily podprsenku vůbec, bylo riziko onemocnění 1:168. Takže při porovnání skupiny žen nosících podprsenku po celý den vychází, že tento zvyk zvyšuje riziko rakoviny prsu 125x! To dokonce znamená, že riziko vzniku rakoviny prsu v důsledku nošení podprsenky je ještě třikrát vyšší než riziko vyvolané kouřením,“ popisuje Strunecká ve své knize a současně ženám doporučuje, aby se zcela vyhýbaly prádlu s kovovými kosticemi, to je podle ní vůbec nejnebezpečnější, a svá prsa halily pouze do bavlněných triček nebo tílek. „Je to volba, která je snadno dostupná a může pro naše zdraví znamenat hodně. Stejně tak, jako jsme se přesvědčily o nevhodnosti korzetů, bychom měly pochopit, že rady prodejců prádla používat podprsenku o 10-15 čísel menší, než je obvod našeho hrudníku, aby vynikl „žlábek“, jsou marnivostí se závažnými zdravotními důsledky,“ varuje.
Vychází přitom z knížky Dressed to Kill (v češtině vyšlo jako Móda si to žádá – Jak nošení podprsenky přispívá ke vzniku rakoviny prsu), kterou napsali antropologové Sydney Ross Singer a Soma Grismaijer. Ti jsou přesvědčeni o tom, že nošení podprsenky blokuje lymfatický systém, což vede k ukládání toxinů v prsní tkání a následnému vzniku nádorů. K tomu došli na základě vlastní (jediné) studie provedené na 4 700 amerických ženách, která ale měla závažné nejen metodologické nedostatky. Mimo jiné vycházeli pouze z rozhovorů se ženami a neprovedli žádné medicínské zkoumání. Současně zcela ignorovali známá epidemiologická data o vzniku rakoviny prsu a značné nedostatky vykazuje i statistické zpracování „studie“. Jejich závěry tak jednoznačně odmítly významné vědecké a lékařské instituce jako National Cancer Institute, American Cancer Society nebo National Institutes of Health. Singer a Grismaijer názory vědců ale považují za předpojaté. „V podprsenkovém průmyslu se točí miliardy dolarů. Další miliardy dolarů jdou na výzkum a léčbu rakoviny prsu. Je ironií osudu, že konec rakoviny prsu, by znamenal finanční problémy pro celou řadu lidí,“ bránili se nařčení z nevědeckosti své práce.
Jeden velký nesmysl
Velký prostor „zaručeným“ informacím o rakovinotvorném prádle opakovaně poskytl i časopis Meduňka – alternativní cesty ke zdraví a to v době, kdy jej vedla dnes již zesnulá Ilona Manolevská. Ta shodou okolností zemřela na rakovinu prsu („alternativně“ léčenou). Myšlenka, že podprsenky způsobují rakovinu, se přitom během let usídlila prakticky po celém esoterickém světě. V USA dokonce existuje hnutí žen Bra Free – Naturally Better, které se snaží přesvědčit o zdravotní výhodách nenošení podprsenek a současně „nenápadně“ na svých webových stránkách láká na péči „celostní“ lékařky Elizabeth R. Vaughan. „Kvůli sobě odmítám čekat třicet až čtyřicet let na závěry dvojitě zaslepených studií o vztahu mezi rakovinou a podprsenkami,“ píše jedna z žen, které považují podprsenky za vyloženě nebezpečné a americké onkology, kteří před kousek prádla nevarují, za podplacené. Mimochodem, rozšířenost tohoto nesmyslu potvrzuje i to, že se mu na svých webových stránkách věnují australský Cancer Council, American Cancer Society i britská organizace Breast Cancer Care.
Internetem kolující podprsenkový mýtus je jedním z dokonalých příkladů, jak snadno se dá zpitomět veřejnost, což si uvědomoval i dnes již zesnulý profesor Jiří Heřt, který se věnoval kritickému zkoumání různých esoterických metod. „Celá kapitolka o rizicích nošení podprsenky je příkladem zcela neodborných, „alternativních“ představ. Omezení oběhu lymfy a uváděné důsledky jsou jen autorčinou hypotézou a nejsou dokládány žádnou citací,“ napsal ve své recenzi na knihu Doba jedová: „ Žádné reflexní body pod prsy, kromě akupunkturních, neznám. Výklad, jaké důsledky má stimulace těchto bodů, je nepodloženou autorčinou fantazií.“ Původní „studii“ australské dvojice autorů pak Heřt přímo označuje za pochybnou. Pokud by skutečně vzniklo podezření, že podprsenky mohou způsobovat rakovinu, bezpochyby by byla práce mnohokrát zopakována a potvrzena nebo vyvrácena. Nic z toho se ale nestalo.
Jenže největším rizikem podobných pseudovědeckých blábolů je, že jim lidé skutečně uvěří a začnou je brát jako nezpochybnitelný fakt. Konkrétně si prevenci rakoviny prsu ženy odbydou tím, že odloží podprsenky. „Ženy, které o své zdraví nedbají a myslí si, že se jich riziko karcinomu prsu netýká, nebo se bojí případného pozitivního nálezu, budou prevenci zanedbávat bez ohledu na mýty. Nebezpečí nádoru prsu se ale týká všech žen,“ varuje lékařka Zdeňka Burianová z Chirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce, která pracuje v mamologické poradně a také operuje pacientky s karcinomem prsu. Nejmladší pacientce, kterou operovala, bylo pouze 22 let. „Mezi nošením podprsenek a vznikem karcinomu prsu není žádná souvislost,“ konstatuje lékařka. Podle ní je naopak pro zdraví ženy důležité, aby nosila vhodnou a dobře padnoucí podprsenku. „Bohužel se odhaduje, že sedm až osm žen z deseti nosí špatné velikosti, jak obvodu podprsenky, tak košíčků. Podprsenka pak může ženu škrtit, omezovat cirkulaci lymfy, uvolněné kostice zase mohou prs traumatizovat. Opět ale opakuji, že nic z toho nezpůsobí vznik nádoru,“ dodává Burianová.
Dobře padnoucí podprsenka existuje
U části žen může nechuť k podprsenkám být způsobena i něčím jiným, než jen iracionálními obavami, a to prostým nepohodlím. „Většinou je to špatným výběrem velikosti, takže místo aby podprsenka podpírala, spíše jen prsa přikrývá a přiskřípává. Pokud není kostice dostatečně široká, že se zapichuje do tkáně ňadra,“ vysvětluje Klára Doubková, spolumajitelka specializovaných obchodů s podprsenkami Caresse a také žena certifikovaná v oboru bra-fitting, tedy nalézání vhodného prádla pro každé poprsí. Nejčastěji podle ní ženy chybují v tom, že přeceňují obvod a podceňují košíčky, takže jim kostice dloube do tkáně ňadra. „Ženy se mylně domnívají, že mají menší ňadra a z toho vychází všechny problémy. Prsa nejsou pořádně podepřena, případně se přes ramínka opírají jen o ramena, místo aby se váha ňader rozložila přes obvod podprsenky na hrudník,“ dodává.
Špatná podprsenka také vede k tomu, že se žena automaticky shrbí, Úpony ňader jsou upnuty na hrudní koš, a pokud poprsí není podepřeno, tak ňadra hrudní koš tahají ven a brání tak pohodlnému dýchání. S přechodem na správnou velikost, což je paradoxně pevný obvod, dochází obvykle k narovnání zad, vzpřímení ramen i snazšímu dýchání. Dobře padnoucí podprsenka má tak svůj zdravotní význam a to zejména u větších ňader. „U žen s velkým poprsím doporučujeme nošení podprsenek s širokými ramínky nebo sportovní podprsenky, s tím, že musí také posilovat trupové, prsní i břišní svalstvo a předcházet tím bolesti zad,“ radí docentka Olga Švestková, přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dobře padnoucí podprsenka pak zajišťuje, že prsa nikde nepřetékají. Pod její ramínka se pohodlně vejde jen až dva prsty, tedy nezařezávají se. Obvod je pevný, což jde poznat při odtažení tak tří prstů. Podprsenka sedí na těle bez ohledu na pohyb nositelky. „Kostice jsou umístěné přímo pod ňadry a ne na břiše o pár centimetrů níže. Současně kostice zasahují až téměř do podpaží, kde ňadra přirozeně končí, a nejsou umístěné jen vepředu na hrudníku,“ uzavírá odbornice na podprsenky.
Ludmila Hamplová
