Největší německá zdravotní pojišťovna bije na poplach. Pokud se pro rok 2022 nezvýší dodatečná sazba zdravotního pojištění, hrozí německému zdravotnickému systému rekordní díra v rozpočtu. Už v příštím roce bude v systému chybět kolem 16 miliard eur. Bilance v roce 2022 by tak mohla být ještě horší.
Techniker Krankenkasse je jedna z nejstarších zdravotních pojišťoven v Německu a má bezmála jedenáct milionů klientů. To z ní činí vůbec největší zdravotní pojišťovnu v zemi. Její ředitel Jens Baas ale přišel s nepříznivou zprávou pro finanční stabilitu celého německého zdravotnického systému.
Podle Baase se totiž fondy zdravotního pojištění budou muset v příštím roce připravit na pořádnou díru ve svých rozpočtech. „V příštím roce bude ve zdravotnickém fondu chybět více než 16 miliard eur, nejen kvůli pandemii,“ řekl düsseldorfskému deníku Rheinische Post. Tato suma činí v přepočtu asi 420 miliard korun.
Musíme zdražit, varuje Jens Baas
Spolková vláda prý sice s finančním výpadkem zdravotnického systému počítá, avšak hodlá jej kompenzovat injekcí ve výši pouze pěti miliard eur, tedy necelou třetinou. Z toho vyplývá, že zbylé peníze navíc budou muset vybrat samotné zdravotní pojišťovny. Budou tedy nuceny zvýšit takzvaný dodatečný příspěvek k základnímu zdravotnímu pojištění. Otázkou zůstává, o kolik.
Dodatečný příspěvek se zvyšoval už pro rok 2021, ale další zvýšení bude muset přijít i pro rok 2022. A to dokonce na dvojnásobnou úroveň oproti současnosti, myslí si Jens Baas. Vyhnout se tomu dá jedině v případě, že vláda přijme nějaká mimořádná protiopatření a chybějící peníze v systému zcela nahradí ze svého rozpočtu.
Baas řekl, že rostoucí náklady na léčbu covid pozitivních pacientů samozřejmě mohou pokrýt zdravotní pojišťovny ze svých rezerv, protože to je v konečném důsledku jejich úkolem. „Situace je ale jiná, pokud by šlo o nepředvídanou jednorázovou událost. Rozsáhlé testování na koronavirus, zřizování lůžek intenzivní péče včetně vyhrazení kapacit nemocničních lůžek pro covid pozitivní pacienty nebo nákup ochranných pomůcek – to nesmí být ponecháno zcela na pojišťovnách,“ řekl Baas pro Rheinische Post.
Druhá vlna plení rozpočty
Prakticky až do nástupu druhé vlny pandemie německé zdravotní pojišťovny zvýšené náklady na léčbu covid pozitivních pacientů nepociťovaly. Byly totiž kompenzovány odkládáním zdravotní péče, která se dala odložit, nebo také v důsledku skutečnosti, že lidé své návštěvy u lékařů výrazně omezili. Jenže v posledních týdnech už náklady citelně rostou.
Mohou za to například zvýšené příplatky ošetřovatelskému personálu, které zavedla spolková vláda. Pro lékaře a sestry jde jistě o vítané přilepšení, pro zdravotní pojišťovny to ale předznamenává problémy, kterým budou muset v příštích letech čelit.
I to je ale jen část celého problému. Koronavirová pandemie citelně oslabila ekonomiku a nedá se příliš spoléhat na to, že se německé hospodářství vrátí už v příštím roce na předkrizovou úroveň. Nehledě na to, že krize se po stránce ekonomické ještě neprojevila v plné parádě. Produkce sice meziročně výrazně propadla, ale nezaměstnanost se stále drží na relativně nízké úrovni, a to především díky vládním podpůrným programům.
Dodatečný příspěvek až na tři procenta?
Pokud tedy lidé začnou masivně přicházet o práci, projeví se to výpadkem příjmů zdravotních pojišťoven a deficit celého systému se tak ještě více prohloubí. Spolková vláda sice slíbila, že chybějící peníze bude kompenzovat, podle zdravotních pojišťoven jde ale o nesystémový krok a jako jedno z řešení se jeví právě navýšení dodatečného příspěvku ke zdravotnímu pojištění.
Základní sazba zákonného zdravotního pojištění se u jednotlivých pojišťoven liší. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí mezi 15 a 16 procenty z hrubé mzdy a vedle toho mohou zdravotní pojišťovny stanovit právě dodatečný příspěvek. Ten se pro letošní rok pohybuje nejčastěji mezi 1 a 1,5 procentem. Dodatečným příspěvkem se pokrývají náklady pojišťoven, které nestačí pokrýt základní sazba. Pokud by se tedy měl dodatečný příspěvek pro rok 2022 zvyšovat, dosahoval by až tří procent z hrubé mzdy.
Petr Musil
