Antigenní testy jako cesta z lockdownu. Studie potvrdila, že díky nim můžeme vychytávat infekční osoby

Během chvilky s vysokou spolehlivostí zjistit, jestli člověk může covidem nakazit své okolí – takový je přínos antigenních testů, které by plošně, ale na dobrovolné bázi, chtěla nasadit česká vláda. Studie provedená Nemocnicí Karviná – Ráj a ZÚ Ostrava přitom prokázala, že na rozdíl od PCR tyto testy se zhruba 90 procentní senzitivitou zachytávají ty, kteří jsou skutečně infekční. Masové provádění antigenních testů by mohlo usnadnit život zaměstnavatelům i službám, navíc umožní dětem, dospívajícím i dalším znovu začít sportovat – což je ze zdravotního hlediska velmi důležité. Výsledky studie i přínosy využívání antigenních testů byly včera představeny na tiskové konferenci v Praze.

 

„Slovensko udělalo plošné testování, Rakousko to dělá jinak – otestovali 200 tisíc učitelů a 40 tisíc policistů a budou nabízet před Vánocemi testování pro lidi zdarma. Právě to s ministrem Blatným prosazuji. Chtěli bychom, aby někdy od 18. prosince měli možnost občané, kteří mají zájem, nechat se otestovat. Situace totiž stále není dobrá, čísla neklesají dle plánu. Pokud se dostaneme do protiepidemického pásma číslo tři, je možnost pro setkání deseti lidí, a když se rodina setká na Vánoce, bylo by dobré, kdyby se hlavně kvůli těm starším mohla nechat otestovat,“ uvádí premiér Andrej Babiš. Už dnes se přitom plošně testují lidé v domovech pro seniory a testovat se budou i učitelé.

Pro testování se využívají antigenní testy. Oproti standardu v podobě PCR testů, které zachytí virus i v případě, že se již virus není schopen množit a člověk tak není infekční, antigenní testy zachytávají ty, kteří jsou pro své okolí rizikem. Navíc je výsledek hotový do 20 minut či půl hodiny a cenově je jeden test mnohem dostupnější než PCR – oproti cca 1800 korunám stojí asi 150 Kč. Na druhou stranu je důležité antigenní testy pravidleně opakovat.

„Mluvilo se o tom, že testy jsou ve srovnání s PCR málo citlivé. Když to budu parafrázovat na rybníku plném ryb, tak pokud nemohu sítí vylovit všechny najednou, tak síť nebudu používat. Jenže rybníků máme mnoho a nemáme na to, abychom celý stát opakovaně testovali metodou PCR, ani to technicky není možné. Je tedy výhodnější použít síť, která může mít větší oka, než potřebujeme, ale zachytíme všechny větší ryby neboli ty, kdo šíří virus. Uniknou nám sice některé ryby menší, ale protože testování děláme opakovaně, tak vychytáme ty, které dorostly, tedy lidi, kteří se stali infekčními,“ vysvětluje poradce premiéra pro otázky zdravotnictví Roman Prymula.

Rozsáhlé zkušenosti s testováním přitom mají vzhledem k letní situaci v OKD na Karvinsku, kterou měla na starosti Nemocnice Karviná – Ráj. Ta proto byla oslovena ministerstvem, zda by se zvládla ujmout projektu, v němž by vyzkoušela masivní nasazení antigenních testů včetně srovnání s PCR. Zdravotní ústav Ostrava pak navrhl zdravotní a konfirmační část projektu. Cílem bylo ověřit přesnost antigenních testů a jejich nasazení jako screeningu v populaci, a také ověřit koncept odběrových míst, která jsou k dispozici, a jejich vhodnost k provádění antigenních testů. Studie probíhala na čtyřech odběrových místech a testováno bylo 1300 vzorků.

„Co se týče odběrových míst, zjistili jsme, že stacionární odběrové místo je vhodné pro objednané pacienty a pro ty se zájmem se testovat. Zjistili jsme, že velký význam má mobilní odběrové místo, které je schopno vyjíždět, kam je potřeba, tedy na sportoviště, k zaměstnavatelům, do škol… Personální obsazení jsme definovali tak, že je třeba třech pracovníků, z toho jeden musí být zdravotník – testy nelze provést na první dobrou správně. Školení personálu trvá dvě, tři hodiny a lidé si musí udělat pět, deset testů, aby je uměli provést správně,“ popisuje náměstek pro léčebnou péči Nemocnice Karviná – Ráj Miroslav Homza.

Mohlo by vás zajímat

Chce to velkou mentální i organizační změnu, říká Martin Kočí

Zároveň je při příchodu potřeba provést ztotožnění klienta a po provedení testu zanést výsledek do systému ISIN. Časová náročnost na klienta se ve výsledku pohybuje kolem čtyř minut a kapacita odběrového místa je asi 200 lidí denně. V reálu to znamená, že například mobilní tým může přijet jednou týdně do sociálního zařízení a během jednoho dne je otestovat.

„Páteřní síť odběrových míst, která existuje, se může efektivně zapojit do testování pomocí antigenních testů. Můžeme provádět opakované testování přibližně jednou za sedm dní u klientů a profesí, které to vyžadují, a také u sportovců. A pak je tu jednorázové testování, které se týká kulturních akcí, konferencí, popřípadě cestování. Z našeho pohledu by bylo žádoucí, aby testování prováděla zdravotnická zařízení z důvodu standardizace, opakovatelnosti, zkušenosti a vyloučení možnosti falzifikování výsledků,“ dodává Homza s tím, že se pracuje na jednotném formátu výsledků.

S testováním by měli pomoci také ambulantní lékaři v rámci dobrovolné iniciativy Lékaři pomáhají Česku. „Chtěli bychom v ambulantních praxích začít pravidelně a kontinuálně testovat. Založili jsme webovou stránku a databázi, kam se mohou lékaři dobrovolně přihlásit – chceme pomoci kolegům v nemocnicích, kteří bojují o životy našich spoluobčanů. Databázi předáme ministerstvu zdravotnictví a jsme s ním v jednání, že těmto lidem pošlou antigenní testy. Nechceme přitom skončit tím, aby naše role končila u testování, chceme i edukovat. Za chvíli se začne hovořit o vakcínách, a to je další věc, na kterou se musíme zaměřit,“ říká stomatolog a iniciátor akce Radek Mounajjed. V tuto chvíli se zapojilo už kolem 1500 ambulantních lékařů, které pak pacienti poznají podle nálepky na dveřích. Vedoucí centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ Barbora Macková k tomu doplňuje, že vedle odběrových míst či výše zmíněné iniciativy ambulantních specialistů a stomatologů se počítá také s větším zapojením praktiků.

EU jedná o vzájemném uznávání antigenních testů

ZÚ Ostrava, který byl garantem projektu a zpracoval laboratorní metodiku, podrobil všechny získané testy viabilitě, tedy kultivaci viru a ověření jeho životaschopnosti. „Tím, že disponujeme unikátním pracovištěm, které je schopno dělat viabilitu, rozhodli jsme se všechny rozdílné výsledky PCR a antigenních testů tomuto testu podrobit,“ přibližuje ředitel ZÚ Ostrava Eduard Ježo. Zároveň se ústav zaměřil na hledání vhodného antigenního testu (zkoušeno jich bylo pět), který označí ty testované, kteří jsou pozitivní a mohou nakazit jiné.

„Procento senzitivity testů se pohybuje kolem 60 až 70 procent, což jsou podobné hodnoty, jako dosáhla jiná pracoviště, která porovnání antigenních testů s PCR prováděla. Když jsme ale pak vzali vzorky, které vyšly rozdílně, a udělali jsme kultivační test, zjistilo se, že pokud antigenní testy porovnáváme s testy, které zachycují živé viry, senzitivita významným způsobem vzroste a pohybuje se u velké části testů až okolo 90 procent i více,“ popisuje vedoucí oddělení virologie ZÚ Ostrava Hana Zelená.

U čtyř z pěti testů přitom byly výsledky senzitivity vysoké, jeden dopadl o něco hůře. „Antigenní testy, pokud se vyberou ty s dobrými hodnotami senzitivity a specificity, jsou velmi vhodné pro širší použití. Většinu antigenních testů, které jsme zkoumali, bychom doporučili pro vyhledávání infekčních jedinců, kteří vylučují infekční viry a mohou představovat riziko pro své okolí. Je to také metoda velmi rychlá a jednoduchá, takže může najít velké využití například pro lékaře v terénu, záchranky či ústavy sociální péče,“ dodává Zelená, podle které by bylo na místě zkalibrovat a kvantifikovat i PCR testy tak, aby byli rozlišeni pacienti infekční od neinfekčních.

Podle Romana Prymuly tak nyní zřejmě vznikne parametrické doporučení určující kritéria, která by měly užívané testy splnit. Jak přistupovat k využívání antigenních testů, už řeší také EU a nyní probíhají jednání o jejich plošnějším nasazení a také mezinárodním uznávání. Diskutuje se také o tom, že by unie testy pro členské státy hromadně nakupovala.

„Jednání probíhají dvakrát týdně. Momentálně se projednávají kritéria používání antigenních testů, na nichž se členské státy shodnou, a cílem je také zajistit, aby testování bylo účinné a zabránilo dalšímu šíření nákazy. Více a více se blížíme tomu, že plošné a masivnější testování bude součástí souboru nástrojů a opatření, která budeme v rámci EU podporovat a používat. ČR také byla z prvních zemí, která byla pro zahájení diskuze o tom, jak vzájemně testy uznávat a pro jaké potřeby je používat – včetně třeba cestování v rámci EU. O tom jednáme velmi intenzivně i s ministerstvem zdravotnictví,“ konstatuje ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, podle kterého by mohla být první shoda na vzájemném uznávání antigenních testů do poloviny prosince.

Cesta ke sportu i podnikání

Vraťme se ale do Česka. Jak poukazuje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, je studie a nasazení antigenních testů signálem směrem k veřejnosti, že jde o účinný způsob boje s covidem. Řada firem už přitom ve spolupráci s hygienou své zaměstnance testuje, a to jak metodou PCR, tak antigenními testy. „Firmy to hradí a daří se jim držet situaci pod kontrolou. Díky tomu jsou ekonomicky činné. Možná si vzpomenete, jaká byla situace v OKD, která situaci zvládla a dnes ji má pod kontrolou právě i díky pravidelnému testování,“ uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický s tím, že MPO již vytvořilo informaci pro zaměstnavatele ohledně využití antigenních testů. Ředitel karvinské nemocnice Ivo Žolnerčík k tomu dodává, že v rámci OKD bylo zatím provedeno 37 tisíc testů.

Velmi důležité je také využití ve sportu, který byl epidemií paralyzován. „Sportovní oblast trpí a nejvíce trpí naše mládež. Pro nás jako sportovní odvětví by tak testy mohly být naprosto revoluční. V registru sportovců Národní sportovní agentury evidujeme 1,681 milionu registrovaných sportovců, z nichž v současné době sportuje jen profesionální sport. Primární skupina, což jsou děti a mládež, je už tři čtvrtě roku – s malými přestávkami – doma. Proto jako sport výsledky studie vítáme, protože to znamená, že se děti mohou s určitými opatřeními vrátit na sportoviště,“ vysvětluje předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička, podle kterého by se sportovní skupiny pravidelně testovaly u smluvního lékaře.

Právě obnova pohybu u dětí a mladistvých je naprosto zásadní podle Miroslava Homzy. „Jde o extrémně důležitou součást preventivní medicíny. Děti a mládež, kteří pravidelně sportují, mají v dospělosti o desítky procent nižší výskyt hypertenze či obezity. Doteď jsme děti a mladistvé brali jako skupinu, které se covid-19 netýká, protože jím přímo netrpí. Lockdownem jim ale svým způsobem vytváříme komplikace v dospělosti. Všechno jsou to spojené nádoby,“ podtrhává Homza.

Zaměstnavatelé tak novinky na poli antigenního testování vítají. „Velmi pozitivně kvituji, že se dostáváme do situace, kdy bude vládní strategie. Strategie, která bude v pátek zveřejněna, je založena na systému odběrných míst, na tom, že data končí v ISIN a že testování provádí zdravotnický personál. Nejenže také máme laboratorně definovaný standard ohledně senzitivity a specificity, ale máme i studii z Moravskoslezského kraje, která reálně ukazuje, jak Ag testy v běžné klinice fungují. Ag testování je zároveň benefit pro zaměstnavatele, a to nejen z hlediska ceny. Je to cesta z lockdownu, kdy testování může dát základ pro evaluaci reálných rizik po zaměstnáních, pozicích a sektorech. Také je to způsob, jak kontrolovaně, za velmi tvrdých režimových opatření, provozovat služby a obchod, a to i ve stupni rizika čtyři. Nerozumíme tomu, proč by fitness trenér, který si jednou týdně pořídí Ag test, nemohl mít individuální cvičení s klientem. Nerozumíme, proč by testovaná kadeřnice nemohla někoho ostříhat. Je to tedy nejen návod, jak vyjít z lockdownu, ale také jak do doby, než bude 60 procent populace očkováno, dál pokračovat v provozu ekonomiky,“ shrnuje předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Ivo Hlaváč.

Na druhou stranu však Hospodářská komora postrádá promítnutí antigenních testů do stupnice PES. „Dnes se do systému dostávají indikovaní prostřednictvím PCR testů, a pak je tu balík antigenních testů, který byl proveden v zařízeních sociální péče. Systém PES tak ukazuje fata morgánu – procento pozitivních testů zcela jistě neodpovídá rozložení pozitivních v celé populaci. Čím více budeme preventivně testovat Ag testy, tím lépe, ale musí se upravit systém, jak PES započítává testy do výsledného skóre. Zásadně nám pak chybí, že když se podíváte do rozpisu, Ag testy jako podmínka bezpečného, rozumného provozování služeb a podnikání tam stále chybí. Chtěl bych proto vyzvat ministerstvo a skupinu, která se tím zabývá, aby k tomu urychleně přistoupila,“ dodává Hlaváč.

Michaela Koubová

Foto Radek Čepelák