Kabinet Angely Merkelové rozhodl o zřízení národní nouzové rezervy ochranných prostředků

Koronavirová pandemie bude mít další důležitý dopadl. Spolková vláda pod vedením kancléřky Angely Merkelové se rozhodla využít zkušenosti z průběhu první i druhé vlny nákazy, a proto chystá infrastrukturu, která by měla pomoci budoucí zdravotnické krize lépe zvládat. Kabinet proto rozhodl o zřízení národní nouzové rezervy ochranných zdravotnických pomůcek.

Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) k rozhodnutí uvedl: „Tato pandemie nás naučila, že je třeba přijmout ještě více preventivních opatření.“ Vláda, jejíž je Spahn členem, rozhodla, že krizové rezervy zdravotnických ochranných pomůcek musí být v první řadě naplněny obličejovými maskami jako jsou roušky nebo respirátory.

Zásoby musí být takové, aby dokázaly nejméně po dobu jednoho měsíce krýt potřebu spolkové vlády pro vybavení pracovníků, kteří se ocitají v boji s pandemií v první linii. Zároveň by ale rezervní systém měl zahájit zabezpečování plynulých dodávek především od domácích výrobců, tak aby bylo možné zajistit poptávku po ochranných pomůckách až na dobu šesti měsíců. Měsíční zásoba by tak měla být dostupná vždy pro případ, kdy by nebylo možné zásoby začít ihned doplňovat.

Devatenáct středisek pro nouzové zásoby

Vedle masek má jádro rezerv tvořit další vybavení jako ochranné obleky, ventilátory nebo léky. „V případě nouze musíme být schopni vybavit ty, kteří pracují v nemocnicích, pečovatelských zařízeních či lékařských ordinacích. Kvalitní zdravotní péče by neměla stát a padat s tím, zda je v dostatečném množství dostupný ochranný materiál,“ řekl Jens Spahn podle deníku Deutsches Ärzteblatt.

Spolková vláda na vybudování tohoto systému zdravotnických ochranných rezerv vyčlenila pro příští rok jednu miliardu eur (přes 26 miliard korun). Podle ministrů to jsou velice přijatelné náklady na to, že bude země připravena pro případ příchodu další podobné pandemie, které muselo nejen Německo čelit v letošním roce. Další desítky až stovky milionů eur ročně by si měl systém vyžádat na svou údržbu a obnovování zásob.

Mohlo by vás zajímat

Zbavíme nemocnice byrokracie, slibuje bavorská vláda. Pomůže to i řešit nedostatek personálu

Systém pro národní nouzové rezervy by měl fungovat decentralizovaně. Po celém Německu má vzniknout celkem devatenáct míst, kde by se zásoby ochranných pomůcek mohly skladovat. Primárně v každé ze šestnácti spolkových zemí (konkrétně ve městech: Apfelstädt, Augsburg, Bergkamen, Biblis, Cralisheim, Dortmund Emmerich, Euskirchen, Halle, Hamburk, Ibbenbüren, Kabelsketal, Krefeld, Langenhagen, Neuss a Unna).

Nadto je počítáno ještě se třemi místy, která by byla přímo pod správou spolkové vlády. Spolkový a zemské rezervní systémy mají být vzájemně kompatibilní a jejich prvky by mezi sebou měly spolupracovat.

Nápad se zrodil na jaře

Vedle zásobování domácího zdravotnického sektoru by Německo mělo být schopno v rámci nouzového rezervního systému vyčlenit určitý objem zdravotnického ochranného materiálu vyčlenit pro nouzové dodávky Světové zdravotnické organizaci nebo dalším zemím, které by takovou pomoc potřebovaly.

První myšlenky na zřízení takového systému se objevily už počátkem června, kdy spolková vláda pověřila příslušná ministerstva vypracováním koncepce, jak by národní nouzový rezervní systém mohl vypadat.

Tehdy se totiž Německo, ale i ostatní evropské země, ocitly co do ochranných pomůcek ve velmi špatné situaci. Spolková vláda okamžitě zadala zakázky na výrobu a dodávky chybějícího materiálu u domácích výrobců. Nyní tedy nouzový rezervní systém má už jasné ukotvení, strukturu i pravidla, podle nichž by měl fungovat.

Petr Musil