Očkování ředitele Kabátka na začátku ledna nebylo podle právníků porušením pravidel, ve funkci zůstává

Správní rada VZP neshledala důvod, proč by měla odvolávat ředitele pojišťovny Zdeňka Kabátka. V posledních dnech totiž média informovala, že se nechal prioritně očkovat proti covid-19. Podle právních expertíz ovšem vzhledem k tomu, že byl Kabátek očkován už 5. ledna, kdy ještě nebyla platná metodika k očkování, nedošlo k žádnému pochybení. Po včerejším zasedání správní rady to řekli její zástupci.

„Před pěti dny se objevila v médiích informace o tom, že ředitel VZP již je očkován proti covid-19. My jsme se s panem ředitelem spojili a byl vyzván, aby na správní radu připravil kvalitní data, která jsem ověřovala. Všichni členové správní rady tak dnes byli informováni o tom, že pan ředitel Kabátek skutečně byl očkován, a to na vyzvání svého ošetřujícího lékaře 5. ledna, tedy v době, kdy se strategie prováděla velmi turbulentně a hledala se optimální varianta, která by vyhovovala,“ uvádí předsedkyně správní rady Věra Adámková.

„Stejně poctivě, jako jsem dodržoval všechna pravidla ohledně nošení ochranných pomůcek v průběhu loňského roku, jsem na přelomu roku přistoupil k diskuzi o očkování. Po konzultaci se svým lékařem jsem nabyl dojmu, že chci chránit zejména své okolí, a je správné nechat se očkovat. V tu chvíli jsem nepovažoval za nic špatného očkování podstoupit – považoval jsem to za věc pozitivní, stejně jako nošení ochranných pomůcek. Učinil jsem tak 5. ledna, tedy předtím, než byla závazná očkovací strategie a bez jakéhokoliv předbíhání v objednávkovém systému. V žádném případě jsem nevyhledával výhody pro své blízké ani svou rodinu,“ podtrhává ředitel VZP Zdeněk Kabátek s tím, že očkování mu doporučil ošetřující lékař s ohledem na chronické onemocnění.

Připomeňme, že v úterý 5. ledna ministerstvo rozeslalo k připomínkám metodiku stanovující přesný postup, jak u nás bude očkování prováděno. O den později, 6. ledna, ji ministr představil a prodiskutoval se sněmovním zdravotnickým výborem. Poslanci se mimo jiné dotazovali na prioritizaci diagnóz při očkování a požadavek na ni zanesli i do svého usnesení. Metodický pokyn pak na svém mimořádném zasedání projednala vláda 13. ledna.

Správní rada VZP problematiku konzultovala se třemi právníky, kteří se shodli na tom, že nedošlo k žádnému porušení pravidel. To také bylo zformulováno do usnesení. Do hodinové diskuze se přitom podle šéfky správní rady zapojili téměř všichni členové rady, návrh na odvolání ředitele ale nepadl.

Mohlo by vás zajímat

O místo senátora bude na Táborsku usilovat ředitel záchranné služby Slabý

„Na druhou stranu musím říci svůj osobní názor, se kterým nebylo úplně souhlaseno, a to, že komunikace měla být lepší a je třeba se z toho poučit. Zavdávalo to zbytečně nejasnosti. Jako osoba mám tedy výhrady ke komunikačnímu způsobu, protože měl být jasný, jednoduchý a nemělo tu být pochyb,“ dodává profesorka Adámková.

Avenier byl vybrán ze šesti nabídek

Správní rada také včera dostala informace ohledně distribuce vakcín. VZP již dokončila výběrové řízení na distribuci vakcín společnosti Moderna, která je o něco logisticky náročnější; řízení na distribuci očkování firmy Astra-Zeneca se zatím chystá. „Tam je teplotní situace jednodušší a předpokládáme v součinnosti se společností praktických lékařů jejich významné zapojení do celého procesu,“ říká Věra Adámková.

Do výběrového řízení týkajícího se distribuce vakcíny Moderna se přihlásilo šest nabídek, z nichž byl nakonec vybrán Avenier. „Ten předložil nejvýhodnější cenovou nabídku ve výši 70 korun bez DPH za logistickou jednotku, tedy kompletní distribuci jednoho minimálního balení obsahujícího sto dávek očkovací látky,“ uvádí místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda. Se společností Avenier už byla podepsána distribuční smlouva.

Nyní se ještě připravuje výběrové řízení na distribuci tří milionů dávek Astra-Zeneky, podle ředitele Kabátka by ale nemělo vadit, pokud bude vakcín méně. „Na nejistoty jsme připraveni, smlouvy jsou uzavírány jako rámcové a umožňují reagovat na množství látek,“ doplňuje Kabátek.

Konečný zůstatek na běžném účtu největší české zdravotní pojišťovny dosáhl v závěru loňského roku 21,5 miliardy, rezervní fond byl naplněn do výše 2,7 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za celý uplynulý rok činí minus 5,1 miliardy korun. Zdravotně pojistný plán počítal s 5,4 miliardami, zároveň se ale v průběhu roku zvýšila platba za státní pojištěnce a do hospodaření se promítla pandemie covid-19. Celkové příjmy tak dosáhly 213,8 miliardy (101,7 procenta plánu) a výdaje 218,9 miliardy (101,5 procenta plánu).

-mk-